Článek
Američtí vědci hlásí ohromný pokrok. Díky jejich výzkumu se podařilo vrátit hlas člověku, který o něj kvůli nemoci přišel. To se považovalo za nemožné, lidé s těžkou paralýzou a ztrátou řeči byli do teď smířeni s tím, že už nikdy mluvit nebudou. Výzkumný tým z Kalifornské univerzity v Davisu ale dokáže pacientům jejich hlas vrátit. Díky technologii, která transformuje myšlenky do řeči. Díky takzvané neuroprotéze mohl testovaný pacient s ALS znovu mluvit, slyšet svůj vlastní hlas a dokonce zpívat jednoduché melodie. Výsledky byly publikovány v renomovaném časopise „Nature“.
Amyotrofická laterální skleróza (ALS) je nemoc, která se mimo jiné vyznačuje tím, že člověk ztrácí kontrolu nad svým svalstvem. A to včetně právě toho, které je zodpovědné za naši řeč. Postižený člověk pak má sice hlavu plnou myšlenek a vět, které by chtěl pronést, ale nemoc mu to nedovolí. Do oblasti mozku, která je za řeč odpovědná, se implantují čtyři drobné elektrody s celkem 256 kontakty. Ty pak dostávají impulsy, výsledné signály projdou analýzou algoritmů a ten je takřka v reálném čase dokáže převést do řeči - tedy, z lidského mozku přímo do reproduktorů. Nejslavnějším pacientem s ALS byl zřejmě astrofyzik Stephen Hawking, který touto nevyléčitelnou nemocí trpěl desetiletí. U nás měl tuto nemoc bývalý premiér Stanislav Gross.
Stephen Hawking
Na rozdíl od předchozích systémů, které generovaly text na obrazovce, zní nový hlas autenticky. Hlas je generován z reálného hlasů pacienta díky starším nahrávkám z dob, kdy mohl mluvit. Okolí tak neslyší nějaký neutrální strojový hlas, ale přímo daného člověka. A nejde jen o slova. Nový systém zvládá i zvukomalbu vět, intonaci hlasu a emoce. Technologie umožňuje spontánní konverzace a pohotové reakce. K převodu dochází se zpožděním pouhých deseti milisekund, což je v komunikaci de facto nepostřehnutelná doba.
Systém ale samozřejmě není bez chyb. Jde stále o režim testování. I tak je ale v aktuální studii míra chybovosti u rozpoznaných slov jen zhruba 40 procent. Šedesát procent vysloveného bylo pochopeno správně. Pro technologii takového významu, která se stále nachází ve fázi výzkumu a testů, jde o pozoruhodné číslo. Před výzkumníky ještě leží několik nezodpovězených otázek, například ohledně dlouhodobé stability implantátů, ztráty kvality elektrod, udržitelnosti signálu. Proto se plánují další testy, a to i u pacientů po mrtvici.
