S kolem na Nordcap: Rychle po „droga leśna“

První noc pod širákem byla temnější než si pamatuji z loni, protože jsem byl v hodně hustém lese. Ticho v něm opravdu nebylo. Pořád nějaké praskání od chodnících chroustů co šly za světlem (nebo smradem). Jednou jsem dokonce slyšel kroky zvěře za hlavou, ale po rozsvícení nebylo nic vidět. Snad se ta paranoia ve tmě vyřeší únavou z kola.

Po sbalení všech věcí, jsem jen šlápl do pedálů a byl na hranicích. U nás les, u nich pole.

Asi už tuším, proč se někteří Poláci neumí chovat na českých silnicích. Máme mírné dopravní značení. Ve vesnicích máme jen plnou čáru, oni dvojitou. Před křižovatkou trojúhelník, oni stopku. Varování před krávami až tam, kde můžou být krávy, oni mají varování už v obci. Možná jsem tam byl ve špatnou dobu, ale jak by se ty krávy do obce dostaly?

Počasí bylo neuvěřitelně teplé. I ve stínu jsem naměřil 28°C. Celý den se z Česka blížil déšť, takže jsem hodně šlápal do pedálů. Měli jste vidět, ty co jsem předjížděl. Ještě stále si zvykám na těžké kolo, které v zatáčkách dost hučí kvůli té náloži. Oběd jsem našel v jedné z mála otevřených restaurací (kebabárně). Ostatní otevřely až později odpoledne (protože neděle). Štěstí, že tu jsou imigranti z Turecka, kteří pracují i v nekřesťanskou dobu a mají celý týden stejnou otvíračku.

Vedro vyčerpává mě i zásoby vody a tak jsem vyhlížel po cestě nějakou zmrzlinu. Našel jsem cukrárnu se zákusky. Kulturní šok, když se mě slečna zeptala, kolik toho chci za stálého máchání nožem. Ukázal jsem prstem na třetinu a pak se zeptala, jestli chci ten větší nebo menší kousek. Menší, ještě si dám další od jiného. Už loni jsem si všimnul, že mají cenovky zákusků na 100g, místo za kus, jako je tomu v Česku. Cena byla stejná jako za porci zmrzliny. 2 zákusky stály jen 82Kč. V Česku by to byla cena za kus. Z účtenky zjišťuji, že DPH na oběd bylo vyšší než na zákusky. Vtipný detail, když se pořád mluví o zdanění nezdravých potravin.

Pokračoval jsem dál do Gliwic, až k místní „Eiffelovce“. Byl to místní vysílač, ale dominanta města, takže kolem udělali park. Nakoupil jsem si v Žabce, protože supermarkety mají v neděli zavřeno a jsou otevřené jen malé obchůdky. Můžu se odnaučit hledat obchody na mapě, protože tu stačí ujet 10km a potkám víc jak jednu Žabku. Zbylý úsek, tak jako celý den, střídám rozbitý asfalt a „droga leśna“, neboli lesní cesta. Zákaz vjezdu nestačí, potřebují to mít zdůvodněné. Kolo ty nárazy úspěšně ustálo a dovezlo do lesa, kde jsem vytáhl plachtu kvůli dešti, co mě honil celý den. Pár kapek na vystrašení, jinak nic nebylo.