Článek
Vždycky jsem si myslel, že žiju v normální zemi. Ve státě, kde si člověk může poctivě vydělat, zajít na oběd do kantýny, a když má chuť na něco lepšího, objednat si třeba burger. Jenže to jsem se krutě mýlil. Realita dnešní doby? Pokud na účtu nemáte aspoň pětimístné číslo, každý burger pečlivě zvážíte a doma jej až tak často neuvidíte. A pokud jo, tak jedině v podobě reklamního banneru. Protože si objednat jídlo online je dneska adrenalinový sport pro ekonomickou elitu.
Sedíme si takhle v práci, žaludky dávají jasně najevo, že další schůzku už prázdné zvládnou jen těžko, a padne zcela nevinná otázka: „Objednáme si něco?“ Vzápětí už hledíme do mobilů a přichází první šok. Cena za obyčejný burger? No ještě, že jsme seděli – raději se neptejte, kolik. Počítejte s částkou sahající někam ke 300 korunám. Ale to je teprve začátek burgerového thrilleru.
Jdete do detailu objednávky a nestačíte se divit. Nad cenou za obyčejnou Coca-Colu 0,33 l člověku zůstane rozum stát: 33,75 Kč (a to je po slevě, prosím pěkně). Red Bull? 51,75 Kč. Za tu cenu byste čekali, že vám k tomu pošlou i životního kouče. Birgo citron limetka? Skoro 45 Kč za půl litru. V hlavě mi bliká otázka, co přesně je na té limetce zlatého? Je pěstovaná hydroponicky na střechách Karlína, chodí jí večer zpívat operní pěvec?
Ale tohle všechno jsou jen takové příjemné drobnosti, které si, pokud jste horních deset tisíc, ještě klidně dovolíte. Skutečné jádro luxusu se skrývá v infantilně pojmenované sekci „Vylepšeníčka“. Přátelé, ta rubrika je skutečné okno do duše moderní gastro inflace. Potřebuješ ubrousky? Máme, ale připrav si 1,50 Kč. Možná to není moc, ale připomínám, že mluvíme o UBROUSKU, tedy papírovém čtverečku, který většina firem dává zdarma; automaticky vám ho připlácnou ke všemu, z čeho hrozí omáčková kalamita. Zde je to exkluzivní služba určená pouze pro gurmány a znalce.
A to není všechno. Potřebuješ příbor? Jako že nechceš jíst burger holýma rukama a pak si v práci rozmazat kečup (nebo nějakou tu moderní „mayo“) do klávesnice? Tak to tě přijde na 3,75 Kč. To už je investice. Nepochybně je příbor vyroben z bambusu, kterého se musely vzdát nebohé pandy.
A můj absolutní favorit: „Potřebuješ spíchnout burger napichovátkem?“ Samozřejmě, protože burger bez napichovátka je jako Tesla bez autopilota – prostě základní chyba. Cena tohoto módního výstřelku? 2,25 Kč. Možná si říkáte, že je to málo. Ale opravdu je potřeba to při ceně pokrmu skoro 300 platit zvlášť?
Vylepšeníčka!!
Asi ještě nikdy jsem nezažil tolik luxusu pohromadě. Už chápu, proč lidé ve filmech vždycky jedí rukama a utírají se do rukávů – prostě jsou to chudáci, kteří si nemohou výše uvedené pomůcky dovolit. Zatímco dřív byl burger symbolem „rychlého občerstvení“, dnes je burger z dovozu pomalu společenskou událostí. Jen místo šampaňského si přiťukáváme nějakou „mayo“. A místo zlaté kreditky platíme třesoucí se rukou a výčitkami, že za tuhle sumu bychom mohli jet na víkend do Polska, kde by nám k burgeru dali napichovátko a ubrousek zadarmo – a možná by nám ještě poděkovali.
Objednávka jídla v roce 2025: Pro horních deset tisíc. Nebo pro ty, kteří v dětství prodali sbírku Pokémon karet a dneska sklízí plody finanční gramotnosti. Pro normální smrtelníky je tu Lidl, kde za cenu několika ubrousků a napichovátek koupíte rohlíky pro celou směnu. S těžkým srdcem jsme tedy mobilní aplikaci opustili. Následuje rychlý sraz u kuchyňky a brainstorming: „Kdo skočí do Lidlu?“ Výprava za houskami, šunkou a možná – když to rozpočty dovolí – i trochou zeleniny. Ještě že zrovna máme okurkovou sezonu a někteří z nás si tak zeleninu mohou přinést vlastní.
Výsledek? Kolektivní oběd je na stole, kečup máme z vlastních zásob. Příbory také místní, původ ubrousků je lepší nezjišťovat. No a burger? Ten si každý sestavil sám. Napichovátko zůstalo ve virtuálním světě, protože jsme všichni usoudili, že chtít u burgeru za takovou cenu extra poplatek za napichovátko, to už chce buď „mít koule“, nebo být pořádně rozežraný. Nakonec jsme se vrátili zpátky k základům: houska, šunka, selský rozum.
Objednávat si jídlo z aplikace už asi není pro běžné smrtelníky. Je to jen pro vyvolené jedince, kteří žijí v paralelním vesmíru, kde je napichovátko zřejmě symbolem společenského postavení. My ostatní máme Lidl, ruce a dobrou náladu – a upřímně, to nám ani přes veškerou nikdo nesebere.
A to napichovátko si strčte vy víte kam…
