Článek
Po dlouhém pracovním týdnu nadešla konečně očekávaná sobota. Snídaně se u nás jen tak odbyla černou kávou, neboť už časně ráno vydal se Víťa k místnímu řezníkovi Habáskovi, známému široko daleko dobroučkým a kvalitním masem všeho druhu, a donesl odtud celá dvě kila hovězího masa na pravý masový guláš.
Vytáhl veliký papinův hrnec, používaný jen při takových zvláštních příležitostech, a nahrubo nakrájel asi kilo a půl dobře očištěné a oloupané cibule. Přidal vlastní směs gulášového koření, všechno maso dobře nakrájené a odblaněné, a pořádně zamíchal tou největší vařečkou, co ji doma našel.
Po chvíli přilil do papinova hrnce 1 litr obyčejné vody a další 1 litr velevzácného moku až ze vzdáleného plzeňského pivováru.
Vůně nádherná se rozlila celým Bratislavským bytem, a protože okna v kuchyni bylať pootevřená, jistě i sýkorky a vrabčáci za okny mohli si tu vůni vychutnat, a dokonce i sluníčko v celé své velebnosti odstrčilo obláček, který mu překážel ve výhledu a ze své nebeské pouti oknem nahlédlo, copak že se to tu chystá dobrého k snědku.
Paní Gitka i slečna Jarka se už na dobu oběda těšily, však se i potajmu olizovaly a občas nevydržely a zašly juknout i na samý práh kuchyně, věděly ovšem, že vaří-li chlap, jest jeho království nedotknutelné a ženská v takové době nemá v kuchyni ničehož pohledávati.
Po dvou hodinách vaření na plynovém šporheltě sejmuta byla z prototypu tlaková poklička, a do výsledného produktu vmíchána ještě zápražka, kterou děda předtím na pánvici vytvořil ze tří vrchovatých lžic v dnešní době pomalu luxusního másla, dalších tří vrchovatých lžic hladké mouky a dvou deci vlažné vody.
Přesně o jedné hodině po poledni servírován byl pak guláš vůně znamenité, masa křehoučkého a chuti blízké božské maně, jen s maďarskou „csípös“ (= pálivou) paprikou dovezenou až ze vzdálené Budapešti Víťovi ruka nějak ujela, ale tak to má koneckonců u pořádného guláše být. Přílohou byly houskové knedlíky, to vše ještě zasypáno troškou cibule a doplněno o korbel onoho vyhlášeného plzeňského moku.
Navařený kotel jest ostatně tak obřílmých rozměrů, že jistě i na neděli v něm zbylo guláše dosti, a i dokonce i hladové pocestné náhodně přišedší za námi do Bratislavy hrnec by jistě bez obav mohl nasytiti.
Po vydatném obědě servíruje se v Bratislavě tradičně Jakobsova černá káva silné a výrazně aromatické chuti, k ní pak šiška (= „kobliha“) s náplní z malinové marmelády, a poté buď zvítězí duch sportu, a s moderním navigačním přístrojem se půjde nachytat družicového signálu a nalézt nějaké té kešky v lese za městem, a nebo docela dobře je též možné, že zvítězí duch pohodlí, maskující se v dnešní moderní době za facebook, youtube nebo za stránky Seznam s politickými a dalšími zprávami všeho druhu z domova i ze světa.
Konstatovat mohu, že sobota se u nás vydařila a nálada doma byla více než dobrá.
