Článek
V pondělí 1. září 2025 kolem 16:00 došlo během předvolebního mítinku hnutí ANO v obci Dobrá (okres Frýdek-Místek) k fyzickému útoku na předsedu hnutí a bývalého premiéra Andreje Babiše. Pachatelem byl 64letý muž, který ho zezadu udeřil do hlavy francouzskou holí – tzv. berlí. Incident proběhl nečekaně během kontaktu s voličským davem; Babiš právě předával mikrofon, když byl zasažen nejméně dvakrát do spánkové oblasti.
Bezprostředně po činu zasáhli policisté, přítomní na místě, a agresora zadrželi. Šlo o občana seniorského věku, který v minulosti kriticky reagoval na Babišovy výroky na sociálních sítích. Policie předběžně kvalifikovala incident jako výtržnictví, nelze však vyloučit motiv pokusu o ublížení na zdraví.
Babiš byl následně převezen do nemocnice ve Frýdku‑Místku, kde mu bylo provedeno CT vyšetření hlavy – po něm lékaři doporučili klid; později byl zřejmě propuštěn. Politická kampaň byla následně přerušena, minimálně program na následující den v Olomouckém kraji byl zrušen.
Útočník se později vyjádřil, že jednání bylo výsledkem „zkratu“ a že ho prý vyprovokovaly Babišovy údajné lži, zejména ohledně plánované haly pro rychlobruslařku Martinu Sáblíkovou. Přiznal určité politické rozpaky z mediální rétoriky, ale svůj čin označil za nepřiměřený.
Politické i společenské reakce byly jednoznačně odsuzující: premiér Petr Fiala i ministr vnitra Vít Rakušan zdůraznili, že násilí do politické kampaně nepatří. Prezident Petr Pavel označil útok jako zbabělý a nepřípustný, varoval před eskalací nenávistné rétoriky do fyzického násilí.
Politologové varují před tím, že přestože tento incident mohl v krátkodobém horizontu vyvolat sympatie pro Babiše, fyzické útoky znamenají překročení nepřijatelné hranice. Fyzické násilí v politice podle nich představuje stále červenou čáru, za kterou společnost nemá dovolit jít.
Společenská škodlivost útoku
Fyzický útok na politika jako forma protestu nebo vyjádření nesouhlasu představuje zásadní narušení civilizovaného veřejného diskurzu. Místo argumentů a debat dochází k násilí, které ohrožuje demokratické základy: svobodu projevu, bezpečí veřejných setkání, i samotný bod tolerance v politickém soupeření.
Jedním z nejnebezpečnějších rizik takových incidentů je to, že mohou nastolit precedens: někdo další, možná i radikálnější, se může pokusit vrátit podobným metodám. Vzpomeňme například na útok na Róberta Fica. To ohrožuje nejen jednotlivého politika, ale i celý demokratický proces včetně klíčových svobod.
Když voliči vidí, že obyčejná setkání mohou končit útokem, mohou se stáhnout – a tím se snižuje občanská angažovanost. Kritická část demokracie, kontakt mezi politikem a občanem, se tím degraduje.
Podobné incidenty způsobují politickým aktérům psychickou zátěž a strach, což může ovlivnit jejich ochotu být veřejně aktivní. Obzvlášť ti, kteří ztratili státní ochranu, se mohou ocitnout ve zranitelné pozici.
I z právního hlediska je naprosto zásadní, aby podobné činy nebyly bagatelizovány. Je třeba jednoznačně postavit jasné sankce – a tím společensky vyslat zprávu, že násilí není akceptovatelnou součástí politické soutěže.
Útok berlí na Andreje Babiše je závažným incidentem, který nemůže být vnímán jako marginální doplněk volebního konfliktu. Jde o narušení základních pravidel demokratického soužití – pravidel, bez kterých se společnost stává nebezpečným bojištěm. Jeho společenská škodlivost tkví v podkopání důvěry v civilizovanou výměnu názorů i bezpečnostní garance pro každého, kdo se do veřejného prostoru na vlastní odpovědnost zapojuje.
Je nezbytné, aby reakce politických elit i médií byla jednoznačná: násilí není legitimní způsob vyjádření nesouhlasu. Pokud chceme udržet demokratické hodnoty, musíme důsledně hájit právo diskutovat slušně, i když se názory rozcházejí.
