Článek
Nedělám to sice příliš často, ale byl jsem včera nucen se vydat do brněnského obchodu IKEA, protože jsem sháněl konkrétní artikl, který jsem jinde neviděl. Zboží jsem bohužel nenašel (tedy respektive našel, ale pouze v barvě „brčálová zelená“, což mne neuspokojilo, neboť nejsem vodník Česílko), a tak jsem zklamaně opouštěl prodejní plochu.
Na jednu věc jsem se ale přece jen těšil - v hlavě se mi vybavila představa voňavého párku v rohlíku, tradiční odměna za trpělivost při procházení bludiště jménem IKEA. I s několika drobnostmi, které jsem si nakonec zakoupil namísto původního předmětu (to už tak bývá, že člověk jde pro jednu věc, ale koupí jich 10 a tu původní mezi nimi nemá) jsem tedy zamířil rovnou k bistru. Jeho hot dogy by se s trochou nadsázky daly označit za určitý fenomén mezi nakupujícími – kdo se nestaví přímo v restauraci na prodejně, obvykle zabrousí do bistra právě na ten legendární párek. Jaké bylo však mé překvapení, když se legenda tentokrát proměnila v čirou hrůzu.
První podezření, že něco není v pořádku, jsem pojal již při pohledu na párek samotný. Vypadal poněkud bledě a nezdravě, zdaleka ne tak šťavnatě a lákavě jako kdysi. Po prvním soustu jsem zjistil, že veškeré mé obavy byly na místě. Chuťově byl párek asi tak příjemný jako žvýkání staré fusekle Milana Baroše, textura připomínala molitan a překvapením navíc byla drobná červená vlákna, o jejichž původu raději nechci spekulovat (ale ze složení níže je důvod patrný). Očekávání příjemného gastronomického zážitku se okamžitě transformovalo v bitvu s odporem a touhou ihned se onoho výrobku zbavit. Přátelé – to se vám opravdu „nedalo žrát“.
Nemohl jsem se zbavit otázky, jak mohl někdo něco tak moc odporného schválit k prodeji. IKEA přece není podnik, který by byl známý tím, že prodává vyloženě levný odpad. Právě naopak. Její hot dog byl po mnoho let slušným standardem rychlého občerstvení za rozumnou cenu. Jak je tedy možné, že nyní místo výborného párku nabízí cosi, co svou chutí připomíná spíše neúspěšný laboratorní experiment?
Rozhodl jsem se zjistit více.
Ukázalo se, že IKEA vyměnila párek, který ve svém bistru podává.
Původní, vepřovo-hovězí párek měl kvalitní složení:
- 80 % maso: vepřový bok (45 %), hovězí přední (25 %), vepřová plec (10 %)
- Voda (14,3 %)
- Bramborový škrob (2 %)
- Jedlá sůl (2,5 %)
- Koření (0,5 %)
- Výtažky koření (0,2 %)
- Stabilizátory (citran trisodný, dusitan sodný), antioxidant (L‑kyselina askorbová), barvivo cochineal (0,002 %)
Naproti tomu nový kuřecí párek, jenž za mě nelze označit jinak než za vyloženou ŠMAKULÁDU, a který mi způsobil doslova chuťové trauma, obsahuje následující:
- Kuřecí maso (61 %) (!!!)
- Voda
- Bramborová mouka (!!!)
- Tuk z kuřecího masa (!!!)
- Mrkev (5,5 %) – to jako vážně?
- Sůl
- Pojivové tkáně z kuřecího masa (!!!)
- Koření (cibulový prášek, pepř)
- Stabilizátor (E450 – difosfáty)
- Antioxidant E300 (kyselina askorbová)
Ano přátelé. Tento koktejl nechutností vám v současné době s největší pravděpodobností v IKEA servírují a vy ho pěkně papkáte. A nezachrání to ani jinak výborná pikantní hořčice, která zatím (naštěstí) zůstala beze změny.
Marně jsem se snažil přijít na to, jaký génius mohl tuto recepturu vymyslet. Rozdíl mezi původním a novým párkem bych přirovnal k rozdílu mezi poctivou domácí polévkou a vodou po umytí hrnce od té polévky. Možná to měl být pokus o zdravější variantu, možná ekonomické rozhodnutí ušetřit na nákladech, ale výsledek je katastrofa. IKEA, která byla synonymem pro dostupné, kvalitní a hlavně chutné rychlé občerstvení, se tímto krokem bohužel přiblížila spíš k nechvalně proslulým fastfoodům, které zákazníci navštěvují pouze v momentě největšího zoufalství.
Při odchodu z IKEA jsem cítil zvláštní směs zklamání, frustrace a údivu. Zklamání proto, že jsem přišel o jednu z malých životních radostí, na kterou jsem se těšil při každé návštěvě (i když nebyly moc časté). Frustrace, protože jsem za něco takového zaplatil peníze. A údivu z toho, že někdo skutečně ochutnal nový kuřecí párek a s čistým svědomím řekl: „Ano, toto pustíme mezi lidi!“
Třeba si někdo v IKEA myslí, že tímto ušetří peníze, a že si někteří zákazníci změny nevšimnou. Možná. Ale já už si ten kentus rozhodně znovu nedám. Snad management rychle procitne a vrátí zákazníkům původní recepturu párku. A pokud ne, doporučuji ke každému tomuto vydanému pokrmu přidat také cedulku „dnešní trest za vaše hříchy“.
Zdroj složení párků: Stejné peníze, méně masa. Hot dog z IKEA se zásadně změnil - Vitalia.cz
