Článek
Jako řidič autobusu jsem onehdá bydlel tři dny v hotelu v Rožňavě, kam jsem přivezl na výlet turistickou skupinu. Pokoje byly vcelku luxusní, pohodlné, bylo tam příjemné teplíčko, i když venku strašily -3 °C, sníh a led, a krom toho, že mi tu moc chyběla moje Gitka, bylo tady i celkem fajn.
V koupelně jsem ovšem objevil masážní sprchový kout, a protože takovou fičuru doma nemáme, šel jsem ho se zájmem vyzkoušet. OK, vlezu do sprchy a otočím běžnou pákovou baterií. Nepřekvapivě začne téct voda z té hlavice na konci sprchové hadice, to bych i předpokládal. Ani to, že pomocí baterie můžu plynule měnit teplotu vody od ledové po šíleně horkou, mě nijak nepřekvapuje. To má každá sprcha.
Tím kruhovým udělátkem nad baterií vpravo se dá regulovat, jestli má voda téct jemně a jen tak vás „hladit“, nebo naopak má stříkat obrovským a silným proudem. A samozřejmě cokoliv plynule mezi tím.
Ale je tam ještě to dálkové ovládání vpravo na boku (to s tím modrým světýlkem). Copak to asi umí? Namátkově stisknu první knoflík vpravo nahoře. Zapne se rádio a začne mi docela nahlas hrát diskotéková hudba. Když to chci vypnout a instinktivně stisknu ten samý čudl podruhé, změním stanici - tentokrát poslouchám mluvené slovo. Napotřetí mi hraje jazz a při čtvrtém stisknutí se ozvou úvodní tóny Vivaldiho opery. Pak teprve si všimnu, že je tam i ovládání hlasitosti a nastavím si tak „tu správnou“ hlasitost, abych nerušil sousedy. Wau.
Copak tu máme dál ? Stisknu další tlačítko a nade mnou se rozsvítí žluté světýlko. Tím samým knoflíkem se dá změnit ještě na červené nebo modré a/nebo tedy úplně vypnout.
Dalším tlačítkem měním proud vody ze sprchové hadice na tu růžici ve stropě. I tady lze nastavovat cokoliv od „hlazení“ po mocný proud. Další čudl přidává trysky vzadu. Takže si sednete na takový bílý schodík dole, proud teplé vody zezadu vám masíruje záda, do toho na vás stříká girlanda vody kolmo shora, svítíte na sebe modrým světlem a posloucháte Vivaldiho.
Divíte se mi někdo, že jsem se dneska sprchoval asi půl hodiny? Mno nic, tohle bych měl Gitce domů pořídit, si myslím…
P.S.: Tuhle storku jsem napsal i pro své kamarády na Facebook. A jedna moje kámoška mi k tomu připsala komentář „Tak jsem si to, Vítku, při čtení celé hezky realisticky představovala :-)“ Mno jo, no.
Sprcha
