Článek
Japonské učení zenového buddhismu vyšlo z učení čchanového buddhismu, který se dostal do Číny z Indie díky patriarchovi jménem Bódhidharma. V Číně se toto nové učení obohatilo ještě o domácí taoismus a konfucianismus a poté se rozšířilo do Japonska – Bódhidharmu přitom na japonských ostrovech překřtili na Darumu. V Japonsku přejal zenový buddhismus ještě některé prvky domácího kultu šintó a plně se zde prosadil na přelomu 12. a 13. století.
Zenový buddhismus se nezabývá filozofickou analýzou vnější skutečnosti, ale zaměřuje se primárně na odstranění sebeklamu a zprostředkování přímého prožitku přítomnosti, který vede k „probuzení“, v japonštině satori. Jeho základem je meditace a dnes je tento směr nejčastěji spojován s japonským středověkým uměním a s přísnou disciplínou.
Japonci měli už od dávných dob ve zvyku přizpůsobit všechno, co přejali z Číny, vlastním potřebám. Nejinak tomu bylo s mnichem Bódhidharmou, v Japonsku Darumou, s nímž je dnes spojena řada legend.
Jeden ze známých příběhů například říká, že si Daruma odřízl oční víčka, aby při meditaci spojené s praktikováním zenu neusnul – z jeho víček pak údajně vyrostla první čajová rostlina. Jiná legenda zase říká, že Daruma meditoval bez přestávky devět let v lotosovém sedu, a za tu dobu mu zakrněly nohy – podle některých příběhů i ruce.
Právě na základě těchto legend vznikly v Japonsku figurky Darumů, které mají obvykle velké oči (bez víček) a zároveň nemají ruce ani nohy. Běžně se prodávají u chrámů a svatyní po celém Japonsku. Často mají červenou barvu, dnes už ale existují i varianty v jiných barvách - existují třeba i zelení nebo modří „darumové“.
Současná podoba duté kulaté figurky Darumy se objevila poprvé v 17. století a je spojená s chrámem Šórinzan v Takasaki v prefektuře Gunma. Jeden ze zdejších mnichů jménem Šingjó tu prý začal ve velkém rozdávat jednoduché figurky „darumů“ místním farmářům jako ochranu před nemocemi (zejména neštovicemi), které se v této oblasti tehdy rozšířily. Daruma měl symbolizovat vytrvalost a odolnost.
Figurky „darumů“ byly z papírmaše, jejich výroba byla tedy relativně levná a díky tomu se postupně rozšířily i do dalších míst v Japonsku a staly se talismanem, který plní přání. Daruma jako talisman nemá oči, ty se domalovávají až dodatečně. Když má člověk nějaké přání, namaluje Darumovi nejprve jedno oko, a poté co mu Daruma přání splní, domaluje mu i druhé.
Destičky ema v podobě „darumů“
Figurky „darumů“ se dnes dají koupit po celém Japonsku a Daruma coby symbol štěstí se už rozšířil i na destičky ema, na která se u chrámů a svatyní píší přání. V Takasaki se ovšem dodnes „darumové“ ve velkém vyrábějí, pochází odtud asi 80 procent celkové produkce. Prodávají je tu i na místním „trhu darumů“ (daruma iči), kde si je lidé pořizují, aby jim plnili přání v novém roce.
U nás se sice figurky „darumů“ běžně neprodávají, pokud byste ale chtěli udělat někomu ve svém okolí radost, můžete mu Darumu teď na podzim vyrobit třeba z kaštanu. Pokud takový talisman někomu darujete z upřímného srdce, určitě zafunguje stejně dobře jako ten japonský!

Tip na talisman
Zdroje:
- Okakura, Yoshisaburo. The Japanese Spirit. New York 1905 (Project Gutenberg)
- japan-guide.com
- 高崎だるま