Hlavní obsah

Nebe a dudy, fázový posun při řešení ekologických havárií na ministerstvu životního prostředí

Foto: David Sury

David Surý, Petr Bejček, Jakub Patočka, Stanislav Pernický, Jakub Hruška

Debata ve Valašském Meziříčí ukázala, jak z otravy Bečvy vznikl symbol selhání státu. Nová pravidla — havarijní novela, monitoring výpustí a rychlé zásahy — už fungují, ale hrozí, že je politika oslabí.

Článek

Takový pocit jsem měl na debatě ve Valašském Meziříčí, kde jsem zastupoval Ministerstvo životního prostředí a ministra Petra Hladíka. Diskutovali jsme o kauze otravy řeky Bečvy z roku 2020, která se stala nejen největší ekologickou havárií posledních let, ale i symbolem selhání státu a podezření z politického ovlivňování. A do kontextu nebo protikladu byly dávány dvě události, Bečva (kyanidy, fenoly), Hustopeče (benzen)

Debatu vedl Marek Wollner, rodák z Valmezu. Vedle něj vystoupili Jakub Hruška, který provedl experiment sledující, zda se kyanidy „plazí“ při břehu, Jakub Patočka z Deníku Referendum, jehož redakce jako první publikovala informace, které tehdy úřady tajily, a za státní správu kolega Petr Bejček, ředitel ČIŽP. Já jsem mluvil jako vedoucí sekce, která řeší největší znečišťovatele, ekologické újmy a sanace.

O Bečvě bylo napsáno nespočet textů — a spousta z nich je z dnešního pohledu tragikomická. Pokud si projdete tehdejší vyšetřovací zprávy Poslanecké sněmovny a Senátu, uvidíte směs chaosu, politických zájmů a improvizace, místy připomínající spíš „létající kolotoč“ nebo epizodu Jistě, pane ministře, než seriózní analýzu havárie.

V diskusi zazněla klíčová obava, kterou formuloval Jakub Patočka: i když jsme po Bečvě nastavili nové mechanismy, může se stát, že s výměnou lidí na MŽP opět vznikne prostor zametat podobné případy pod koberec. A to přesto, že se podařilo prosadit zásadní opatření. A já k tomu dodávám, vytváříme takové opatření, aby to pro ty, kteří budou chtít podvádět co nejhorší možné podmínky.

Odborný výcuc toho, co se po havárii Bečvy (2020) podařilo prosadit, aby se podobné škody neopakovaly

1️⃣ Havarijní novela vodního zákona (zákon č. 182/2024 Sb.)

  • jasně určila kompetence při řešení havárií (vodoprávní úřad + HZS ČR jako první zásahová složka),
  • zavedla povinnost okamžitě hlásit havárii Hasičskému záchrannému sboru,
  • přesně stanovila místní příslušnost vodoprávních úřadů a umožnila ČIŽP převzít řízení u havárií vyžadujících vysokou odbornost,
  • zpřesnila pravidla odběru vzorků (primárně správce povodí; povinnost předat akreditované laboratoři),
  • výrazně zvýšila sankce pro původce havárií – max. pokuta pro právnické osoby stoupla z 10 na 50 mil. Kč.

2️⃣ Nový systém prevence havárií

  • rozšíření zmocnění pro novou havarijní vyhlášku (detailní pravidla pro šetření, odběry a dokumentaci),
  • příprava Registru výpustí – digitální evidence všech výpustí do povrchových vod (i historicky nepovolených);
    I. etapa do 12/2025 (data z ISVS VODA + IPPC zařízení),
    II. etapa do 12/2029 (významné toky),
    III. etapa – drobné vodní toky (termín bude stanoven).
  • zavedení povinnosti kontinuálního monitoringu odpadních vod u cca 100–200 nejrizikovějších znečišťovatelů (kyanidy, těžké kovy aj.) s účinností od 1. 7. 2026; náklady nese původce znečištění.

3️⃣ Legislativní posílení ochrany vod a ekologické újmy

  • novela zákona č. 167/2008 Sb. (o předcházení ekologické újmě) – přesnější definice ekologické újmy na povrchových a podzemních vodách, rozšíření odpovědnosti za nápravu.
  • příprava nové vyhlášky k ekologické újmě a havarijní prevenci.

4️⃣ Zlepšení krizového řízení a praxe zásahů

  • zavedení rychlého zásahu HZS ČR a koordinace s vodoprávním úřadem a ČIŽP,
  • vytvoření mechanismu pro převzetí řízení ČIŽP u složitých havárií,
  • ověřeno v praxi při velké havárii s benzenem v Hustopečích 2025: rychlý zásah, instalace štětových stěn, sanace řízená státem a odbornými firmami.

5️⃣ Transparentnější data a prevence „zametání pod koberec“

  • povinnost průběžného monitoringu a hlášení havárií,
  • digitalizace informací o výpustích a jejich přístupnost pro kontrolní orgány,
  • systémové ukotvení spolupráce mezi MŽP, ČIŽP, správci povodí a HZS.

Podstatný posun: z chaosu a nejasných kompetencí (Bečva 2020) k jasné řídicí struktuře, povinnému hlášení, průběžnému monitoringu nejrizikovějších zdrojů a vysokým sankcím.
Nové prvky prevence (Registr výpustí, kontinuální monitoring) by měly umožnit včasné odhalení úniku dřív, než ohrozí vodní tok.
První ostrý test – havárie benzenu v Hustopečích (2025) – ukázal, že nový systém je funkční: rychlá izolace znečištění, koordinace HZS–ČIŽP–MŽP a odborná sanace.

Zkušenost z nedávné velké havárie s benzenem ukázala, že nový systém už funguje lépe: zásah byl rychlý, měření transparentní, sanace odborně vedená a potvrzená jak nezávislými experty, tak naměřenými hodnotami.

Kauza Bečva se ale stále vrací. Stala se symbolem střetu průmyslových zájmůpolitického vlivu a slabé státní správy. Verdikt soudu, který uznal vinnou společnost Energoaqua, je dodnes zpochybňován řadou toxikologů a hydrochemiků — upozorňují, že neodpovídá chemickým ani hydrologickým zákonitostem. Nedůvěra veřejnosti přetrvává a téma se používá jako příklad toho, jak stát selhal.

Aktuálně sloužím na Ministerstvu životního prostředí, kde mám na starosti sanační opatření a řešení významných znečišťovatelů. Nepatřím mezi ty, co se spokojí s pohodlím — chci věci měnit dál. Proto kandiduji jako číslo 5 za koalici SPOLU.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz