Hlavní obsah
Lidé a společnost

O japonském výrazu hara aneb co všechno může být břicho

Foto: Denisa Vostrá

Japonský výraz hara nejspíš většina lidí zná jako součást slova harakiri, označujícího rituální sebevraždu. Obvykle se překládá jako „břicho“, může mít ale i řadu dalších významů.

Článek

Japonské slovo harakiri (腹切), které vešlo ve všeobecnou známost, představuje starší označení rituální sebevraždy. Člověk ji páchá „rozříznutím“ (kiri) „břicha“ (hara), aby ukázal, že jeho „duše“ (opět hara) je čistá. Tento bolestivý způsob smrti byl zaveden ve středověku, kdy jej využívali samurajové, kteří během válčení padli do zajetí – byl to jediný způsob, jak uchránit svou rodinu před hanbou. Dnes už je ovšem výraz harakiri pokládán za vulgární, místo něj se používá složenina týchž znaků v opačném pořadí a v sinojaponském čtení seppuku (切腹).

Samotné slůvko hara je třeba chápat v mnohem širším slova smyslu – nejde vždy jen o „břicho“, jak je chápeme v češtině, ale dá se podle kontextu přeložit také jako „duše“, „nitro“, „záměr“, „motivace“ či dokonce „emoce“.

Výraz hara najdeme i v japonských příslovích. V nich se dá často přeložit opravdu jako „břicho“, například „záda v břicho (hara) neobrátíš“ nebo „máš-li plné břicho (hara), učení se ti tam už nevejde“. Jinde se ale objevuje v ustálených slovních spojeních, třeba „místo vztekání (hara tateru) se věnuj svým povinnostem“. Japonské „vztekat se“ či „rozzlobit se“ (hara o tateru) by se dalo doslova přeložit jako „postavit (si) břicho“, my bychom ale řekli spíš „postavit si hlavu“.

Podobně spojení „číst břicho“ (hara o jomu) znamená „číst (někomu) v mysli“; haranonai, tedy „nemající hara“, znamená „malomyslný“ či „malověrný“; a když se řekne „má velké břicho“ (hara ga ókii), správný překlad zní „má široké srdce“ (v jiném kontextu to ale může znamenat i „je těhotná“).

V japonštině existuje řada výrazů, které vyjadřují specifika japonské komunikace. Ta totiž probíhá nejen na úrovni slov, ale její významnou – a někdy dokonce převažující – složkou je i komunikace mimoslovní. O té vypovídá další výraz obsahující hara, totiž haragei – v překladu „umění“ či „technika“ (gei) „břicha“ (hara).

Haragei představuje způsob, jakým si Japonci během komunikace předávají myšlenky či pocity, aniž by je při tom museli explicitně vyjádřit. A jde přitom o předávání vědomé, záměrné. Pro bezděčné porozumění beze slov, využívané v japonských tradičních uměních, existuje totiž ještě termín išin denšin, který představuje „předávání ze srdce do srdce“ a vychází ze zenového buddhismu.

Západní člověk, který nepochází z kulturního prostředí extrémně závislého na kontextu, má s pochopením „umění břicha“ (haragei) potíže a někdy pro něj může být komunikace s Japonci dokonce nepříjemná – důležitou součástí japonské konverzace, při níž se výrazně uplatňuje haragei, je totiž také mlčení – nikoli coby problém s nalezením vhodné odpovědi, nýbrž coby porozumění beze slov.

Literatura:

  • Heisig, J. W. et al. (ed.) Japanese Philosophy: A Sourcebook, University of Hawaii Press 2011.
  • Kraemerová A.: Kotowazajaponská přísloví, Praha: ExOriente 2021.
  • Honzák, R. a D. Vostrá. Haiku – cesta ze stresu. Praha: Universum 2022.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz