Článek
Mohou nás potkat úrazy, nemoci, rozvody, ztráty zaměstnání či neúspěchy v podnikání. A za tak dlouhou dobu se můžete spolehnout, že se také několikrát obrátí ekonomický cyklus.
Jsou období, kdy ekonomika roste. Většině lidí se daří a do budoucnosti se dívají s optimismem.
A jsou období, kdy se ekonomika potýká s inflací, nezaměstnaností, recesí a jinými problémy, které jsou nevyhnutelné a neúprosně nás provází celou moderní historií lidstva.
Rozhodně nechci malovat čerta na zeď. Ruku na srdce, většina z nás se zas tak zle nemá. I ti, kteří jsou na tom opravdu hůře, mají pořád přístup k různým mechanismům sociální podpory, víceméně bezplatnému zdravotnictví, školství atd. Prostě dovedu si představit hodně velmi důležitých věcí, o které bychom mohli přijít.
Ale fakt je, že bylo lépe. Přinejmenším ekonomicky bylo lépe. A bylo více optimismu a více důvěry do budoucna. A teď už mluvím především o domácnostech, které musí splácet hypotéku.
Daně, smrt (a splátky hypotéky)
Kdo plánoval hypotéku a zaskočil ho růst úrokových sazeb, ten měl šanci svůj záměr znovu přehodnotit. A pokud zjistil, že hypotéka, která dávala smysl za 2,59 %, tak za 5,89 % už smysl nedává, měl ještě šanci, dát od toho ruce pryč.
Hůř může být tomu, kdo si hypotéku před pár lety za 2,59 % vzal a aktuálně mu končí fixace. To je situace, ve které toho moc vymyslet nejde. Banka dá novou nabídku a i když třeba potom u konkurence naleznete lepší, tak o moc lepší být nemůže. Ať už tak, nebo tak, aktuální sazba se bude blížit šesti procentům a není vyloučeno, že bude i přes.
- - -
Příklad pro ilustraci:
Hypoteční úvěr z počátku roku 2018 ve výši 3.000.000 Kč. Úrokovou sazbu si klient fixoval na pět let a činí 2,39 % p.a. Splátka takového úvěru (na 30 let) je 11.683 Kč.
Počátkem roku 2023 uplyne pět let a fixace bude končit.
Zůstatek hypotéky bude v tu dobu činit asi 2.637.000 Kč.
Banka nabídne sazbu 5,99 % p.a. Splátka se tak zvýší o téměř 5.300 Kč a bude činit 16.972 Kč. Tak výrazný nárůst může pro některé domácnosti pochopitelně znamenat problém.
- - -
Pokud taková změna podmínek znamená pro domácnost riziko, že je nebude moci platit, pak je nutné brát celou situaci nesmírně vážně. Pokud se vám to stane, vaše rodina se nachází ve velkém ohrožení a vy tu situaci nesmíte podcenit.
V médiích jsou často slyšet rozhovory, kde zástupci různých institucí a organizací upozorňují na nutnost komunikace s bankou a na možnost využít odkladů splátek nebo snížení splátek pomocí prodloužené splatnosti.
Každý chce na kameru vypadat hezky a proto se o tomto tématu často mluví tak, jako že vlastně o nic moc nejde. Přece máme ty odklady splátek, tak kdopak by se bál? Běžnému člověku, který mnohdy ani přesně mechanismu splácení hypotéky nerozumí, se může zdát, že se jedná o problém, který má elegantní řešení. Jedná se však o obrovský omyl.
Potíže se splácením nikdy nepodceňte
Zmínil jsem tři základní témata:
- komunikace s bankou
- snížení splátek
- odklad splátek
Jednotlivá témata si teď rozebereme:
Komunikace s bankou
To je dobrá rada. Pokud je ohrožena schopnost hypotéku splácet, je dobré s bankou komunikovat. Nebo pro začátek třeba i s někým, kdo se v této problematice vyzná. Nemyslím Máňu odvedle. Myslím profesionála.
Ale každý by si měl uvědomit, že komunikace nic nezachrání. Získává čas na nalezení řešení. Dokazuje vůli řešení hledat. Zvyšuje důvěryhodnost.
Ale banka úrokovou sazbu kvůli tomu nesníží a splácení vám neodpustí. Do nějaké míry vyjde vstříc, ale nečekejte příliš mnoho. Problém musíte vyřešit především sami.
Snížení splátek
Dobrá zpráva je, že splátky lze skutečně snížit. Banka s tím ovšem musí souhlasit. Ale teď už následují spíše horší zprávy.
Splátky se nesnižují nějakým kouzlem. Žádné abrakadabra ať jsou splátky nižší.
Splátky se snižují tak, že se prodlouží splatnost. Ovšem to má své limity.
Banky pracují s maximální splatností hypotéky 30 let. Pokud si klient vzal před pěti lety hypotéku na 30 let, tak mu nyní zbývá ještě 25 let splácení. Pokud by potřeboval snížit splátku a banka by mu vyšla vstříc, pak mu splatnost prodlouží maximálně na těch původních 30 let. A to velkou změnu ve splátce opravdu neznamená.
Navíc hypotéku člověk musí splatit do nějakého věku. Nikdo nedostane hypotéku s takovou splatností, aby ji doplatil v 99 letech. Maximální splatnost je většinou omezena věkem 67 - 70 let. Pro klienty 40+ už začíná být nedostupná i ona výše zmíněná třicetiletá splatnost.
- - -
Příklad snížení splátky :
Vraťme se k našem příkladu výše. Zůstatek hypotéky asi 2.637.000 Kč. Zbývající splatnost 25 let. Úroková sazba 5,99 % p.a. a splátka 16.972 Kč.
Pokud se u takové hypotéky splatnost prodlouží na 30 let, splátka klesne na 15.791 Kč.
Takové prodloužení splatnosti tedy snížilo měsíční zatížení domácnosti o asi 1.200 Kč.
- - -
Jak vidíte, snížení nákladů není v našem příkladu příliš velké. Možná pomůže. Ale upřímně: nejste překvapeni, jak málo to je?
Hypotéka nás díky prodloužení splatnosti nakonec bude stát o to více peněz, které za ty dodatečné roky připlatíme navíc.
A snížení splátek prodloužením splatnosti je tzv. restrukturalizace úvěru a znamená negativní záznam v úvěrovém registru. Za dalších pár let byste možná hypotéku rádi refinancovali jinam za lepších podmínek, ale smůla. Může se stát, že banky s vámi kvůli negativnímu záznamu v registru nebudou chtít jednat.
Odklad splátek
A začněme zase dobrou zprávou. Splátky lze skutečně odložit. Bohužel i nyní následují horší zprávy.
Tak, jako v předchozím případě, i odklad splátek je závislý na vůli banky. Není na něj žádný právní nárok.
Zůstatek úvěru se po celou dobu přerušeného splácení úročí.
Pokud se hypotéka normálně splácí, splácí se každý měsíc také úroky. Ale pokud se nesplácí, tak se nesplácí ani ty úroky. Banka je však počítá a účtuje. A samy úroky se stávají dluhem, který bude nutno zaplatit. Po dobu, kdy se neplatí splátky, dluh vůči bance roste!
Proto banky umožňují pozastavit splátky na maximálně 6 měsíců. Pokud by klient během této doby situaci nestabilizoval, lze říci, že na konci odkladu splátek na tom bude hůře, než na začátku.
Po návratu k řádnému splácení je tedy závazek vůči bance vyšší, než byl před odkladem splátek. Tyto peníze banka bude chtít uhradit. To lze udělat způsoby: zvýšením splátky nebo prodloužením splatnosti.
A stejně jako tomu bylo u snížení splátek, také odklad splátek se projeví negativním záznamem v úvěrovém registru.
- - -
Příklad pozastavení splátek:
Vraťme se ještě k našemu příkladu.
Zůstatek hypotéky asi 2.637.000 Kč. Zbývající splatnost 25 let. Úroková sazba 5,99 % p.a. a splátka 16.972 Kč.
Banka umožní na 6 měsíců pozastavit splácení. Úroky, které se za půl roku nakumulují činí asi 79.000 Kč. Po šesti měsících tedy závazek vůči bance není 2.637.000 Kč, ale vzrostl na 2.716.000 Kč.
Pokud se po ukončení odkladu splátek zachová původní splatnost (tedy zbývajících 25 let), splátka vzroste na 17.483 Kč.
Pokud by se měla zachovat splátka v původní výši 16.972 Kč, potom by se splatnost musela prodloužit o dodatečných 22 měsíců.
- - -
Odklad splátek má smysl v situaci, kdy nenadále a dočasně přijdeme o příjem. Dá se tak překlenout krátké období, než se člověk uzdraví z úrazu nebo si najde novou práci.
Jaké je tedy řešení?
Nechci nikomu dělat (zbytečně) těžkou hlavu. Ale jak jsem uvedl na začátku článku, nemám rád, když se o potížích se splácením a o možnostech jejich řešení mluví lehkovážně. Proto se snažím ukázat věci tak, jak jsou a nelakovat je na růžovo.
Komunikace s bankou je fajn. Snížení splátek může trochu pomoci. Odklad splátek může také někdy pomoci. Ale nic z toho není řešení.
Pokud nejsem schopen splácet své závazky, tak to znamená, že:
- moje příjmy jsou příliš nízké, musím je zvýšit
- moje závazky jsou příliš vysoké, musím je snížit
To se tak lehce říká. A tak strašně těžce se to dělá.
Zvýšit příjmy znamená najít lépe placenou práci. Nebo to znamená druhé zaměstnání, víkendové brigády, pronajmout jednu místnost studentovi atd. Nebo snížit výdaje na zbytečnosti. Ale to už jde jedno s druhým.
Leckoho teď slyším se ptát: „Kdy budu odpočívat? A to už si ani nemohu nic dopřát?“ No, to je těžká otázka. Je pěkné říkat, že by si člověk měl odpočinout, že se přece nemůže udřít k smrti a co to je za život, jenom shánět peníze. Ano. To jsou férové argumenty. Ale pokud nemám na splátky hypotéky a nepřijmu nutnost nějakých obětí, dopadne to nakonec zle.
Snížit závazky znamená snížit dluh. Třeba něco prodat a dluh splatit. Ale co prodat?
Nerado se to říká, nerado se to slyší a sdílím těžké pocity každého, koho to snad potkalo. Ale řešením může být prodej nemovitosti financované hypotékou. Raději včas a dobrovolně, než později nuceně a se spoustou dalších nákladů.
Hodit zavčasu ručník do ringu může znamenat záchranu vlastní budoucnosti. Hypotéka se splatí a zřejmě něco zbyde. Nemovitosti v posledních letech tak rostly v ceně, že dost možná zbyde velice zajímavá částka. Z té se bude dát platit třeba pronájem po dobu, než se životní situace zkonsoliduje. A kdo ví? Za pár let může rodina zase bydlet ve svém, bohatší o těžkou životní zkušenost. Zároveň však s vědomím, že se nenechala vláčet osudem, ale vzala život do vlastních rukou.
Přeji, ať to nikdy nemusíte řešit.
Pokud však taková situace nastane, pak přeji jasnou hlavu, realistický pohled, více rozumu, méně emocí … a nikdy nezaškodí taky kousek štěstí.
