Článek
Volební kampaň hnutí ANO se nese v duchu jasného prohlášení Andreje Babiše – koalice s žádnou ze stran stávající vládní koalice nepřipadá v úvahu. Toto odmítnutí, deklarované na veřejných shromážděních i v médiích, staví potenciální povolební vyjednávání do nezvykle složité situace.
Pokud by se hnutí ANO stalo vítězem voleb, jak naznačují aktuální průzkumy, bude muset čelit hádance. Jak sestavit stabilní vládu, aniž by muselo sáhnout po někom, koho odmítá?
Tomio Okamura a Jaroslav Foldyna (oba SPD)
Andrej Babiš má v tomto směru jen omezené možnosti. Nabízí se koalice s Okamurovou SPD, která dlouhodobě projevuje ideologickou i programovou blízkost v mnoha klíčových tématech, od migrace po energetiku. Takové spojenectví by však bylo v zahraničí vnímáno velmi kontroverzně a mohlo by vést k izolaci České republiky v rámci Evropské unie.
Další možnou cestou je vytvoření koalice se stranami, jako jsou Motoristé sobě a uskupení Stačilo!. Obě tyto formace se profilují jako alternativy k zavedeným politickým stranám a jejich programové priority, které se často zaměřují na energetickou soběstačnost a sociální spravedlnost, by mohly být pro hnutí ANO v tomto ohledu přijatelné. Podobná spolupráce by mohla být vnímána jako snaha vytvořit vládu, která by reagovala na volání po změnách.
Aleš Juchelka (ANO)
Je však třeba poznamenat, že se jedná o menší subjekty, které by nemusely přinést do koalice dostatečný počet mandátů pro stabilní většinu. V takovém případě by hrozila menšinová vláda s podporou tichých spojenců, což je řešení, které se už v české politice ukázalo jako velmi nestabilní. Opoziční strany by mohly snadno blokovat vládní návrhy a hrozba pádu kabinetu by visela ve vzduchu neustále.
Dřívější postoje Andreje Babiše k jednoduchému vyjednávání též nepomáhají. Babiš je totiž tím politikem, který své nazory rád mění podle toho, jak se to zrovna hodí jemu samotnému a podle toho, co si myslí, že voliči v danou chvíli chtějí slyšet a tak jsou jeho názorové veleskoky často terčem kritiky.
Předsedkyně KSČM Kateřina Konečná
V minulosti se opakovaně distancoval od Tomia Okamury a jeho hnutí SPD, označoval ho za extrémistu a jeho hnutí za neseriózní. Podobně odmítavé výroky pronesl i na adresu komunistů, jejichž podpora mu v minulosti umožnila sestavit menšinovou vládu, a to i přes to, že je dříve odsuzoval. Co se týče Motoristů sobě a uskupení Stačilo!, i jejich případná spolupráce by byla složitá, protože jejich programové body se zase v otázkách Evropy liší. Na druhou stránku, Babišovy dřívější výroky ukazují na jistou flexibilitu v postojích, která by mohla hrát roli při povolebních vyjednáváních.
Současná vládní koalice, ačkoliv se prezentuje jako hráz proti populismu, čelí rostoucí nespokojenosti části občanů. Důvodem je vysoká inflace, která zasahuje především domácnosti s nižšími a středními příjmy, také energetická krize a vůbec - celkové směřování země. Opozice poukazuje na nedostatečnou pomoc lidem ve vlastní zemi a na pomalé reakce vlády. Odezva se pak promítá do aktuálních volebních preferencí, ve kterých hnutí ANO dominuje.
Premiér a předseda ODS Petr Fiala
Česká politická scéna se v posledních letech potýká s velkým nedostatkem. Už od roku 1998, kdy vznikla Opoziční smlouva, v lidech přetrvává hořká pachuť, že bez ohledu na to, jak kdo volí, se „ti nahoře“ vždy dohodnou podle svých potřeb a zájmů. Tento pocit přetrvává dodnes. Mnozí lidé pak mají pocit zbytečnosti voleb a že se stejně nic nezmění. Politika se často omezuje na populistická gesta a prázdná hesla. A především, Česko postrádá silného a racionálního lídra. Někoho, kdo by dokázal vést bez patosu, nabízel by konkrétní a reálná řešení a dokázal by sjednocovat společnost namísto jejího rozdělování.
