Článek
Výběr „znaku letošního roku“ (kotoši no kandži) organizuje každoročně Japonská asociace pro testování znalosti čínských znaků (Nihon kandži nórjoku kentei kjókai) a zapojuje se do něj široká veřejnost. Japonci mohou navrhovat znaky přes webový formulář, posílat své návrhy poštou, případně hlasovat osobně v knihkupectvích a na dalších veřejných místech, kde jsou k tomu účelu umístěny sběrné boxy.
Vybraný znak se vždy vztahuje k aktuální situaci v Japonsku – týkat se může sociálních témat, politických událostí či sportovních úspěchů. Znak přitom nemusí mít vždy pozitivní význam — může reflektovat i témata, která lidi zneklidňují, například živelní pohromy. Výběr tak odráží nálady, které právě rezonují ve společnosti.
Volba „znaku letošního roku“ představuje událost, která lidi baví, dostává se jí proto také výrazné mediální pozornosti. Společně s výsledkem se objevují mnohé vysvětlující komentáře a živě se diskutuje nejen o vítězném znaku, ale také o znacích, které se umístily na dalších místech. Někdy se probírají i skryté významy, které v sobě vítězné znaky nesou, to však není případ toho letošního.
Znakem roku 2025 se stal kuma (熊), „medvěd“. Medvědi se letos objevili na různých místech Japonska a počet obětí, které mají tato zvířata na svědomí, dosáhl rekordní výše. Vláda musela dokonce vypracovat speciální balíček opatření proti škodám způsobeným medvědy – ten pak vedl i k nasazení jednotek Sil sebeobrany (Džieitai), které představují japonskou armádu.
Medvědi byli pozorováni i v městských oblastech a jejich nebývalý výskyt silně poznamenal každodenní život – došlo k uzavírkám škol, musely být zrušeny některé akce a poškozena byla i úroda. Například v prefektuře Akita na severu ostrova Honšú se pro děti stalo normou zvonit si brzy ráno cestou do školy i po setmění cestou ze školy zvonečkem, který má medvědy udržet v dostatečné vzdálenosti. Na mnoha místech byly také nainstalovány výstražné cedule.
V souvislosti s vítězným znakem se ovšem v tisku objevily i články upozorňující na jeho souvislost se čtyřmi pandami velkými, které byly letos z tematického parku ve městě Širajama v prefektuře Wakajama na jihu Japonska vráceny zpět do Číny. V současnosti tak zbývají v Japonsku už jen dvě pandy v tokijské zoo ve čtvrti Ueno, i ty ale brzy Japonsko opustí. Tokijská metropolitní vláda po jednání s Čínou oznámila, že zvířata budou vrácena 31. ledna 2026 – k návratu přitom dojde po třicetidenní karanténě, která začne 27. prosince.
Letošní vítězný znak pro medvěda svedl těsný souboj se znakem kome (米) s významem „rýže“, který se objevuje také ve výrazu Beikoku (米国), používaném pro označení Spojených států amerických. Výběr tohoto znaku tak souvisí nejen se základní japonskou potravinou, jejíž cena ke znepokojení japonské veřejnosti neustále roste, ale také s otázkou budoucí stability vztahů mezi Japonskem a USA.
Na třetím místě se umístil znak taka (高) s významem „vysoký“ či „drahý“. Ten odkazuje k výstavě Expo, která letos proběhla v Ósace, k rostoucím spotřebitelským cenám a také ke jménu japonské premiérky Sanae Takaiči, která se v říjnu ujala úřadu jako vůbec první žena v této funkci. Taka představuje první znak jejího příjmení.
Ve třicetileté historii vybírání „znaků letošního roku“ představuje ten nejpopulárnější znak kin (金), „zlato“. Ten se dá číst také jako kane s významen „kov“ nebo „peníze“ a byl zvolen už pětkrát – v letech 2000, 2012, 2016, 2021 a 2024. Loni přitom symbolizoval nejen zlato, které japonští sportovci získali na olympiádě a paralympiádě v Paříži, ale poukazoval zároveň na rostoucí ceny a otázky kolem peněz v politice.
Vítězný znak se vyhlašuje 12. prosince v Kjótu, kde jej během slavnostního ceremoniálu napíše představený chrámu Kijomizudera velkým kaligrafickým štětcem na arch japonského papíru (waši). Hlasování se každoročně účastní kolem 200 tisíc Japonců – letošní vítězný znak „medvěd“ získal přes 23 tisíc hlasů.
Vzhledem k tomu, že mluvíme o Japonsku, datum vyhlášení výsledků samozřejmě není náhodné. Jde o slovní hříčku goroawase (doslova „kombinace zvuků slov“) – význam data 12. 12. se totiž na základě zvukové asociace dá chápat jako „jeden dobrý znak“.
Zdroje:
