Článek
Tož jsem si dnes zase jen tak vzpomněl na jeden příběh, o který bych se s vámi rád podělil. Je to ovšem už pár let, co jsem ho zveřejnil na facebooku.
Jeden uštvaný a uhoněný podnikatel si našel chviličku volna, aby si sedl na molo v přístavu a aby si na chvilku odpočinul pohledem na lodě. Jak se tak na ně dívá, připlula najednou maličká rybářská bárka a v ní jediný námořník, který ulovil několik kousků různých chutných ryb.
Podnikatel se zadíval na loďku a zeptal se rybáře, jak dlouho asi trvá ulovit tolik ryb.
„Ó, jen chvilku, pane, byl jsem na moři asi dvě hodiny,“ odpověděl rybář. „Hmmm…,“ zamyslel se podnikatel, „a co děláte, když nelovíte ryby ?“
„Ráno si rád déle přispím“, povídá rybář, „pak vyjedu na dvě hodiny na moře, nalovím tolik ryb, aby jejich prodej stačil uspokojit základní potřeby mé rodiny, pak si hraju se svými dětmi, odpoledne si povídám s manželkou u kafíčka na terase a večer zajdu do hospůdky na pivko a na karty s kamarády. Mívám plný den, pane!“
Jenže to podnikatele neuspokojilo, spíše ho to naštvalo. A tak se začal rybáři vysmívat: „Víš, studoval jsem podnikání v Oxfordu i na Harvardu a umím Ti poradit. Správně bys měl být na moři mnohem déle než dvě hodiny. Měl bys přivézt plnou loď ryb, ty prodat a jet znovu na moře. Z výdělku by sis do roka mohl koupit větší loď, a lovit tak mnohem více ryb. Tvůj výdělek by se rychle znásobil a ty by sis mohl dovolit koupit celou rybářskou flotilu a zaměstnávat své rybáře, lodivody i kapitány.
Tvoje flotila by ti přinesla tolik peněz, že už bys ryby neprodával místním překupníkům, ale postupem času by sis založil vlastní továrnu na zpracování ryb, možná i vlastní konzervárnu. Po celé zemi bys otevřel vlastní rybí obchody a restaurace a držel bys tak v ruce výrobu, zpracování i distribuci a spotřebu svých ryb.
Přestěhoval by ses třeba do New Yorku, odkud bys řídil celé to svoje impérium. Na moře bys sám už nikdy nejezdil! A teď pozor - přijde ta nejlepší část mé rady. Po takových 15 až 20 letech bys mohl celou svou firmu uvést na burzu a prodat. Vydělal bys desítky milionů !!!"
„Desítky milionů?“, vydechl ohromený rybář, „a co bych dělal pak, pane?“
„No - pak bys si mohl koupit chatu tady na pobřeží, ráno dlouho spát, pak si jen tak pro svou zábavu na chvíli vyjet na moře, pohrát si třeba se svými vnuky a odpoledne se věnovat své ženě. Večer by Ti zbyl čas zajít si na pivko a na karty do místní hospůdky. Užíval bys si tak zaslouženého důchodu, rozumíš ?“
Rybář chvíli ohromeně přemýšlel, pak se zasmál, a povídá : „Pane, není to ale přesně to, co už dělám nyní ?“
A to je právě pointa příběhu, kterou se vám snažím sdělit. Jak je to ve vašem vlastním životě ? Neuniká vám něco ? Nehledáte v životě něco tam, kde to není ?
Žijeme v nemilosrdné společnosti, kde člověk, který má víc peněz a může tedy mít víc „hraček“, je považovaný za úspěšnějšího. Díky nesprávným obrazům, které jsou nám předkládány, se honíme za penězi. Ty jsou často považovány za cíl naší cesty, za štěstí.
Zamyslete se prosím nad tím, jak šťastní jste v životě vy osobně. Jak šťastný je váš partner. Myslíte, že mají šťastný život vaše děti ? Pokud jste přesvědčeni, že se všichni mají dobře, pak vám opravdu a ze srdce gratuluji. A jestliže tomu tak není - pojďme se společně podívat proč. A co můžeme udělat pro změnu.
Jste spíše podnikatelé nebo samostatní rybáři, kamarádi ?
