Článek
Musím se přiznat, že ekologii jako téma ve svém životě nijak zvláště horlivě neřeším. Snažím se žít tak, abych se za to nemusel stydět a k ochraně přírody podnikám základní kroky, jež považuji za užitečné. Zkrátka se snažím v tomto ohledu mít čisté svědomí, ale nelámu nic přes koleno.
Ze zvědavosti jsem se včera na médiu podíval na článek, kde se pisatelka Frau Štěpánka pozastavuje na lidmi, kteří jí vyčítají jednodenní cestu k moři do Itálie. A já se jí vůbec nedivím, že se nad těmi reakcemi pozastavuje…
Přiznám se, že mě článek donutil se zamyslet. Zamyslet se sám nad sebou, zda mám někde prostor pro zlepšení ve věci svého vlastního ekologického smýšlení. Nejsem žádný aktivista a ani se jím nehodlám stát. Odpad třídím, myslím si, že to je absolutní minimum, kterého je schopen úplně každý. Nakupuji pouze to, co opravdu upotřebím, zcela jistě neplýtvám. Totéž platí o vodě, která bohužel bude čím dál tím víc vzácnější.
Speciální kapitolou je pak cestování. I tím letadlem jsem už několikrát letěl, byť to, pokud si dobře vzpomínám, nebylo na otočku. Primárně se ovšem dopravuji MHD či vlakem. Ano, nějaké to motorové vozidlo by se našlo, dokonce by bylo dieselové. Nicméně nemá ještě vousy, splňuje jakousi euronormu a dle STK s ním ještě nějaký ten pátek lze jezdit. Elektromobil si zatím pořizovat nehodlám, protože kdo někdy viděl, jak se těží lithium, ví, že to není pěkný pohled, a planeta nad tím procesem zcela jistě nejásá.
Lithiový důl. Krása střídá nádheru.
V reakci na článek sám sobě kladu otázku - co lidi vede k tomu, že jsou schopni někomu vynadat za to, že letěl někam na dovolenou? Jakou roli hraje to, že tam ten člověk byl na 1 den? Kdyby tam dotyčný byl týden, tak by ty lety vyprodukovaly méně zplodin? To je přece nesmysl… nechápu tuto logiku. Navíc pokud si člověk ty letenky zaplatí, každému je houby po tom, na jak dlouho a kam letí…
Některé z komentářů byly opravdu přes čáru a působily na mě dojmem, že komentující svým způsobem trochu závidí, že autorka článku má tu možnost vycestovat, a tak se do ní prostě snaží jen kopat a vybít si svoji frustraci. Zajímalo by mě, když jsou to takoví ekologové, kolik z nich má doma jedničkovou Oktávii s dieselovým motorem, kterou jezdí sami každý den do práce, nebo kolik z nich má doma x let starou lednici s freony.
Odpověď se asi nedozvím, ale troufnu si hádat, že nemalé procento těchto „ekologů“ má máslo na hlavě a nalezlo by se u nich daleko více věcí ke kritizování než u autorky článku. Já autorce děkuji za inspiraci, brzy si podobný výlet udělám také… škarohlídům a „ekologům“ navzdory. Víte, milí kritici, to letadlo poletí tak jako tak, ať už budu na palubě, nebo ne. Není to totiž soukromý tryskáč a tudíž se neřídí mnou, ale letovým řádem…
