Článek
Přistavil jsem autobus na smluvené místo, kde mně už očekávaly dvě slečny „průvodkyně“ (dá-li se to tak v tomto případě nazvat), prostě ekologické aktivistky z neziskové organizace, která dnešní tour po odpadových firmách pořádá. Hned mi nabídly i občerstvení, které měly nachystané pro všechny účastníky zájezdu - prý „dědo, dáte si RAW jídlo, nebo veganské, nebo snad úplně obyčejné??“ Inu, jsem obyčejný chlap z obyčejné staré školy, a tak volím (jako jeden z mála) občerstvení úplně obyčejné, přeloženo do češtiny šunkovou bagetu a dva sladké koláčky. Drtivá většina pozdějších účastníků zájezdu volila spíše tu RAW nebo tu veganskou variantu, takoví už holt jsou asi mladí ekologové.
Ale moje místo je za volantem, a tak nejprve vyrážíme do jedné firmy, spíše tedy na zpevněnou plochu na okraji velkoměsta.
Nádvoří ekoodpadové firmy - například sem proudí odpadové dřevo.
Jsme ve specializované odborné ekologické bio firmě, která zpracovává dřevěný odpad v Bratislavě. Jak nám sám přiznal její ředitel, „jedna z desítek takových podobných po Slovensku“. Doveze se sem starý nábytek, stará okna, staré dřevěné palety, ořezané větve stromů nebo třeba pařezy, kořeny, a tak dále.
Tady se to docela hloubkově vyčistí (železo, hřebíky atd. na jednu hromadu, neželezné kovy na další hromádky, sklo z oken také zvlášť), a pak jednou za měsíc přijede obrovský drtící stroj, který z toho všeho udělá hrubší nebo jemnější štěpku, podle požadavků zákazníka. No a ta se pak prodává dál.
Takový stroj je prý velmi drahý, a jedné jediné firmě by se nákladově nevyplatil. A tak třeba tento jeden konkrétní „spoluvlastní“ celkem 8 firem, které si ho půjčují mezi sebou a společně hradí náklady na jeho provoz.
Jasně, že se tu zužitkuje i to železo, a všechny ty neželezné kovy a sklo, dokonce i hlína z kořenů a listí z větví se smíchá s posekanou trávou a z toho všeho se dělá kompost, takže „nezpracovatelného odpadu“ zbývá jen naprosté minimum. Když jsem velmi zajímavý výklad o tom všem poslouchal, fakt jsem netušil, že už jsme na Slovensku ve zpracování odpadů až takhle daleko. Ale odpadové hospodářství je prý doopravdy věda, a živí se tím tolik lidí, že bych to ani nečekal.
Skupinka, kterou jsem vozil.
Moji cestující mne sami poprosili, ať jim udělám společnou fotku (že prý na Instagram), ale dali mi souhlas i k tomu, abych fotku uveřejnil tady na Seznamu. Tak tady je máte, ale snímek sem nedávám ani tak kvůli lidem, jako spíše kvůli té ohromné hromadě palet a dřeva za nimi. Abyste si udělali představu, kolik dřevěného odpadu vzniká „jen tak“ okolo nás - tohle množství sem prý nákladní vozy přivezou zhruba tak každé tři dny !!! Někdy toho prý bývá i o něco víc, jindy zase o kapánek méně.
Děda Víťa v IKEA Industry. Helma a reflexní vesta jsou tu nutností, bez toho vás do závodu prostě nepustí.
No a z relativně „malé a obyčejné“, řadové firmy na pokraji Bratislavy se už jelo do Malacek, přesněji asi tři a půl kilometru za Malacky do firmy Ikea Industry. To už je opravdu mamutí velkozpracovatel dřevěné štepky a lesního dřeva a velkovýrobce dřevotřísky několika druhů a typů. Panují tu superpřísná bezpečnostní opatření, takže hned na začátku jsme všichni vyfasovali helmu a reflexní vestu. Po celou dobu prohlídky je nutno mít na sobě a nesundávat.
Tohle je třeba nakladač dřevěné štěpky.
Tak tenhle nakladač má kapacitu lžíce rovnou 9 metrů krychlových (!!). Po závodě jezdí stále, po přesně určené trase, a převáží štěpku ze „skladovací“ hromady na „spotřební“ hromadu, odkud si ji už automatický pás sám bere k dalšímu zpracování. Za 24 hodin fabrika spotřebuje, pokud se nepletu, asi 1.600 až 2.000 kubíků štěpky, to podle toho, jak rychle jede linka a jaké dřevotřískové desky se zrovna vyrábějí.
Velkostroj na převážení štěpky - tentokrát plný.
Továrna jinak pracuje v nepřetržitém režimu, 24 hodin denně 7 dní v týdnu, a s výjimkou administrativy v kancelářích tu všichni pracují ve čtyřsměnném provozu. Plánované odstávky jsou jedenkrát v každém měsíci, a to vždy na dobu 12 hodin, během nichž se musejí odchytat všechny případné chyby. A pak je jedna, takzvaná „roční“ odstávka, vždy v létě na přesně 14 dní - tam už se musí odstranit i ty nejzávažnější závady.
Neplánovaná odstávka je obrovský problém, protože každá jedna hodina takového přerušení provozu stojí šíleně, ale fakt šíleně moc peněz.
Sklad dřevěné kulatiny.
Továrna samozřejmě zpracovává i lesní dřevo, a to nejen ze Slovenska, ale dokonce si ho dováží i z okolních států. Potřebují přitom kmeny dubu, buku, smrku, borovice a spousty ostatních stromů, které se potom, zase v přesně určeném poměru, míchají do biomasy, určené k výrobě.
Ptal jsem se i na velikost produkce fabriky a jen pro představu : Do továrny přijede každý měsíc přibližně 2.000 plně naložených kamiónů. V nich je dřevo nebo štěpka nebo chemikálie potřebné k výrobě, jako třeba glej (lepidlo) nebo močovina.
Z továrny směrem ven vyjede přibližně 1.000 plně naložených kamiónů každý měsíc. Ty obsahují dřevotřískové desky různé tloušťky a různé kvality, vždy podle požadavků zákazníka.
Továrna - zařízení na průmyslové zpracování dřevěné štěpky.
Továrnou nás provázeli hned čtyři místní pracovníci, pro mne asi nejzajímavější osobou byl místní technolog výroby, člověk - inženýr, který znal odpověď opravdu na jakoukoliv a jakkoliv všetečnou otázku. Pokud ta otázka zněla třeba na procenta něčeho, jeho odpověď byla vždy naprosto přesná a zaokrouhlená obvykle na dvě desetinná místa, někdy i na tři. Vše přitom odpovídal z hlavy, a bylo jasně cítit, že to „ví a zná“, nikoliv „odhaduje“.
Tak třeba ten podélný válec, který vidíte vpravo dole na snímku. To je rotační sušička štěpky. Na začátku válce je vstupní teplota obvykle 250°C, na konci válce již postačuje „jen“ 120°C. Štěpka válcem neprochází přímo, ale rotuje po několika přesně určených drahách uvnitř, takže válcem prochází zhruba 35 minut. I když na vstupu může mít zcela libovolnou vlhkost, dokáže technolog zajistit, aby na konci měla vlhkost jen 1,60%, což je hodnota optimální pro další zpracování.
Odlučovací filtr a tvorba vodní páry.
Dole je odlučovací filtr (tenhle konkrétní patří prý k těm nejlepším na světě vůbec) a jeho cena se pohybuje v řádu vyšších jednotek milionů eur. Ten ovšem dokáže zachytit 99,9999 % všech odpadních látek. To, co tedy vychází z komína nad filtrem je prý opravdu jen čistá vodní pára, tedy H2O ve skupenství plynném.
Mraky nad továrnou - není to nic jiného než čistá vodní pára.
Té páry ovšem vyrábí komín opravdu hodně a husté vodní mraky se nad krajinou táhnou téměř nonstop široko a daleko. Pršívá tu prý proto o něco častěji, než bývá na Slovensku obecně zvykem. Toho prý ovšem dokážou velmi dobře využít místní zemědělci, pro které (když nasadí vhodné plodiny) jsou častější deště neuvěřitelně vítaným benefitem zdarma.
Naše exkurze pomaličku končí, ekologové spokojeně nastupují do autobusu, a na mně je dopravit svou skupinku bezpečně opět na místo, ze kterého jsme vyjeli. Byl to jeden z mnoha nekonečně různých dní šoféra autobusu. Ale stejně mně těší, že mám tak zajímavou práci, a že vám o ní můžu alespoň zprostředkovaně vyprávět.
