Mladí chtějí soukromý tryskáč, nikoliv „GreenDeal“

Protesty bývají často spojené se stávkou. To stávka má největší váhu, nikoliv protestanti v ulicích. Výroba stojí a podnikatelé přichází o peníze. Protesty proti vládě jsou už méně o penězích a taky méně fungují. Vzpomeňte si na statisíce lidí na Letné, kteří protestovali proti Babišovi. Nic se nestalo, vládl celý mandát.

Když Greta Thunberg a studenti nechodili v pátek do školy (FFF), tak ten protest byl jen v médiích. Stačí zavřít okna a přepnout v televizi na jiný kanál. Protest, který měl propagovat dobrou věc, ale nikoho nemusel zajímat.

Pokud si vzpomenete na ten emotivní projev s hláškou „How dare you“, tak já ho nikdy neviděl. Jsem „zelenější“ než ona, jen to nikoho nezajímá.

Když se chvíli zadíváte na životy těch, co protestovali za ekologičtější společnost, tak jsou to většinou pokrytci. To se nedá ani jinak napsat.

Na sociálních sítích nejdřív fotky z protestů (FFF) a pár let na to fotky řidičáku. V 18 hned udělat řidičák a produkovat emise nějakým starým autem. K čemu auto bez kterého by mohli žít tak jako do 18 let? Nepotřebují ho k práci, pro děti ani pro dojíždění do školy. Pohybovat se z bodu A do bodu B, jde zvládnout na kole nebo hromadnou dopravou. Jen se přitom nemůžou vytahovat, že mají řidičák a auto. Já si v 18 letech řidičák nedělal, je mi 28 a pořád žiju s kolem nebo vlakem. Nepotřebuji ho k práci ani pro rodinu.

Morální opotřebení mobilu je u mladých také často vidět. Mají starý mobil a chtějí nový, aniž by ten starý přestal fungovat. Potřebují se ukazovat s novým mobilem. Já si od nich ten starý telefon rád koupím za zlomek ceny třeba na Sbazaru. Poslední nový mobil, jsem měl někdy v roce 2013, od té doby jen použité. Mám více peněz a minimální ekologickou stopu. Ty mobily fungují i čtyři roky, než se jim pokazí baterie. Bývalí příznivci FFF si pořizují nové mobily, jako plnotučná konzumní společnost.

Když jsem chodil do školy, tak holky byly přirozeně krásné a make-up nosily jen na speciální události. Dnes vidím holky zmalované tak, že je to na kriminál. Už nepoznáte, které je 14 a které 18. Make-up je další neekologická zbytečnost, kterou často korporace testují na zvířatech.

Život na sociálních sítích navíc ukazuje to, po čem lidé touží. Sledují ty, které mají za své vzory, a srdíčkují, co se jim líbí. Když porovnám Instagram Grety s celebritami, tak celebrity mají fotky z letadel, ale Gretu sleduje jen zlomek lidí. Tolik o zájmu být zelený. To ukazují tvrdá čísla, žádné průzkumy, kde si každý odpoví, jak mu svědomí dovolí.

Běžný člověk se bojí vystoupit z řady. Strach z mluvení před lidmi je horší, než strach z upálení. Posunout se z komfortní zóny do pozice, kde se očekává tlak a kritika není normou. Většina lidí zůstává skryta v „tiché většině“.

Greta trpí Aspergerovým syndromem, obsedantně kompulzivní poruchou a elektivním mutismem. Upne se k nějaké činnosti a pokud ji necháte, tak se jí bude držet. Sama říká, že vidí svět z jiné perspektivy. Ekologové takovou holčičku rádi využili k dosažení svých ideálů. Jestli je to morální, nechám na subjektivním pohledu každého z vás.

Greta se uzavřela do zelené bubliny ideálů. Padni komu padni, bojuje s průmyslem, který vyrábí i pro ni. Její začátky byly pro mě dost odrazující. Její oběd ve vlaku obsahoval obrovské množství jednorázového odpadu a navíc z fotky vyznívalo, že se chlubí obžerstvím. Nějaká doma vyrobená svačina by jí, eko-aktivistce, měla dávat větší smysl, než stůl plný jídla. Lidé na Twitteru jí to vysvětlili a příště byla jen o suché bagetě.

Závodní plachetnicí Malizia II do USA také plula bez-emisně na lodi, kterou lidstvo nepotřebuje. Je to jen trochu ekologický luxus od vnuka monackého knížete, který si honí PR, ale dál žije konzumní život. Eko-aktivistka byla (doslova) na lodi s rallye závodníkem a přitom bojuje za snížení emisí.

Greta, stejně jako hodně protestujících, bojuje za přírodu, protože je to správné, ale zapomněli si udělat „domácí úkoly“. Mají zápal pro ekologii, tak ať ho využijí ve studiu a udělají nějaký vynález pro záchranu planety. Jestli se jim zdá, že už je pozdě a měla by to udělat současná produktivní generace, tak ať začnou posílat peníze na ekologické projekty, místo utrácení za věci, které už mají, ale chtějí nové.

Dělám v chemickém průmyslu, který se ekologům určitě nelíbí, ale část výroby jde do laků na nehty. Ty špinavé uhelné elektrárny se někdy zapínají, aby si mohli lidé nabít elektro auta. V tuhé zimě jsou pro elektro auta i deky na udržení autobaterií v teple, aby ráno byl elektromobil vůbec schopný dojet k nabíječce. Nebo kvůli elektro autům postavit více vyhřívaných garáží. Podle mě jsou plug-in hybridy dobrý pokrok. Do města čistě na baterku, mimo město s motorem v ideálních otáčkách.

Ať už profesionální marketing nebo podstata člověka, většina mladých pořád chce více než potřebuje. Chce si život užívat a za vzor si bere ty, co mají život plný peněz a úspěchu. Mě se třeba líbí „pes běžící s páníčkem na horském kole“. Čistá radost na krásném kole se šťastným psem. Jenže létání po světě v soukromém letadle se líbí více lidem, než jízda na kole. Většina se nechce omezovat kvůli udržitelnému „růstu“. Když opustíme levnou elektřinu z uhlí a začneme ji vyrábět z jádra, tak by se lidé měli složit na výstavbu jaderné energie. Ale kdo se dobrovolně přihlásí, že za měsíc těch pár stovek navíc dá? Může je už dnes dávat třeba na výsadbu stromů, které zmírní emise CO2 z průmyslu, který všichni využíváme.

Blíží se volby do EU, příznivci GreenDealu se setkají s čistým odporem hnutí „Motoristé sobě“ a obdobných hlasů ze zbytku EU. Filip Turek se z internetových videí možná dostane před mikrofon v Bruselu. Potom se uvidí, jaké povolební bloky vzniknou a jestli bude pojítkem bezpečnost, imigrace, ekologie nebo opět hon za vyšší životní úrovní. Priorita může být jen jedna, jinak to není priorita.