Článek
Původní československý státní znak, který se po vzniku republiky v roce 1918 opíral o historické zemské znaky, představoval stříbrného dvouocasého lva ve skoku na červeném poli, symbolizujícího Čechy. Nad lvem se vznášela královská koruna, připomínající historické české království. Tento znak, byť v různých variantách, přežil i nelehké období druhé světové války.
malý státní znak Republiky československé (1920-1938 a 1945-1960)
S nástupem komunistů k moci v roce 1948 se však začalo s revizí všech „buržoazních“ symbolů. Koruna na hlavě lva byla pro nový režim trnem v oku. Symbolizovala monarchii, šlechtu a minulost, která byla v rozporu s ideály dělnické třídy a beztřídní společnosti. Proto byla koruna ze znaku odstraněna. Už to byl první krok proti zavedeným heraldickým normám, které striktně definují podobu a detaily znaku. Lev sice zůstal, ale byl zbaven svého historického atributu.
menší znak Protektorátu Čechy a Morava
Nejzásadnější a z heraldického hlediska nejproblematičtější změna přišla v roce 1960 s přijetím nové ústavy a změnou názvu státu na Československá socialistická republika (ČSSR). Ta byla přijata Národním shromážděním 11. července jako Ústavní zákon č.100/1960 Sb. Nový státní znak si sice ponechal lva, ale jeho podoba byla radikálně pozměněna. Lev ztratil nejen korunu, ale získal naopak rudou pěticípou hvězdu se zlatým lemem, která se vznášela nad jeho hlavou. Tato hvězda byla univerzálním symbolem komunismu a socialistických států. Umístění zcela cizího ideologického prvku přímo do znaku lva bylo naprostým popřením heraldické čistoty a snahou o násilnou ideologizaci.
státní znak Československé socialistické republiky
Změny se dotkly i štítu. Lev nebyl umístěn na tradičním gotickém štítě, jak velí heraldická tradice, ale na pavézovém husitském štítu. Tento štít, který měl připomínat husitskou revoluční tradici, byl sice historicky v pořádku, ale zcela ignoroval kontinuální vývoj znaku. V rámci tohoto štítu se pak při různých situacích objevovaly i další socialisticky zprofanované symboly, jako byly lipové ratolesti, které doplňovaly spodní část znaku a měly symbolizovat slovanský charakter republiky. Lipové ratolesti sice nejsou samy o sobě proti heraldickým pravidlům, ale jejich způsob integrace a celkové pojetí znaku bylo v rozporu s principem jednoduchosti a historické přesnosti, které heraldika vyžaduje. Tento nový znak měl za cíl odříznout se od minulosti a vytvořit zcela nový, ideologicky „čistý“ symbol, který by reprezentoval dělnický stát a socialismus.
Po pádu komunistického režimu v roce 1989 navázalo Československo na tradice a vrátilo se k původním symbolům. V roce 1990 byl zaveden nový státní znak, tradiční lev s korunou. S rozdělením Československa na Českou a Slovenskou republiku v roce 1993 získala Česká republika svůj současný státní znak, který je založen na historickém znaku Českého království - stříbrný dvouocasý lev ve skoku na červeném poli se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Tento krok znamenal obnovení heraldické správnosti a návrat k historickému dědictví státu.
malý státní znak České republiky
Příběh českého státního znaku v době komunismu je tak jasným dokladem toho, jak politická moc dokáže manipulovat se symboly a historií, aby prosadila svoji ideologii. Zároveň je i svědectvím o návratu k historickým kořenům a národní identitě po pádu totalitního režimu, a to včetně obnovy respektu k heraldickým pravidlům, která byla po léta komunisty ignorována.
