Článek
Když jsem si otevřel článek Petra Míči, skoro jsem se ulekl, že mi při té lavině morální paniky exploduje monitor a zároveň se na plochu vyvalí všech 5 366 bitcoinů uložených ve té slavné peněžence. Ano, čtete správně: Radiožurnál i iDNES potvrdily, že právě tolik mincí se v ní po odemčení krátce zalesklo, v přepočtu nějakých 12 a půl miliardy korun – solidní kapesné na jedno ministerstvo, uznávám.
Autor však mou dětskou radost z blyštivých kryptomincí rychle utíná diagnózou: jde prý o „bublající bažinu“, která spolyká nejen Pavla Blažka, ale rovnou celou vládu, ba možná demokracii v širším slova smyslu. To je silná káva, zvlášť když se ukazuje, že velká část těch miliard z peněženky odtekla už před darem a další mizela ještě pár hodin poté, jak podrobně rozpitvala Lupa na základě blockchainové analýzy. Já si z toho odnáším spíš poučení, že ani spící peněženka nemá ve státní službě klid na zasloužený odpočinek.
Začneme-li však od hlavy, musíme ke 30. květnu 2025, kdy Pavel Blažek s mírně strnulým úsměvem podal demisi, aby prý „nepoškodil koalici“. AP a Euractiv to popsaly střízlivě: ministr odešel, protože jeho úřad vzal a prodal kryptoměnu dárce odsouzeného za drogy, což v předvolebním roce zavání politikou snáze než satoshi. I já uznávám, že když vám drogový překupník pošle digitální stokoruny, nikdo si neřekne: „Hurá, kytky pro sekretariát!“ Spíš vás navštíví NCOZ a ukáže vám, že darovaná květina může být konopí.
Jenže článek jde dál: do hledáčku vkládá i ministra financí Stanjuru. Prý chtěl den před propuknutím aféry šít daňové osvobození přesně na míru bitcoinovým boháčům. Faktem je, že 29. května ve sněmovním kolotoči skutečně načetl návrh rušící limit 40 milionů pro osvobození dlouhodobých investic, aby se výjimka vztáhla na akcie i krypto, pokud je držíte tři roky a déle. Dodávám, že Piráti i Echo24 okamžitě vytáhli prapor s nápisem „daňové odpustky pro kryptomiliardáře“. Jenže stejný návrh roky tlačily investiční asociace pro docela konzervativní držitele ČEZ či Tesly, kteří se do limitu díky inflaci už beztak nevejdou. Promiňte, ale ani při nejlepší vůli mi nepřijde, že tady ministr chystal temný tunel – spíš se v klasické sněmovní tradici snažil na poslední chvíli propašovat bonus pro každého, kdo drží akcie ve štrozoku déle než je trvanlivost šunky.
To, že se časová shoda s explozí bitcoinové kauzy vyjímá jako faustovský pakt, ještě neznamená, že jde o důkaz zločinného spolčení. Vrchní státní zástupci zatím vyšetřují tři trestné činy, ale nikoho z vlády neobvinili; o Stanjurovi se v jejich dokumentech neobjevilo ani obligátní „osoba blízká“. Přesto autor v článku mluví o „politickém Waterloo“, jako bychom už všichni slyšeli bubnovat vojska na Vltavě. Já bych si zatím vystačil s bubínkem z pouti; velké dělostřelectvo přizvu, až státní zástupce promění domněnky v obžalobu.
Ostatně, kdybych akceptoval autorovu logiku, musel bych nyní krčit rameny nad faktem, že Fiala vládu stále drží, koalice drží 108 mandátů a opozice sbírá podpisy na schůzi o nedůvěře s podobným napětím, jakým student v červnu shání zápočet. Zda koaliční partneři otočí kabát, se rozhodne spíš na základě tvrdých zjištění než publicistického klení. Jak se říká, vládní láska prochází policejním protokolem.
Na druhou stranu – a v tom s panem Míčou určitě nepolemizuju – celý příběh působí groteskně. Stát dostane kryptoměnu od odsouzeného člověka, prodá ji přes směnárnu, ministr padá, kolega se vymlouvá, že jen chtěl usnadnit život dlouhodobým investorům, a opozice se chystá na loveckou sezonu. Člověk si říká, že když už nám kyberpunk klepe na dveře, mohl s sebou přinést aspoň laserové meče a levitující tramvaje, ne další nekonečný příběh o daňových zákonech.
A propos, peníze: zprávy o tom, kolik Čechů vlastní dolarový milion hned dvakrát, naznačují, že toto divadlo má slušnou kulisu. Capgemini spočítala, že loni jich bylo 33 900 a majetek jim vzrostl o více než pět procent, tedy rychleji než já stačím psát tuhle větu. Možná je v tom kouzlo české ekonomiky, možná jen tendence ukládat úspory do čehokoli, co není koruna. A možná – ale to už bych přece fabuloval – se pár nových jmen časem objeví i v blockchainu z naší výstavní kauzy.
Tak si tu sedím, koukám na ty údaje a říkám si: jestli jsme vloni přičetli skoro dva tisíce nových dolarových milionářů bez většího skandálu, letošní ročník slibuje rekordní úrodu. A já se už nemůžu dočkat, až statistici spočítají, kolik z nich přibylo právě díky tomu, že někdo včas věnoval ministerstvu pár zatoulaných satoshi…
