Článek
Vajíčková pomazánka je totiž zrádná věc. Vypadá nevinně, ale jakmile se spojí s tou správnou kombinací cibule, majonézy a bílého pečiva, stane se z ní biologická zbraň. A vy pak sedíte v kanceláři, zpocený jak myš, a modlíte se, aby vám nikdo neřekl: „Necítíš něco?“
Ale neboj, existuje cesta ven. Ne, nebude to veganská verze z tofu – to bychom se mohli rovnou poplácat po ramenou a vyhodit všechny vajíčka do kompostu. Tohle bude poctivá pomazánka. Jen s malou úpravou, která ti zachrání reputaci i spodky.
1. Cibule není zákon
Nahradit klasickou cibuli jemnou jarní cibulkou (jen zelená část!) nebo pažitkou je základ. Případně lehce orestovaná šalotka – když už fakt musíš něco „cibulového“.
2. Majonéza s mírou, nebo klidně bez ní
Půl na půl s bílým jogurtem nebo žervé. Chuť zůstane, trávení bude podstatně míň dramatické. Tělo ti poděkuje. A záchod taky.
3. Koření, co to drží pohromadě (a břicho taky)
Špetka mletého kmínu nebo kurkumy. Nenápadný tah, ale velký rozdíl. Pomůže trávení a pomazánka dostane příjemný říz bez řízení výbuchu.
4. A hlavně: nedělej z toho Petriho misku
Neochutnávej pomazánku tou samou lžičkou, co s ní mícháš. Fakt ne. Ty bakterie, co si přitáhneš zpátky do mísy, z ní udělají večerní horor s efektem páry u každého kroku.
Takže jak na to?
6 vajec natvrdo, lžíce žervé, lžíce majonézy nebo jogurtu, sůl, pepř, trochu pažitky, špetka kmínu. Míchat, nemlaskat, jíst s radostí. A druhý den bez výbuchu.
Pomazánka může být jemná, chutná, poctivá – a přitom bezpečná pro veřejný provoz. Není třeba se bát. Stačí se držet jednoduchých zásad a nebýt megaloman s cibulí.
Líbilo? Sdílej to, než to někdo udělá za tebe. Nebo než z tebe udělá ventilační otvor.
Díky David
