Článek
Můj adept mluví s plnou pusou, ochutnává pomůcky od spolužáků. Kolegyně na výtvarku se štítí sáhnout do jeho penálu, jak je všechno oslintané. V hodinách vydává mručivé pazvuky. Mluví zrychleně, pak zase zpomaleně. Dá si tužku na štorc do pusy a pak čte zadání z učebnice. Nebo se vyžívá v neslušných říkankách s krásně drnčivým R. Když pije školní mléko, probublává ho brčkem. A když ho přitom rozlije, poradí mi, ať nepláču nad rozlitým mlékem.
Je to většinou opravdu jen otravné a ruší to. Jenže když se na ten výčet podíváte očima odborníka, začne být situace podezřelá: ten malý třídní narušitel si intuitivně ordinuje špičkovou logopedickou péči
Mluvení s tužkou v puse? Pomůcka pro rétory. Pomalé a velmi rychlé mluvení? Trénink tempa řeči. Bublání do mléka? Podezřele blízko Lax Voxu, metody používané při práci s hlasem.
On vlastně dělá logopedii načerno. Rozdíl mezi nevychovaností a moderní terapií je skoro jen v ordinačních hodinách. Není divu, že pak tak krásně recituje.
Když tenhle malý terorista bublá brčkem a mručí u toho jako roztoužený medvěd, dostane poznámku. Když totéž předvede pětapadesátiletá profesorka na klinice, říká se tomu metoda Lax Vox a platí se za to tisíce.
Kolegyně ze školy se nedávno vrátila z kurzu o pohybové aktivizaci třídy. Trochu konsternovaně mi vyprávěla, co se tam dozvěděla za novoty:
„Představ si, co nás tam učili. Tak to ten můj největší třídní neposeda dělá sám od sebe už od první třídy. Teď to budeme dělat všichni řízeně a snad to prý pomůže celé třídě.“
Sedíme v tureckém sedu, na půl zadku na židli, klinkáme nohama, občas všichni na pokyn s výskokem vstaneme nebo se při smluveném slově sesuneme pod lavici jako sněhulák při oblevě. A pak se jde znova na matematiku.
Dítě, které se vrtí, mručí, bublá a občas zaleze pod lavici, je neposeda. Když totéž udělá celá třída na pedagogův pokyn, je to hned moderní metoda. Mikropauzy prý vrátí děti k učení a do přítomnosti.
Děti, co poslouchají autority a neblbnou, jsou o podobné zážitky často ochuzeni. A kdo ví – třeba jednou skončí u specialisty a tam budou za podobné věci ještě platit.
Možná se blíží den, kdy to už taky jako pedagogický pracovník nevydržím. Vím to. Až mě v pátek odpoledne budou po celém týdnu bolet hlasivky a hlava, zavřu se v prázdné třídě, vytáhnu z tašky brčko a začnu s mručivým pazvukem bublat do zbylého mléka v krabičce.
A možná zvládnu i tu oblevu a sesunu se pod katedru.
A až se ve dveřích objeví ředitel s vyjeveným výrazem, ani nemrknu. Vyndám papír z foniatrie a s lehkým úsměvem mu vysvětlím, nejlépe s tužkou v puse na štorc, že tohle není záchvat šílenství.
To je státem hrazená rehabilitace pro indisponované.
Anketa
A teď mě zajímá: Je to ještě zlobení, nebo už moderní terapie? Napište do diskuze své zkušenosti.
Zdroje:
Lax Vox jako hlasový tréninkový program pro učitele: Pilotní studie
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27542775/
