Změna myšlení: aplikace typových staveb. Je inspirace z Německa realizovatelná v ČR?

Typengenehmigung (typové povolení stavby) je nástroj stavebního práva v Německu, který zjednodušuje opakované povolování totožných stavebních projektů. Umožňuje, aby určitá projektová dokumentace stavby byla schválena centrálně jednou a následně využita pro více realizací na různých místech bez potřeby plného řízení pro každou stavbu zvlášť (Wikipedia, 2025; Ministerium für Landesentwicklung und Wohnen Baden-Württemberg, 2025).

Historicky byla typová povolení zavedena ve stavebních předpisech většiny spolkových zemí a v některých byla využívána velmi intenzivně – např. ve Šlesvicku-Holštýnsku bylo do roku 1996 postaveno asi 75 000 domů na základě typových projektů s hromadně schválenou dokumentací a statikou (Wikipedia, 2025). Po roce 2000 význam Typengenehmigung klesl (útlum bytové výstavby, využití spíše u výrobců typových domů a větrných elektráren) a při novelizacích stavebních řádů byla tato úprava postupně vypuštěna (Wikipedia, 2025).

S rostoucím tlakem na rychlou a cenově dostupnou výstavbu se však koncept typových povolení vrátil do popředí odborné diskuse (Wikipedia, 2025). Konference německých ministrů stavebnictví (BMK) dne 22. 2. 2019 rozhodla o znovuzačlenění Typengenehmigung do vzorového stavebního řádu – Musterbauordnung (MBO) (Wikipedia, 2025). V § 72a MBO je nyní upraveno, že pro stavby zamýšlené ve stejném provedení na různých místech může příslušný úřad na žádost vydat typové povolení, pokud tyto stavby (nebo jejich části) splňují požadavky stavebního práva (Wikipedia, 2025). Typové povolení lze udělit i pro stavby, které mají různé provedení, ale vycházejí z jednotného modulového systému stavebních dílců – v rozhodnutí pak musí být vymezen rozsah přípustných odchylek (Bauministerkonferenz, 2025). Naopak pro tzv. fliegende Bauten (mobilní či dočasné stavby bez trvalého umístění) se typová povolení nevydávají (Bauministerkonferenz, 2025).

Právní účinky a omezení: Typové povolení je zvláštním druhem správního rozhodnutí, zpravidla vydávaným vyšším stavebním úřadem (např. v Bavorsku je příslušný nejvyšší zemský stavební úřad) (Gesetze Bayern, 2025). Platnost povolení je časově omezena – MBO stanoví 5 let s možností prodloužení o dalších 5 let (Bauministerkonferenz, 2025). Důležitou součástí moderní úpravy je vzájemné uznávání: podle MBO a navazujících zemských předpisů platí typová povolení vydaná v jednom spolkovém státě i na území ostatních (Gesetze Bayern, 2025). To je velkou výhodou pro firmy působící ve více regionech. Typové povolení nenahrazuje zcela místní stavební řízení – stále je nutné provést ohlášení nebo stavební povolení pro konkrétní umístění stavby. V tomto řízení však stavební úřad už neposuzuje otázky, které byly vyřešeny v typovém povolení (např. stavebně-technickou bezpečnost, požární odolnost apod.) (Wikipedia, 2025; Ministerium für Landesentwicklung und Wohnen Baden-Württemberg, 2025).

Například u typového projektu rodinného domu by místní úřad řešil jen jeho situování na pozemku, napojení na sítě a soulad s územním plánem, zatímco statika, požární zpráva apod. by byly kryty centrálním schválením (Ministerium für Landesentwicklung und Wohnen Baden-Württemberg, 2025).

Stávající stav v Německu: Po vzoru MBO z roku 2019 postupně většina spolkových zemí zavedla Typengenehmigung do svých stavebních řádů. Např. Bavorsko doplnilo od 2024 do BayBO článek 73a, který definuje „obecné stavebně-technické schválení (Typengenehmigung)“ vydávané nejvyšším stavebním úřadem pro opakované stavby ve stejném provedení nebo v modulovém systému (Gesetze Bayern, 2025). Ustanovení BayBO rovněž výslovně potvrzuje uznání obdobných typových povolení z jiných zemí (Gesetze Bayern, 2025) a zmiňuje, že typové povolení nezbavuje povinnosti vést stavební řízení podle obecných předpisů (Gesetze Bayern, 2025). Do poloviny roku 2023 již 12 ze 16 spolkových zemí tuto úpravu přijalo (Magazin Quartier, 2025), průkopníkem bylo Porýní-Falc v r. 2019, následoval Hesenský stavební řád 2020 atd. (Magazin Quartier, 2025).

V některých zemích proběhlo i hodnocení účinnosti – např. v Bádensku-Württembersku se před opětovným zavedením diskutovalo, proč byl instrument v 90. letech zrušen a jaké má dnešní přínosy. Důvodová zpráva tamní novely uvádí, že typové povolení pokrývá širší okruh otázek než dřívější částečné „typové zkoušky“ (Typenprüfung) – umožňuje předem schválit veškeré obecné požadavky na danou stavbu opakovaně budovanou na různých místech, nejen dílčí statické či protipožární výpočty (ARGE Baurecht, 2025). Novela LBO 2023 v Bádensku-Württembersku byla prezentována jako součást balíčku „Schnelleres Bauen“ – ministerstvo výslovně zdůraznilo, že s typovou autorizací „jednou prověřeno, opakovaně stavěno“, což zrychlí bytovou výstavbu, modulární projekty i instalaci jednotných staveb jako jsou nabíjecí stanice pro elektrovozy (Magazin Quartier, 2025; Ministerium für Landesentwicklung und Wohnen Baden-Württemberg, 2025). Celkově je tedy v německém prostředí Typengenehmigung vnímána jako osvědčený nástroj ke snižování byrokracie a urychlení stavebních povolení (Landtag Baden-Württemberg, 2025), který se nyní s ohledem na potřebu dostupného bydlení vrací do praxe většiny spolkových zemí.

Situace v České republice volá po opatřeních, jež urychlí a zefektivní povolování staveb, zejména bydlení. Dlouhodobě platí, že pomalé stavební řízení je jednou z největších brzd rozvoje stavebnictví (Arch-rozvoj, 2025). I přes přijetí nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb. (s účinností od 2024) a dílčích reforem (digitalizace, integrace řízení) přetrvává komplikovanost a délka povolovacích procesů, což zpomaluje realizaci potřebných bytových projektů (Arch-rozvoj, 2025).

Typové schvalování staveb podle německého vzoru by mohlo být jedním z řešení, jak zjednodušit administrativu u opakujících se projektů a ulevit přetíženým stavebním úřadům. Replikovatelné projekty (např. katalogové rodinné domy, řadová výstavba, modulární bytové domy) dnes každé zvlášť procházejí kompletním schvalováním – duplikuje se práce projektantů i úředníků na posuzování totožných parametrů (statika, požární bezpečnost atd.). Zavedením centrálně schváleného „typového projektu“ by se tento proces značně zefektivnil, neboť jednou posouzená dokumentace by platila pro více staveb a lokálně by se řešila jen její implementace do konkrétního území (Ministerium für Landesentwicklung und Wohnen Baden-Württemberg, 2025).

Přínosy pro ČR: Hlavním přínosem by byla časová úspora a zrychlení výstavby opakovaných staveb. Investoři (včetně obcí či developerských společností) by mohli rychleji realizovat bytové projekty dle osvědčených typových návrhů bez obav z dlouhého čekání na individuální povolení každého domu. To je významné zejména pro koncepty dostupného a modulárního bydlení, kde se často zamýšlí výstavba většího počtu identických jednotek. Pokud by například typový projekt bytového domu získal centrální autorizaci, jednotlivé domy v různých obcích by mohly být povolovány zjednodušeně – úřad by uznal platnost typového schválení a omezil by své posouzení jen na místní podmínky (zejm. územní plán a napojení stavby). To by rovněž snížilo nejistotu a zlepšilo plánovatelnost investic: jednou schválený typ by měl garantováno, že splňuje veškeré technické požadavky, a investor by se nemusel obávat odlišných výkladů norem různými úřady.

Kompatibilita s českým právem: Český stavební zákon zatím pojem typového schválení nezná. Stávající úprava však rozlišuje kategorie staveb a umožňuje pro jednoduché stavby určité procesní zjednodušení. Podle přílohy č. 2 zákona jsou „jednoduchými stavbami“ mimo jiné rodinné domy do dvou nadzemních podlaží (plus podkroví/podzemní podlaží) (Zákony pro lidi, 2025). Rodinné domy spadají do jednoduššího režimu, ale stavební povolení (či ohlášení) stále vyžadují – jejich projekt se posuzuje individuálně jako u jiných záměrů. Z tohoto pohledu by typové schválení představovalo nový prvek doplňující stávající systém: šlo by o předběžné posouzení projektové dokumentace stavby z hlediska všech obecně závazných požadavků. Český právní řád zná podobné koncepty spíše v technické oblasti (např. ověřování shody výrobků a technických zařízení); v oblasti celých staveb dosud centralizované schvalování chybí. Zavedení Typengenehmigung by však bylo plně slučitelné s principy českého stavebního práva, neboť by nenarušilo kompetence obcí v územním plánování ani práva účastníků řízení – šlo by o speciální správní akt, který by se následně zohlednil v běžícím stavebním řízení. Místní stavební úřad by tak byl vázán výsledkem typového posouzení obdobně, jako je dnes vázán např. závazným stanoviskem dotčeného orgánu (Zákony pro lidi, 2025).

Samozřejmě je nutno zohlednit i limity a podmínky takového systému. Typové schválení by nezaručovalo automatické povolení stavby v libovolném místě – vždy by musel být posouzen soulad s územně plánovací dokumentací dané lokality. Pokud by např. typový projekt domu nevyhovoval specifickým regulacím obce (např. tvar střechy v památkové zóně), musel by být přizpůsoben, nebo by typové povolení v takovém místě nešlo využít. Rovněž technické podmínky konkrétního pozemku (geologie, hydrologie) by mohly vyžadovat dílčí dopracování projektu – typové schválení by pokrývalo pouze standardní řešení. Tyto dílčí změny by však neměly rušit platnost typového schválení; spíše by se řešily jako součást povolovacího procesu. Důležité je, že odpovědnost za správnost projektu a provedení stavby by zůstala zachována – autor projektové dokumentace by ručil za to, že typový projekt splňuje právní a technické požadavky, a stavebník s dodavatelem by odpovídali za realizaci (Ministerium für Landesentwicklung und Wohnen Baden-Württemberg, 2025).

Na základě výše uvedeného je možné zakotvit do českého stavebního práva nový institut „typového schválení stavby“. A je možné představit návrh konkrétních úprav zákona č. 283/2021 Sb. (stavebního zákona) a souvisejících předpisů:

Základní variantou je doplnění nové právní úpravy do stavebního zákona: je možné vložit novou hlavu (či paragrafovou část) do části stavebního řádu, která vymezí podmínky a proces schvalování typových staveb. Vzor lze převzít z § 72a Musterbauordnung či z úprav v okolních zemích. Ustanovení by mohlo znít například, že.: „Pro stavby, které mají být ve stejném stavebním provedení opakovaně realizovány na různých místech, může na žádost stavebníka nebo zpracovatele projektové dokumentace příslušný správní orgán vydat typové schválení projektové dokumentace. Typové schválení osvědčuje, že projektová dokumentace stavby nebo její části splňuje požadavky tohoto zákona a prováděcích předpisů.“ Dále by zákon stanovil, že „typové schválení lze vydat i pro stavby různých variant, pokud jsou navrženy unifikovaným systémem stavebních prvků; v rozhodnutí se vymezí přípustný rozsah odchylek.“ (Gesetze Bayern, 2025).

Zákon by dle mého soudu měl výslovně uvést, že „typové schválení stavby nezbavuje stavebníka povinnosti získat povolení k umístění a provedení stavby; v tomto řízení však stavební úřad nepřezkoumává části dokumentace již schválené v rámci typového schválení“ (Gesetze Bayern, 2025; Ministerium für Landesentwicklung und Wohnen Baden-Württemberg, 2025).

Stanovení příslušnosti a postupu: klíčovou otázku bude určit, který orgán bude typová povolení vydávat. Vzhledem k povaze jde o specializované posouzení s celostátní působností. Nabízí se, aby příslušným orgánem byl nejvyšší stavební úřad nebo jím pověřený specializovaný orgán. Rozhodnutí o typovém schválení by mělo mít formu správního rozhodnutí (povolení) s dobou platnosti omezenou na 5 let s možností prodloužení (Bauministerkonferenz, 2025). Určitě je možné definovat pro typy staveb, v případě rodinných domů je možné uvažovat o delší platnosti.

Provázanost s ostatními procesy: pokud žadatel předloží platné typové schválení daného projektu, stavební úřad omezí své posuzování jen na aspekty neřešené typovým schválením. Naopak požadavky stavebně-technické (mechanická odolnost, stabilita, požární bezpečnost, hygiena, energetika atd.) se již znovu nezkoumají

Odpovědnost a kontrola kvality: vydáním typového schválení není dotčena odpovědnost projektanta ani stavebníka a zhotovitele. Bylo by vhodné doplnit, že „typové schválení nezakládá odpovědnost schvalujícího úřadu za případné vady dokumentace“

Kategorie staveb: využití typového schválení by se omezilo zejména na rodinné domy, menší bytové domy, školky, modulární stavby a občanskou vybavenost běžného typu. Na speciální a velké stavby by se tento režim nevztahoval. O možnosti aplikace mimo bytové domy, někdy příště. V případě nutnost zrychlit stavbu nejen v oblasti bytových kapacit, ale například v oblasti OZE nebo DEFENCE někdy příště.

Snad je prokázané že, zavedení systému typového schvalování staveb do českého práva by představovalo inovativní krok ke zjednodušení a zrychlení výstavby. Opatření je inspirováno osvědčenou zahraniční praxí a je kompatibilní s tuzemskými právními principy. To by přispělo k rychlejší dostupnosti nových bytů a zároveň by odlehčilo stavebním úřadům, aniž by utrpěla kvalita či bezpečnost.

Jestliže by se v ČR zavedl institut typového schválení, logickým krokem by bylo vytvořit centrální databázi schválených projektů, které by byly přístupné jak obcím, tak soukromým stavebníkům. Stát by v tomto modelu fungoval jako garant kvality a provozovatel registru. Projekty by se po schválení ukládaly do databáze a stavebníci by si je mohli vybírat podobně, jako dnes vybírají katalogové domy. To by umožnilo výrazně snížit bariéry vstupu pro menší obce či jednotlivce, kteří si nemohou dovolit investovat do drahé individuální dokumentace.

Financování takového systému by bylo možné řešit prostřednictvím licencování a opakovaného použití. Architekt nebo projektant, jehož návrh by se stal součástí databáze, by dostal základní odměnu za jeho zařazení a následně by inkasoval licenční poplatek z každého použití. Pro stavebníka by to znamenalo, že místo desítek tisíc korun za individuální projekt by zaplatil řádově jednotky tisíc, zatímco projektant by profitoval z velkého počtu opakovaných užití. Systém by tak vytvořil win–win situaci: stavebník získá levněji, projektant vydělá více na množství.

Dalším krokem by bylo umožnit sdílení těchto projektů obcemi nebo svazky obcí. Typickým příkladem může být několik menších obcí, které plánují dostupné bydlení. Místo toho, aby každá zvlášť zadávala vlastní projekt, složily by se společně na jeden typový návrh, který by byl následně uložen do databáze a mohl se využívat opakovaně. Náklady na pořízení se tím rozdělí a cena za jednotku klesne na zlomek. Tento princip lze aplikovat i na družstva nebo developery, kteří plánují výstavbu více identických domů – sdílená investice do schváleného typového projektu by jim přinesla úsporu času i peněz, zároveň by měli jistotu, že projekt je již prověřen a splňuje všechny stavebně-technické požadavky.

Takový model nebo centrální databáze, licenční odměňování a sdílení mezi obcemi a investory by umožnil monetizovat typové projekty způsobem, který je výhodný jak pro autory projektů, tak pro uživatele, a zároveň by posílil roli státu jako garantující autority.