Článek
Představ si republiku, kde účet za politiku přistane jen těm, kdo hrají hru – ekonomicky aktivním. Žádné účty pro děti, žádné pro důchodce. ČSÚ pro rok 2025 říká: 5,37 milionu aktivních (míra 78,1 % z 6,87 mil. ve věku 15–64 let). A stát? Ten má jen tři ministerstva: obranu, aby nás nikdo zvenčí nesežral, vnitro, aby ti soused neukradl e-bike, a spravedlnost, aby provinilec dostal pokutu podle zákona – a ne pěstí od souseda. Zbytek si strany řeší jako stánky na trhu. Ty si vybereš stánek, zaplatíš a čekáš, co ti naservírují. Žádné „všichni na jedné lodi“ – každý ve svém člunu, a kdo má děravý, ten se potápí sám.
Každý ekonomicky aktivní sype státu 4 753 Kč/měsíc (306 mld. ročně). To je povinný paušál na trojici ministerstev. Zbytek – zdravotnictví, důchody, soláry, Green Deal – si kupuješ podle politické volby v appce. Přesně jako Spotify nebo Netflix. A pozor – žádné DPH, žádné spotřební daně. Daně z benzínu, piva, cigaret? Pryč. Každý platí jen za to, co si objedná. Jediná výjimka jsou místní daně, které si určí samy obce a kraje. A lidé si tedy vybírají, kde se jim žije nejlépe. V Praze bydlí ti, kterým nevadí nejvyšší lokální zdanění za kavárny a kulturní život. Šluknov zase láká aktivní lidi, kteří chtějí rozjet startup v místě, kde je daň skoro nulová.
Petr (ANO) Důchody, ČEZ, nižší daně, bydlení -23 636 Kč-Babička má důchod, ty máš solidární účet.
Marie (SPD) Karta jen na české potraviny, referenda - 23 186 Kč - Knedlík ano, avokádo ne.
Honza (SPOLU) Telemedicína, přehrady, EU/NATO - 23 986 Kč - Evropan v srdci, žebrák v peněžence.
David (Voluntia) Svoboda, debyrokratizace, pojištění - 9 261 Kč - Král svobody – stejné služby za polovic.
Markéta (SPOLU) Ukrajina, hypotéky, Green Deal - 23 286 Kč- Hrdinka solidarity, oběť peněženky.
Tomáš (Piráti) Nabíječky, e-government, zelené sny -23 786 Kč - Platíš jako za Teslu, ale ty ji nemáš.
David sedí v kavárně, má cappuccino, laptop a appku Voluntie. Faktura: 9 261 Kč. Vedle něj Petr z ANO funí – 23 636 Kč. Marie ze SPD brblá, že za 23 186 Kč si nemůže koupit avokádo. Honza z SPOLU má na papíře 23 986 Kč, ale v kapse pár drobných. Tomáš z Pirátů se chlubí zelenou vizí za 23 786 Kč, Markéta (SPOLU) s hrdostí platí 23 286 Kč, ale ví, že dovolená padla. David? Ten si koupil zdravotní pojištění jako cizinec bez příjmů (2 808 Kč/měsíc) a k tomu důchodový fond (1 500 Kč/měsíc). Celkem 4 308 Kč soukromě. Žádná solidarita, žádné cizí důchody. Jen vlastní volba a vlastní účet. „Petře,“ směje se David, „zatímco ty platíš soláry, já si kupuju italské víno. A ještě mi zbyde na víkend v Krkonoších.“
Petr zůstal v Praze. Má rád kavárny, divadla a hipsterské farmářské trhy. Jenže k faktuře 23 tisíc měsíčně mu město ještě napálilo lokální daň: 3 500 Kč. „Aspoň máme metro,“ brumlá si, když mu barman účtuje 95 korun za cappuccino. David? Ten si sbalil věci a přestěhoval se do Šluknova. Tamní radnice láká aktivní lidi nulovou daní. Jeho faktura zůstává na 9 261 Kč, bez příplatků. Za ušetřené peníze rozjel malý startup na výrobu chytrých krabiček pro elektrokola. „V Praze bych na to neměl ani nájem,“ směje se, zatímco najímá prvního zaměstnance. A tak zatímco Petr platí za pražské iluze, David buduje šluknovskou realitu.
Protože ostatní strany tě nutí kupovat jejich balíčky, ať chceš nebo ne. Platíš za sousedovu Teslu, za Green Deal, za solární bubliny. Výsledkem jsou faktury přes 23 tisíc. Voluntia ti dává svobodu. Za 9 261 Kč/měsíc máš stejné doktory, stejné nemocnice, stejné zubaře, ale bez cizích ideálů v ceně. A když už tě nebaví místní daně v Praze? Prostě se přestěhuješ do města, kde je to levnější. Lokální daně fungují jako lákadlo – někdo chce metropoli s drahými kavárnami, jiný klidné Šluknovsko, kde startupy rostou jako houby po dešti.
Voluntia je český sen: nízká faktura, vlastní volba a svoboda bez přívlastků. Voluntia forever.
