Článek
V nedělní podvečer, 2. listopadu 2025, někdo u Lipníka nad Bečvou zcizil desítky metrů zabezpečovacích kabelů z hlavní železniční trati. Teprve o den později se provoz vrátil do normálu. Mezitím tisíce cestujících stály mezi poli, jely oklikou, musely přestupovat do autobusů – a přemýšlely, jak může být někdo tak naprosto hloupý.
Vážně – co jako ti lidé čekali? Že si nikdo nevšimne, když na nejvytíženější trati v zemi uříznou kus kabelů, které řídí provoz vlaků? Policie je zadržela přímo na místě činu, v katastru obce Jezernice – tři muže ve věku dvaadvacet, jednačtyřicet a padesát let. V autě měli asi padesát metrů kabelu; kriminalisté je obvinili z krádeže a poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení. Hrozí jim několik let vězení, ale to na celé věci zdaleka není to nejzajímavější. Fascinující je ta jejich představa, že by jim to vůbec mohlo vyjít.
Na postiženém úseku tratě mezi Lipníkem a Hranicemi se nejdřív dvě hodiny nejezdilo vůbec, poté – přibližně od osmé večer – jen po jedné koleji a sníženou rychlostí. Regionální spoje nahradily autobusy, dálkové vlaky nabíraly desítky minut zpoždění, v některých případech až hodinu a půl. Správa železnic oznámila obnovení plného provozu až v pondělí po druhé hodině odpoledne. Technici mezitím museli znovu napojit a zkontrolovat zhruba čtyři sta kabelů. Čtyři sta! Kvůli geniální myšlence dát původní kabely do sběru.
Fakt by mě zajímalo, co se honí hlavou člověku, který se domnívá, že by šlo něco „nenápadně“ uříznout u železnice. Zabezpečovací kabely nejsou žádné dráty od stolní lampičky. Jsou to žíly systému, který drží při životě návěstidla, výhybky a signalizaci. Když se tahle síť přeruší, vlak prostě nejede. A to okamžitě. Celá železnice je totiž postavená na principu bezpečnostního selhání – raději všechno zastaví, než aby riskovala životy. Kdo tyhle kabely přeřezal, neublížil jen drátům, ale paralyzoval na dlouhé hodiny dopravní tepnu celé země.
Krádež kabelů na koridoru není jen obyčejná krádež. Je to hazard s bezpečností, hazard s časem tisíců lidí, kteří jen chtěli dojet domů. Policie popsala i moment, kdy projíždějící vlak musel prudce zabrzdit. Jakou logiku v tom „podnikatelském plánu“ pachatelé asi měli? Uříznout pár metrů kabelu na otevřené trati, kde každé přerušení okamžitě zaznamená dispečer i systém, a doufat, že si toho nikdo nevšimne? To už není naivita — to je učebnicový příklad, co vznikne, když se chamtivost spojí s naprostou tupostí.
Škoda? Ne jen materiální…
Oficiální škoda zatím nebyla přesně vyčíslena, ale policie i média mluví minimálně o statisících korun jen na opravách a materiálu. Jenže opravdová ztráta je jinde. Událost omezovala provoz téměř dvacet hodin – od nedělního večera do pondělního odpoledne. Kapacita trati spadla na minimum, vlaky jely s obrovskými zpožděními, nebo vůbec nevyjely. Pokud si vezmeme jen hrubý odhad: asi osmdesát vlaků projelo přes postižený úsek, v průměru s dvěma stovkami cestujících, a každý z nich přišel v průměru o padesát minut svého času – dohromady víc než třináct tisíc promarněných člověkohodin (existuje to slovo???). A při velmi střídmém ocenění času, řekněme sto osmdesát korun za hodinu, vychází škoda přes dva a půl milionu korun. K tomu připočtěme opravy, zásahy, noční směny, testy a revize – jsme vysoko nad třemi miliony.
Tihle tři muži, pachatelé celé té absurdní scény, neohrozili stát, neohrozili ekonomiku, ale připomněli, jak tenká je hranice mezi civilizovanou dopravou a naprostým chaosem. Jeden hloupý nápad s kleštěmi – a všechno stojí. Tohle není žádná klukovina. Když jsou následkem činu zpoždění stovek vlaků a škoda v milionech, zaslouží si to jiné označení. Hloupost. Čirá a do očí bijící hloupost.
Z právního pohledu jde o krádež a o poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení. Z lidského pohledu je to selhání soudnosti. Kdyby bylo po mém, spočítal bych jim to — metr po metru, hodinu po hodině. Každý kabel, každá hodina zpoždění, každý člověk, který kvůli nim nestihl přestup. Ať to zaplatí. Ne symbolicky, ale reálně. Společnost, která nechá takovou hloupost bez následků, si koleduje o to, že se to zopakuje.
Ano, člověk může být opravdu hloupý. Tihle pánové jsou toho jasným důkazem. A jak praví staré přísloví — za blbost se platí. Kéž by i finančně, třeba by to některé mimořádně nedovyvinuté jedince odradilo.
