Cestovatelský tip: Jak přespat zdarma v drahých zemích

Úplně náhodou jsem v turistickém přístřešku potkal dva motorkáře, kteří mi vysvětlili systém přístřešků, které jsou zdarma ve Skandinávii. Ukázali mi aplikaci SHELTER, která je dotovaná Dánskem, takže je zdarma všem. Na ní najdete všechny turistické přístřešky (shelter) i s podrobnostmi. Najdete zde jestli mají splachovací záchod nebo třeba pitnou vodu. Pokud máte koně, tak píše i o parkovacích stáních pro koně. Vše je popsané v aplikaci v Dánštině, takže udělejte „fotku obrazovky“ a vložte do Google Lens, to vám vše přeloží. Nikdy jsem s tím neměl problém.

Přístřešky vznikaly ve velkém za pandemie, kdy se zavřely hranice, a tak Dánům zjednodušily přístup do přírody. Jsou zdarma a pro všechny. To, že v nich najdete i dřevo či kohoutkovou vodu, je důsledek financování Dánskem.

Nesmím zapomenout i na Dány, kteří postaví za své peníze (třeba s grantem) přístřešek u sebe nebo na obecním pozemku. Někdy je v aplikaci informace o placení/příspěvku, ale dá se jim vyhnout, protože přístřešků je po Dánsku skoro 2000. Některé jsou jen místo na stan a jiné s „plným vybavením“.

Moje oblíbená země, protože jsem v ní strávil opravdu dlouhé a levné dobrodružství. Byla zde divočina, málo lidí a hodně vindskydd (v překladu úkryt před větrem). Existují zdarma i raststugor, které jsou častěji na severu a počítá se v nich se zimou. Jsou to malé chatičky se dveřmi, okny, ohništěm s komínem, posezením či místy na spaní.

Aplikace na hledání je Vindskyddskartan, ale nyní už stačí napsat jen „Shelter map“. Je dělaná dobrovolníky, takže informací je mnohem méně (o 4000 místech) a někdy jsou jen otazníky, které cestovatelé postupně opravují, dodávají popisky a fotky. Stojí pár korun (asi jako litr mléka ve Švédsku), ale existuje i na internetových stránkách zdarma. Je i pro Apple.

Přístřešky ve Švédsku mají častěji menší luxus jak ty, co buduje Dánsko, ale nestěžuji si, protože mám rád klid. Udělat latrýnu v divočině je lehčí než splachovací záchod. Pitná voda nebo elektřina také skoro není. Prostě divočina, ale střecha nad hlavou zdarma. Stan nepotřebujete.

Pokud máte loď, tak můžete k některým přístřeškům doplout… tak jako v Dánsku máte všechny druhy sportů podporované podle umístění přístřešku.

Jedna z nejdrsnějších zemí Evropy a tomu odpovídá i systém přístřešku/útulen zdarma. Častý déšť, zima a vítr potřebuje většinou odolnější než otevřené přístřešky, které jsou v ostatních zemích.

Většinou jsou zde uzavřené „chajdy“ všech možných jmen - Gamme, Køta, Koie, Nødbu, Steinbu, Hytter - těžko je ve zkratce vysvětlit, ale jsou většinou placené.

Pokud jste ochotni platit, tak Norwegian Trekking association má se slevou asi 1000 podobných „chajd“, které můžou cestovatelé využívat za poplatek. Také mají univerzální klíč, bez kterých se dovnitř ani nedostanete.

Zdarma je v Norsku „Gapahuk“. Zde jsem ale nenašel žádnou zastřešující aplikaci na hledání. Jedinou možností byly „mapy.cz“ s vyhledávacím heslem „turistický přístřešek“. Pokud Vám to najde „útulnu“, tak předpokládejte, že je zamčená a placená.

Gapahuk měl pokaždé lavičky, takže není plánovaný na spaní, jako ve Švédsku, ale není problém když tam spíte. Když jsem jeden využil za polárním kruhem na Lofotách, tak ráno jsem cítil jak s ním hýbe silný vítr… drsné Norsko za hezkého dne.

Hodně přístřešků bylo pro rybáře. Na „mapy.cz“ byly jen někdy, takže jsem na ně narazil při cestě kolem jezer/řek náhodou nebo když jsem hledal na satelitních snímcích mola. Dalo se v nich vyspat a Norové jsou většinou ledově klidní, takže vás asi nikdo vyhánět nebude.

Přístřešky jsou většinou otevřené a tomu musí odpovídat i vaše příprava. Karimatka a spacák teplotně připravené na spaní venku, nikoliv ve stanu, který si přes noc zadýcháte. Moje rada je, že teploty psané na spacáku posuňte o úroveň níže. Spacák, kde je napsané „komfort 5°C“ je jako „minimum 5°C“, když spíte venku. Ženy si teplotu „unisex“ spacáku musí posunout ještě o 5°C, protože jsou k nízkým teplotám náchylnější než muži.

Přístřešky jsou „kdo dřív přijde, ten ho má“, takže cestujte radši dříve nebo mějte na kole záložní variantu, kam dojedete, když bude někde obsazeno. Můj plán bylo spát pod širákem a přístřešky jsem využíval jen v případě deště.

Cyklisté musí počítat s horší dostupností některých přístřešků. Jsou na moc hezkých místech, které bývají třeba na útesu nebo kopci. Podle „mapy.cz“ hledejte přístupovou cestu minimálně dlouze čárkovanou, protože krátce čárkované lesní cesty jsou vždy nesjízdné. Někdy jsem zamknul kolo půl kilometru od místa, kde jsem spal a jen si odnesl brašny… v divočině se nekrade.

Připravené dřevo ve Švédsku a Dánsku bývá v kombinaci s grilem, takže jsem cestoval bez plynového vařiče, ale v Norsku se oheň přes léto rozdělávat nesmí.

Ve Švédsku a Norsku se říká, že buď je vítr nebo komáři. Pokud nevidíte moře a vítr, počítejte v noci s komáry. Já používal síťku přes hlavu a nebo repelent na obličej.

Napsal jsem jen o třech zemích a i tak je to dlouhé, takže napíšu ještě další díl o Německu, Finsku a dalších, které už nejsou tak dobře pokryté levným přespáním.

Zdroji ke článku jsou lidé, které jsem potkal na těchto místech a vlastní zkušenost s aplikacemi, které jsem vypsal.