Tanuki: Japonský šprýmař s kouzelným šourkem

Coby zvíře lze tanukiho charakterizovat jako plachou noční šelmu, podobně jako liška (kicune) ale v Japonsku tato bytost představuje přízrak ve všech svých podobách. Vedle přírody se s ním lze setkat v podobě sošek či dekorací v domácnostech i na veřejných místech. S tanukim jsou spjaty mnohé příběhy – obvykle v nich lidem provádí různé lumpárny, zároveň ale přináší i štěstí. S japonskou kulturou je tanuki spojen už odnepaměti, první zmínky o něm se objevují už v nejstarších písemných památkách.

Stejně jako liška oplývá tanuki mnohými magickými schopnostmi. Oba dva tyto přízraky se například po dosažení určitého věku umějí znamenitě proměňovat. Zatímco se však lišky proměňují zejména v krásné ženy, aby svedly nic netušící mládence, tanuki má mnohem širší repertoár. Pokud už představuje nějakého člověka, bývá to obvykle buddhistický mnich, s oblibou na sebe však bere i podobu zvířat, jiných přízraků či dokonce neživých předmětů.

V některých starých příbězích spolu liška a tanuki v proměňování dokonce soutěží. Jeden takový příběh vypráví o tom, jak chtěla liška tanukiho ohromit, a tak se proměnila ve svatební průvod. Tanuki byl překvapen, ale nechtěl se nechat zahanbit, a tak lišce řekl, že on se dokáže proměnit v celé procesí knížat. Nato ji vyzval, aby se proměnila v člověka a postavila se za ohyb cesty.

Po chvilce čekání se na cestě před liškou skutečně objevil početný samurajský průvod. Překvapená liška mu vstoupila do cesty a s pochvalným výkřikem, že procesí vypadá jako opravdové, tanukimu zatleskala. V tu chvíli ovšem jeden ze samurajů vytasil meč a lišku, která na sebe předtím vzala lidskou podobu, pro její drzost sťal. Procesí bylo totiž skutečné a tanuki dobře věděl, že tudy půjde.

O tanukim se říká, že umí proměňovat krajinu, kterou prochází. K tomu se prý uchyluje zejména tehdy, když chce zamotat hlavu lidem, kteří toho popili víc, než je zdrávo. Opilý nešťastník pak snadno sejde ze své cesty a skončí ztracený na neznámém místě – někdy dokonce rovnou v řece. To se stává zejména tehdy, když se rozhodne jít po sluchu a následuje nějaký zvuk, který dobře zná z blízkosti svého bydliště. Zavádějící zvuky vydává přitom tanuki bušením do svého vypouklého břicha.

Někdy si tanuki dokonce dokáže osvojit i lidské praktiky. Říká se, že některé z těchto přízraků dokonce stráví mezi lidmi celý svůj život, aniž by je někdo odhalil. Mohou holdovat alkoholu, hrát hazardní hry či se dopouštět drobných podvodů. V některých případech je ale odhalí jejich láska k jídlu – pokud má totiž tanuki ve své blízkosti talíř s jídlem, nedokáže se ovládnout. V tu chvíli zapomene na etiketu stolování a vrhne se na kýžený pokrm jako šelma.

Ve většině případů tanuki nijak zvlášť neškodí. Tím, že se proměňuje v kameny, stromy, sošky či v běžné předměty denní potřeby, si z lidí spíš jen dělá legraci, protože je tím mate. Někdy také v podobě mnicha dává lidem peníze, které se ovšem při placení promění v suché listí či zvířecí trus. Výjimečně se může tanuki zjevit i jako děsivá příšera – to když chce například odehnat děti z nějakého nebezpečného místa. Velkou škodu člověku způsobí málokdy.

Vedle šprýmů, které tanuki lidem provádí, přináší tahle bytost zároveň štěstí. Proto lze její figurky a sošky najít po celém Japonsku. Bývají umístěné před chrámy, restauracemi, veřejnými lázněmi i před soukromými domy. Jedna z oblíbených kameninových verzí tanukiho se přitom vyrábí v prefektuře Šiga.

Šigaraki tanuki, jak se kameninové sošce z prefektury Šiga říká, vznikl na konci 19. století. Tamní slavný hrnčíř Tecuzó Fudžiwara prý za jedné měsíčné noci narazil na tanukiho, který bubnováním na své kulaté břicho vytvářel neobyčejně příjemnou hudbu. O svůj nevšední zážitek se chtěl podělit s ostatními, a tak na památku této události vytvořil několik sošek tanukiho, které nesly osm šťastných rysů: klobouk, velké oči, usmívající se tvář, kulaté břicho, mohutný ocas, velký šourek, účetní knihu a džbánek na sake.

Každý z uvedených atributů má samozřejmě i symbolický význam: Klobouk chrání před problémy, velké oči značí jasné vidění, které je důležité pro správné rozhodování, usměvavá tvář přináší štěstí, kulaté břicho symbolizuje rozvahu, velký ocas přináší stabilitu, velký šourek symbolizuje bohatství, účetní kniha důvěru a džbánek na sake dostatek jídla, pití a dobré společnosti.

Specifické postavení mezi symboly tanukiho má přitom šourek. Ten je totiž kouzelný a může se proměňovat v různé rekvizity. Někdy se tak z něj stává zbraň, případně vějíř k ochlazení, jindy může tanukimu posloužit jako deštník či jako rybářská síť. A když se tanuki promění v prodavače, stane se z jeho šourku obchod.

Jedno z nejznámějších novodobých zpracování postavy tanukiho představuje film studia Ghibli Ponpoko (1994), oblíbený přízrak však najdeme i v dalších anime, mangách i počítačových hrách. V Japonsku se s ním navíc můžeme setkat třeba i v reklamách na instantní nudle.

Literatura: