Článek
Každá legenda potřebuje někoho, kdo jí poprvé otevře dveře
Kdyby po revoluci nepřišel jeden francouzský vizionář, český éter by vypadal úplně jinak.
Michel Fleischmann.
Muž s čichem na lidi, příběhy i hlasy.
Věděl, že tahle země potřebuje novou energii — rychlost, humor, drzost i lidskost.
A tak vznikl prostor, ve kterém se objevili dva kluci, kteří tehdy netušili, co z nich jednou vyroste.
To, co se stalo později, už nebyla práce manažera.
To byl osud.
Nebyla to předurčenost. Byla to shoda náhod, která se už nikdy nezopakuje
Tihle dva se objevili ve správnou chvíli na správném místě.
Náhodně. Neplánovaně.
Svět showbyznysu se na okamžik otevřel a nechal projít dvě energie, které by jinak zůstaly někde mezi Berounem a Čerčany.
Kdyby nepřišel Fleischmann,
Leoš by zůstal v Berouně v kulturním domě Plzeňka, kde tehdy začínal s diskotékami.
A Patrik? Ten by se dál motal kolem Čerčan.
Možná by bavil pár lidí kolem sebe — možná by se nikdy nepotkali.
Tohle není mýtus o géniech.
Tohle je volná parafráze jejich vlastního rozhovoru, který kdysi proběhl v televizi.
A ve kterém sami připustili, že nebýt cizího rozhodnutí, život by je odvedl jinam.
Jiskra a kotva. Dva póly, které se musely spojit
Mareš byl jiskra.
Hezucký byl kotva — ta lidská jistota, humor, který držel všechno pohromadě.
Ať by je posadili kamkoli, gravitace by je táhla zpátky k sobě.
Dva úplně jiní chlapi.
A přesto spojení, které vznikne jednou za generaci.
Zasáhli i generaci, která už tady není
Moje máma se dívala na Hezuckého pořad.
Smála se tak, že to slyšela celá kuchyň.
Bylo jí padesát. A je to dvacet let, co zemřela.
A přesto, když si na Patrika vzpomenu, vybaví se mi přesně ten smích.
A vím, že nebyla sama.
Byl to humor, který překračoval věk i dobu.
Mareš bez Hezuckého? Hezucký bez Mareše? Dvě půlky jednoho otisku
Oni nebyli kolegové.
Byli rodina.
Možná ta zvláštní rodina, kterou si člověk nevybere — ale když už ji má, brání ji do posledního dechu.
Jejich spojení nebylo strategické, nebylo programové.
Bylo lidské.
A proto tak silné.
A teď to, co dnes řeší každý: Co bude s Leošem Marešem?
Ano, Mareš je otřesený.
Ztráta člověka, s nímž jste sdíleli desítky let, udělá díru do hrudníku.
Ale není se čeho bát.
Leoš Mareš to zvládne.
Má v sobě energii, profesionalitu i sílu, kterou nezlomí ani prázdné místo vedle mikrofonu.
Fenomén Hezucký–Mareš v něm zůstane jako jizva i jako motor.
Některé hvězdy nezhasnou.
Jen na chvíli ztlumí světlo, aby ho mohly rozsvítit jinde.
A Leoš Mareš ještě neskončil.
* * *
Děkuji za každé srdíčko i komentář.
Pomáháte tím, aby tenhle text nezmizel v šumu internetu a našel lidi, kterým může něco říct.
www.radiotv.cz/p_tv/t_personalistika/z-nuly-az-na-vrchol-pribeh-o-leosi-maresovi
www.radiotv.cz/p_radio/r_obecne/20-let-v-ceskem-eteru-poprve-s-evropou-2
www.mediashow.cz/evropa-2-ukazala-cesku-jak-vypada-hudebni-radio-oslavuje-34-let
