Článek
Poslední kontrola látkové tašky, vše je na svém místě. Dnešní mise může začít. Irmela prochází probouzejícím se Berlínem a jako ostříž sleduje své okolí. Až její zrak spočine na vyspejovaném nápise na zdi podchodu. Netrvá to ani půl minuty a nápis FCK Antifa rázem mění význam. Důchodkyně si dílo vyfotí malým digitálním fotoaparátem a kráčí dál.
Takto bojuje 78letá Berlíňanka proti rasistickým heslům a neonacistickým obrázkům na veřejných místech. Vyzbrojena vlastním sprejem, odlakovačem na nehty a škrabkou na seškrabování samolepek. Ve svém arzenálu mívá i vlastní nálepky, kterými občas přelepuje ty cizí a foťák, kterým si své aktivity dokumentuje.
Irmela se prohlašuje za lidskoprávní aktivistku, která už téměř čtyři desetiletí bojuje proti pravicové propagandě a projevům nenávisti. „Svoboda pro Rudolfa Hesse“ – to byla první nálepka, kterou jsem odstranila,“ říká. To bylo v roce 1986. „Nyní mám více než 95 400 zásahů,“ prozrazuje svou působivou bilanci. „Ale já to počítám teprve od 3. ledna 2007.“ Všechny své aktivity dokumentuje na fotkách, které od té doby pořizuje a pečlivě ukládá.
Irmela cestuje po celém Německu. Ve svém bytě má mapu země a červenými špendlíky zaznamenává místa, na kterých zasahovala. Svou aktivitu vykonává i při cestách do sousedních zemí. Aceton, sprej a škrabku má vždy připravené.
Seniorka za své nasazení získala řadu ocenění. Existují ale i nepříjemné zkušenosti a zážitky. Mnohokrát již čelila četným stížnostem a hlášením. Občas se setkává i s těmi, jejichž slogany se snaží ničit. „Na stanici metra v Neuköllnu byla jednou skupina neonacistů, zrovna vylepovali nálepky. Tak si stoupnu k nim a sundávám je. Ten jeden neonacista přijde ke mně a nalepí novou,“ usmívá se Irmela. „Tak říkám: I ta půjde pryč. Mladík byl úplně mimo.“
zdroj: Migazin.de
