Článek
Zpověď
Přijde muž do zpovědnice a žádá o rozhřešení.
Kněz: „Co tě sem přivádí, můj synu?“
Muž: „Otče, zhřešil jsem.“
Kněz: „To se občas stává. Poslouchám.“
Muž: „Ukradl jsem sousedovi kolo, ale potom jsem ho vrátil.“
Kněz: „Když jsi ho vrátil, není to nic zlého. Je to všechno?“
Muž: „Je tu ještě něco… Lhal jsem své ženě, že mám malou výplatu, abych si peníze nechal pro sebe.“
Kněz: „Lhát se nemá, ale lidé chybují. Je to všechno?“
Muž: „Taky jsem potom přišel o práci a už nemám ani vindru a …“
Kněz: „Církev je také chudá, synu. Všechno se obrátí k dobrému, je to všechno?“
Muž: „A taky jsem zabil chlapa.“
Kněz: „Svět je místem utrpení a už mě v něm nic nepřekvapuje. Někdy mám pocit, že jeden druhého zabíjí a lidi už nic jinýho ani neuměji. Je to všechno?“
Muž: „A potom jsem ho sežral…“
Kněz: „Přežít je někdy těžké…, ale i tohle se dá pochopit. Ještě něco?“
Muž: „Ne, vlastně … taková maličkost. Nedal jsem peníze bezdomovci. Vždycky mu nějaké dám, ale tentokrát jsem dělal, že ho nevidím, a to je všechno…“
Kněz: „Hmm, do háje!“
Muž: „Co, tohle vadí?“
Kněz: „Ale ne…, dali mi dnes fazole. A ještě jim říkám, že příště chci hamburger s kečupem.“
Muž: „A proč to neudělali? Za tohle bych je zabil.“
Kněz: „Prý mají jen tatarku. Do háje práce!“
Bud Spencer v hlavní roli kněze během zpovědi.
Interview - Zprávy BBC News: : „Buddha se odstěhoval do Itálie a stal se křesťanem“
Moderátor: „Otče Morganeatti, je pravda, že se Buddha díky Vám stal křesťanem?“
Kněz: „Ano.“
Moderátor: „Jak se Vám ale něco tak úžasného povedlo?“
Kněz: „Je to taková trochu podivná historka.“
Moderátor: „A mohl byste nám ji povyprávět?“
Kněz: „Vlastně proč ne. Přijel jsem do Indie a jako asi každý turista - i když jsem tam přijel služebně - pověřen diecézí -, jsem zavítal nejprve do místního baru. Trochu jsem pil, no, he-hmmm, trochu dost… Á pozdě večer jsem se vracel do hotelu. Procházel jsem kolem sochy. Zastavil jsem se u ní a říkám jí: Proč vlastně nejsi křesťan? Nečekal jsem, že by mi odpověděla, ale stal se zázrak.“
Moderátor: „Chcete naznačit, že záhadné okolnosti ji přiměly k rozhovoru s Vámi?“
Kněz: „Něco takového. Mohlo to být tím, že jsem kněz, a že viděla můj kolárek, a nebo nevím čím to bylo, ale důležitý je výsledek.“
Moderátor: „A co Vám tedy odpověděla?“
Kněz: „Řekla mi: Už celé věky tady sedím. Celá nekonečná léta v tomhle horku mezi kobrami a šarlatány s píšťalkou. A ty jsi jediný, kdo se mne zeptal, v co vlastně věřím.“
Moderátor: „Jak jste zareagoval?“
Reportér během interview.
Kněz: „Bylo mi jí najednou líto.., zeptal jsem se sochy: Zříkáš se Zlého a chceš vstoupit na cestu pravdy?“
Moderátor napětím ani nedýchal: „A co Vám odpověděla?“
Kněz: „Odpověděla mi: Ano. A tak jsem ji požádal, aby dokázala, že to myslí upřímně. Řekla mi: Nyní ti přísahám: Já, princ Siddhártha Gautama, zvaný Buddha, že tímto se stávám křesťanem.“
Moderátor: „A co jste potom udělal Vy, otče?“
Kněz: „Vyzpovídal jsem ji a udělil jí rozhřešení. Potom jsem zavolal do Vatikánu svatému otci.“
Moderátor: „Co na to řekl?“
Kněz: „Byl nadšen. Sochu jsem přepravil do Itálie a je teď natrvalo umístěna v mém kostele.“
Moderátor: „To je nádherné! Myslíte si, otče, že buddhistický svět nyní pochopí, jak hluboce se mýlil?“
Kněz: „Pevně doufám, že to pochopí…“
Otec Morganeatti.
Moderátor: „Mějte krásný den.“
Kněz: „Vy také…“
