Článek
Začněme evolucí. Představme si osu, která se táhne miliardy let časem zpět. Evoluční teorie je jako obrovský, neustále se rozvíjející rodokmen. Tvrdí, že jsme se postupně vyvinuli z mnohem jednodušších forem života. Před miliony lety zde žili naši velmi vzdálení předci, kteří byli podobní lidoopům. Postupně se u nich objevovaly drobné změny, naučili se lépe chodit po dvou, zvětšoval se jim mozek a zvyšovala adaptibilita k přežití v měnícím se prostředí.
Tyto „lepší“ vlastnosti se šířily dál a dál jako nekonečný proces přírodního výběru, kde jen ti nejlépe přizpůsobiví přežijí a předají své geny. Díky tomuto pomalému a neustálému procesu se z těchto stvoření vyvinuly různé druhy hominidů, až nakonec vznikl Homo sapiens, tedy my – moderní lidé. Vědci tuto teorii podkládají mnoha důkazy - zkoumají fosilie předků, srovnávají DNA lidí a opic, studují, jak se druhy mění v čase. Teorii evoluce v současné době uznává vědecký svět jako nejpravděpodobnější a je vyučována na školách. Má ale mocného protivníka. Od svého vzniku bojuje s kreacionismem.
Kreacionismus je starobylý a velmi rozšířený pohled na vznik člověka, který vychází z náboženské víry. Nejde o vědeckou teorii, ale o přesvědčení, že člověk byl stvořen božskou bytostí (nebo vícero). Způsob stvoření se liší podle náboženství. Křesťané a židé vychází z knihy Genesis, části Bible, která popisuje, jak Bůh stvořil svět a vše živé, včetně prvního muže Adama (z hlíny) a první ženy Evy (z Adamova žebra). Na rozdíl od evoluce zde bylo stvoření otázkou chvilky a lidé byli stvořeni v dokonalé, hotové formě. Žádný dlouhý vývoj zde neproběhl.
Podobně jako v křesťanství, i v islámu se věří, že Alláh stvořil Adama z hlíny a vdechl mu život. Existuje samozřejmě mnohem více náboženství a kultur a každá má své vysvětlení. Někde lidé vznikli z obřích vajec, jinde z rostlin nebo z kamenů. Vždy je ale přítomna vyšší boží moc. Ať už je příběh jakýkoli, společným jmenovatelem je víra v přímý božský zásah, v boží vůli. Jenže existují i lidé, kteří nechtějí věřit ani Darwinovi, ani náboženským teoriím. A tak vznikla teorie inteligentního designu.
Teorie inteligentního designu (ID) je takovým mostem mezi vědou a náboženstvím, vědecká komunita ji ale neuznává. Zastánci ID tvrdí, že když se podíváme na neuvěřitelně složité věci v živých organismech, například na lidské oko, DNA, nebo složitý mechanismus fungování buňky, je těžké uvěřit, že by to všechno vzniklo jen tak, náhodným vývojem. Říkají: „Podívejte se, tohle je tak složité, že to musel někdo navrhnout, musel za tím být inteligentní tvůrce.“ Nepoužívají nutně slovo „Bůh“, ale mluví o „designérovi“. Složitost života je pro zastánce důkazem, že je v tom všem nějaký záměr a plán. Stejně jako se složité hodinky nevytvořily samy od sebe z hromady součástek, ale musel je někdo složit.
Vědci ID kritizují. Podle nich tato teorie nepřináší žádné nové důkazy ani testovatelné hypotézy. Místo toho jen říká: „Když to neumíme plně vysvětlit evolucí, tak za tím musí být designér,“ což odmítají s tím, že věda už dnes dokáže vysvětlit vznik mnoha složitých systémů právě evolucí a tedy - pro designéra není prostor. Jenže, co když designéři opravdu jsou, jen jsou to bytosti z jiné planety?
Tak právě z této myšlenky těží teorie o tom, že lidstvo je výtvorem mimozemšťanů. Tato teorie je jako z dobrého sci-fi filmu. Mimozemské teorie tvrdí, že lidstvo buď vzniklo, nebo bylo nějak výrazně ovlivněno, mimozemskými civilizacemi a díky tomu jsme se dostali ve vývoji takhle daleko. Zastánci těchto teorií často studují starověké texty, mýty a archeologické nálezy, a snaží se je interpretovat jako důkazy o tom, že nás v minulosti navštívili mimozemšťané. Podle nich mohli mimozemšťané cíleně přinést zárodky života a nebo změnit DNA našich primitivních předků, aby urychlili vývoj a vytvořili inteligentní bytosti. Také nám mohli předat technologie a znalosti, díky nimž se lidská civilizace mohla opravdu rozvinout. Podle některých žijí dodnes s námi, nebo nás alespoň sledují.
Ačkoli jsou tyto myšlenky fascinující a inspirují mnoho knih a filmů, vědecky podloženy nejsou. Chybí jakékoliv konkrétní důkazy o takových návštěvách nebo zásazích. Jde tak spíše o spekulace a alternativní výklady starých příběhů. I proto někteří upřednostňují teorie, kde sice stojí za stvořením vlivy z vesmíru, ale nejde o zásahy mimozemských civilizací.
Tato skupina teorií, která mluví o vesmírném stvoření, je spíše vědecko-filozofická a snaží se zasadit vznik života do širšího vesmírného kontextu. Základem teorie je panspermická teze. Ta říká, že život nevznikl přímo zde na Zemi, ale byl sem přinesen z vesmíru. Něco v tom smyslu, že malé „zárodky“ života, jako jsou mikroby a bakterie, cestovaly vesmírem na asteroidech, kometách nebo prachu a po přistání na naší planetě se začaly rozvíjet.
Opírají se ve svých argumentech i o abiogenezi. Ta zkoumá, jak vlastně mohla neživá hmota dát vzniknout prvním jednoduchým formám života. Bez toho by se neotevřela cesta k evoluci a vzniku složitějších organismů, včetně člověka. Tato teorie tak naznačuje, že jsme součástí mnohem většího, kosmického procesu, ať už život vznikl přímo zde, nebo přicestoval z jiných koutů vesmíru.
Pohledů na to, odkud jsme přišli a jak na planetě Zemi vznikl život, je mnoho a každý z nich nabízí trošku jinou úroveň vysvětlení a jiné „důkazy“. Navíc nejde o všechny teorie, vyjmenovat je snad ani není v lidských silách. Už jen proto, že každý si může upravit tu svou podle vlastního přesvědčení nebo přijít s úplně novou. Jde ale o pět nejčastěji zmiňovaných. Našli jste tam tu svoji? Která z nich vám dává největší smysl? Jak jsme se tu objevili?
