Článek
Na sklonku září byl na berlínskou kliniku přijat desetiletý chlapec s akutní angínou. Protože se jeho stav nezlepšoval, byl později převezen do Charité, kde byl připojen na plicní ventilaci. Zjistilo se, že za angínou stojí nebezpečná bakterie Corynebacterium diphtheriae - záškrt. Nedlouho poté bylo diagnostikováno další nemocné dítě.
Záškrt je bakteriální infekční onemocnění horních cest dýchacích, které se přenáší kapénkami a může nemocného ohrožovat na životě. Na počátku 20. století se nemoci říkalo „škrtící anděl dětí“. Kvůli vysoké proočkovanosti se už naštěstí nebezpečná nemoc v Německu téměř nevyskytuje. Očkováno je přes 90 procent dětí a kolem 50 procent dospělých. Jedno z nakažených dětí bylo očkováno, druhé ne. Ačkoliv byla nemoc dlouhou dobu považována za téměř vyhynulou, v roce 2022 opět přibylo případů výskytu záškrtu, především kvůli migraci ze zemí s nižší proočkovaností. V roce 2023 zaregistroval Institut Roberta Kocha v Německu celkem 136 případů. V letošním roce je jich zatím 37.
Zhoubný záškrt je vždy provázen komplikacemi a ty mohou vést ke smrti. Pravidelně vzniká myokarditida – zánět srdečního svalu, a pozáškrtové obrny. Myokarditida se vyvíjí v 5.–21. dni nemoci, čím dříve se objeví, tím těžší má průběh. Už v prvních dnech nemoci vzniká obrna měkkého patra, nemocný mluví huhňavě, při napití mu vytékají tekutiny nosem zpět do hrnečku. Ve 4.–6. týdnu se obrna měkkého patra ještě zhoršuje a podle těžkosti průběhu vystupují ještě další obrny. V lehčích případech se přidá obrna akomodačních svalů, takže nemocný nevidí na čtení, v těžších jsou postiženy svaly dolních končetin, trupu, horních končetin.
V České republice se záškrt vyskytuje jen ojediněle a je též považován za téměř vyhynulou nemoc. Jsou známy jen jednotky případů. Ovšem před rokem 1946, než bylo zavedené plošné očkování, se nemoc běžně vyskytovala a přicházela ve velkých epidemiích.
zdroje Záškrt – Wikipedie (wikipedia.org) a Radio MDR Sachsen
