Proč má bohaté Švédsko horší cesty než Česko?

Česko má 10,8 milionu lidí a délku skoro 500 km. Švédsko má obyvatel skoro stejně, ale je třikrát delší s plochou skoro šestkrát větší.
V Česku je problém udržet v použitelném stavu silnice, co tu už jsou. Jak by šlo udržovat ještě větší množství cest v podobně lidnaté, ale mnohem rozlehlejší zemi? Švédové to vyřešili jednoduše - prostě je postavili už v nižší kvalitě a hned mají snazší údržbu. Místo asfaltu se uválcuje hlína se štěrkem a díry splynou s cestou a místní to tak berou a nic víc ani nečekají. Jakmile je ale někde špatný asfalt, tak si místní okamžitě postěžují, že u sousedů v Norsku mají cesty mnohem lepší.Švédsko?

Když Švéd navštíví Česko, bude si myslet, že jsme přelidněná země. Co pár kilometrů „větší“ vesnice a všude vedou asfaltové cesty, což je ve Švédsku výsada hlavně lidnatých míst a hlavních cest.
Když pojedete v Česku z vesnice do vesnice, tak nějaká auta potkáte, ale ve Švédsku jsem někde cestoval desítky kilometrů a auto potkával třeba jednou za 15 minut. Pro takový provoz je asfalt plýtvání. Navíc po takových cestách musí jezdit pásová lesní technika, která by asfalt zničila. Polňačka má na sobě jen o pár vlnek navíc a nikdo to neřeší. Do vesnice se nakonec stejně dojede. Spíš než vesnice se tu nachází samoty, kde místo sousedů mají ovce.

U velkého města najedete na dálnici, co má pár pruhů v každém směru. Pokračujete na sever a najednou jsou pruhy jen 3. Jeden směr má 2 a druhý 1, po chvíli si to prohodí a tak to pokračuje, až zmizí i středové zábradlí a třetí pruh. Takovou cestu označují jako 2+1. Pak projíždíte přes křižovatky s polňačkami, které vedou desítky kilometrů do malých vesnic v okolí takové hlavní silnice. Někdy po ní vede i cyklotrasa, protože jiná cesta v okolí už prostě není.

V Česku známe rozdělení na dálnice, 1.-3.třídy, obslužné cesty atd… Se Švédskem je těžké porovnávat, protože mapy se to snaží vykreslit naším značením. Zeleně značená dálnice v Česku má zaručeně 4 pruhy. Ve Švédsku v mapách je zeleně i cesta se 2 pruhy. Cesta E4 má 1590 km, z toho 759 km vypadá jako dálnice. Na druhou stranu, více severně, jsem na ni najel z polňačky po cyklotrase a nebyla tam ani krajnice, abych nezavazel autům.

Česko má aktuálně 1375,1 km dálnic a Švédsko 2145 km pravých dálnic. Na Švédské dálnice můžete od 40 km/h a v omezení na 70 km/h můžete předjíždět i zprava v případě 4 proudé dálnice. Traktor na pravé dálnici nepotkáte ani v jedné zemi a se Švédskem máme společné i to, že dálnice ještě pořád staví a neví kdy je dokončí.

Značku, co jsem z Česka neznal, dávají několikrát každý kilometr. Myslel jsem si, že je to označení autobusové zastávky, až mi došlo, že je to místo na vyhýbání se autům. Aby se nemusely dělat široké cesty, tak tu udělají jen místa na vyhýbaní se. Těch aut je tu málo, tak proč by měla být cesta obousměrná?

Když jsem si svůj názor chtěl ověřit, tak jsem pohledal nějaký průzkum. Podle něj mají Švédi lepší cesty než Češi a Norové. Průzkum dělali mezi podnikateli, kteří využívají cesty za byznysem. Koho by zajímaly cestičky na venkově?
V Česku nemáme hotové dálnice a v Norsku se ještě stále budují tunely skrze hory, které jim zpomalují velké kamiony. Těch tunelů mají v Norsku hodně, ale pořád to asi nestačí na překonání kvality švédských cest na jihu, které vedou po rovině kolem jezer.

Švédsko má dálnice zdarma, ale je to obří země, kterou po dálnici 130kou neprojedete. Česko má asfalt do každé vesničky, ale je ho tolik, že ho nestíhá udržovat. Jako cyklista jsem si užíval to ticho liduprázdných cest, ale musel jsem počítat, že mě od obchodu někdy dělí 100 km polňačky. A co si myslíte vy? Potřebujeme v Česku tolik asfaltu?