Článek
Ano, je to přesně tak. Bohužel jsem se v zaměstnání dostal do situace, kdy jsem si řekl, že je čas rozhodit sítě do širokých vod pracovního trhu a zjistit, zda se v nich nechytí nějaká zajímavá pozice. Sociální sítě kromě LinkedIn nepoužívám, takže mi nezbylo než vzít zavděk různými portály zveřejňujícími nabídky práce. Na LinkedIn jsem si pouze změnil status na „otevřený novým příležitostem“.
A světe div se - nakonec to byl právě LinkedIn, díky němuž se mi na první pohled zadařilo. Brzy mne kontaktovala personalistka z pro mne neznámé firmy, že by tato společnost měla zájem o spolupráci, pozice spíše na domácí přivýdělek, ale nakonec proč ne. Podrobnosti prý přes telefon. A tak jsem tedy oné personalistce poslal svoje telefonní číslo.
K mému překvapení mne však nikdo nekontaktoval telefonicky, nýbrž se mi objevila nová zpráva v aplikaci WhatsApp. Od neznámého kontaktu samozřejmě. Zprávu jsem otevřel, dívka evidentně asijského původu mi sdělovala, jak bude eventuální spolupráce probíhat. Mělo se jednat o prohlížení a hodnocení reklamních kampaní různých zadavatelů (povětšinou známých značek). Odměna každý den přímo na účet, jediné, co je třeba, je být v přesně daných časových intervalech k dispozici a kampaň odklikat.
Předem podotýkám, že se se jednalo o práci, na níž by člověk nezbohatnul, ale jako přivýdělek to nebylo špatné. S podmínkami jsem tedy souhlasil a čekal na svoji první kampaň. V mezičase jsem ještě zadal jméno oné personalistky do Google, jelikož jsem přirozeně zvědavý a trochu podezřívavý. Lustrace dopadla dobře, ukázalo se, že dotyčná osoba má na své jméno veden jak instagramový profil, tak také facebookový účet, a na tyto oba pravidelně přispívá.
Druhý den to mělo vypuknout. V 9:00 měla přijít moje první reklamní kampaň - 5 krátkých videí, která jsem dle instrukcí měl zhlédnout a pomocí krátkého dotazníku (cca 3 otázky pro každé video) zhodnotit. Netrvalo dlouho a „práce“ byla hotovo. Píši záměrně uvozovky, protože si pod pojmem „práce“ představuji něco náročnějšího. Ale kdo by si stěžoval na snadno vydělané peníze, že? Odložil jsem tedy telefon a byl zvědav na další „balíček“ reklam, který měl přijít za 2 hodiny. Jednalo se vesměs o známé značky nápojů, drogistického zboží, ale také třeba streamovací služby.
Druhý i třetí balíček reklamních šotů proběhl také v pořádku a - světe div se - večer dorazila na účet i slíbená odměna. Jednalo se o částku v řádech nižších stokorun, což sice z člověka neudělá milionáře, ale na druhou stranu za těch pár minut nenáročné práce to nebylo k zahození.
Uplynuly 3 dny a já si takto vydělal necelých tisíc korun za řekněme 4 hodiny práce.
Podezřelé požadavky
Po 3. dnu tohoto „zaměstnání“ však nastal zlom. Upřímně jsem nepolevoval v ostražitosti, protože mi to celé přišlo podezřele snadné. A také že to podezřele snadné bylo… 4. den ráno jsem se dozvěděl, že abych mohl v této práci pokračovat, budu muset splnit další podmínky. Dle „personalistky“ (která se mezitím ovšem sama pasovala do role mého mentora) tato práce funguje na bázi jakýchsi „komunit“, jež mají přesně daná pravidla. Úvodní 3 dny jsou řekněme zkušebním obdobím, po jehož uplynutí si MUSÍM zakoupit VIP členství v oné komunitě. Promptně mi byl také zaslán ceník a platební údaje, víceméně se tak nějak počítalo s tím, že nabídku neodmítnu. Je pravdou, že VIP členství v komunitě podle přiložených tabulek slibovalo vyšší výdělky, ovšem když člověk zohlednil ten poplatek, zase tak výhodné to nebylo.
Jako bonus k výše uvedenému mi bylo doporučeno si nainstalovat software, který měl údajně zajišťovat rovnoměrný přísun práce všem členům komunity, ovšem ve výsledku se jednalo pouze o program umožňující vzdálený přístup do telefonu. V současnosti již tento program není nikde k dispizici (a samozřejmě download tehdy nebyl na oficiálním Google shopu). Další požadavky pak zahrnovaly věci jako založení virtuální peněženky na měnu USDT a zaslání několika screenshotů z internetového bankovnictví. Inu, celé to začalo velice smrdět levotou.
Rozhodl jsem se tedy udělat si takový malý test. Skryl jsem své telefonní číslo a pokusil jsem se zavolat zpět číslo, ze kterého mi psala ona personalistka/mentorka. A ejhle - kdo by čekal, že telefon zvedne křehká dívka, byl by velice zklamán. Na druhém konci se ozýval obhroublý mužský hlas s evidentně indickým přízvukem. Podle mě si dotyčný neuvědomil, že hovor přijal; udělal to spíše omylem při psaní některé z jistě mnoha textových zpráv.
Dál už to šlo rychle. Dotyčné „dívce“ jsem oznámil, že nemám zájem o VIP členství, že mi stačí mých pár stokorun za den. Pokud by to mělo být třeba 500 Kč/den, bylo by to za měsíc třeba 15 000 Kč, což mi bohatě stačí. Jak jsem ale očekával, toto nebylo možné. Následoval poměrně nevybíravý nátlak na instalaci výše uvedeného programu, zaplacení poplatku, založení USDT peněženky. Opakovaně jsem sdělil, že o toto nemám zájem, a nakonec jsem poděkoval za vyplacení peněz a číslo jsem zablokoval.
Vydělal jsem si sice jen pár korun, ale nazlobil jsem podvodníka, který okrádá lidi, a v tom vidím velmi záslužný čin.
Pár slov závěrem
- Určitě doporučuji neinstalovat si do telefonu aplikace z neověřených zdrojů.
- Rozhodně nikomu neposílejte screenshoty z internetového bankovnictví, ani z bankovní aplikace na vašem telefonu. Aplikace navíc mají často tuto funkci zablokovanou; banky dobře vědí, proč to tak je.
- Pečení holubi bohužel nelétají do huby a drtivá většina těchto „prací“ s vidinou snadného zisku bude jen podvod a snaha získat z vás dostatek údajů na to, abyste mohli být okradeni.
Inu zkrátka, dávejte si pozor na to, komu co posíláte, ať o vás potom na seznamu není článek, jak jste přišli o statisíce.