Článek
Oba druhy zvířat mají svá pro i proti. Pes má pro své zastánce nálepku odvěkého přítele člověka, věrného druha, ochranitele a pro zaryté pejskaře je kočka prostě jen vypočítavá a falešná chlupatá věc v bytě, která smrdí, neposlouchá a nepřijde za vámi, když vy chcete (a ona ne) ani za boha. Kočka má zase dle svých zastánců charakter, osobitou povahu, není patolízal jako pes, který jen slepě následuje pána, zatímco se psem se musí furt lítat ven, člověk je omezen na volnosti a zápach a chlupy jsou neméně stejným problémem.
Hádat se o to, kdo má pravdu a které zvíře je lepší, je ale nesmysl. Nejen, že každé zvíře má své všeobecné rysy a každému člověku vyhovuje něco jiného a to u svého čtyřnohého chlupatého kamaráda hledá, ony se vlastnosti kolikrát i překrývají. Jsou psi, co celý den polehávají, ničí vám zařízení bytu a na nějakou poslušnost dlabou, stejně jako existují kočky, které se stále drží u svého pána, aportují a chrání svou domácnost. Je i dost těch lidí, kteří milují zvířata všeobecně a bez rozdílu. A zvířata milují nás. Minimálně ta naše, domácí. Zapeklitou otázku si nezodpovíme. Ale můžeme být minimálně tolerantnější k tomu, že někdo jiný preferuje jiné zvíře a nehledat hned veškeré zápory na jeho volbě, protože věřme, že takto napadený člověk je hned začne vracet a spousty argumentů a záporů proti naší preferenci najde jistě také.
A jinak - argument, že kocka nejde vycvičit, je lichý. Lze vycvičit. Ostatně jako každé zvíře, alespoň částečně a minimálně do rozsahu svých schopností. I kočku dokážeme naučit základní povely, jako je zůstat na místě, sednout si, poprosit, nebo třeba přinést požadovanou věc. Chce to jen cit, čas a trpělivost. A držet se pár základních tipů:
Odměňování - mlsání milují psi, kočky, lidé, prostě všichni. A právě pamlsky jsou klíčem k úspěchu. Malé kousky kuřete, tuňáka nebo oblíbených zvířecích bonbónů jsou tou nejlepší odměnou za každý pokrok, který zvíře udělá a zároveň motivují k dalšímu učení.
Klidné prostřed - kočky jsou predátoři, lovci, šelmy - i když vám to vrnící klubko na vašem klíně zrovna jako žádný zabiják nepřijde. Ale je to tak. Jsou instinktivně stále ve střehu. A proto se také dají snadno rozptýlit. Je proto vhodné nenechat jejich pozornost utéct nevhodně zvoleným místem ke tréninku. Cvičení by vždy mělo probíhat na klidném místě, kde nebudou kočky ničím a nikým rušeny.
Použijte klikr - klikr je taková malá krabička, která po zmáčknutí vydá zvuk. A to je důležité - umožní označit přesný okamžik, kdy kočka provádí opravdu to, co se po ní chce a díky tomu lépe pochopí, za co je odměňována. Nezapomeňte však na pamlsek, odměnou není to kliknutí samotné. Zvuk klikru jen řekne zvířeti: Ano, teď to bylo správně. Tato metoda opravdu funguje, ostatně - používá se dlouhodobě a má výborné výsledky nejen u koček nebo psů, ale i u morčat, koní nebo třeba delfínů.
Pozitivní atmosféra - zvířata většinou dokáží vycítit náladu lidí a u koček tomu není jinak. Buďte proto při tréninku pozitivně naladění a pozorní. To pomáhá vytvářet pozitivní atmosféru a tedy - pozitivní učební prostředí pro kočky.
Volba času - každý člověk má své denní rituály a časová období, kdy je ve dne čilejší a kdy potřebuje trošku oddechu. I vaše kočka to tak má. Respektujte tedy potřeby svého parťáka a podřiďte tomu váš tréninkový plán. Vy také nepůjdete běhat maraton po nedělním obědě, když jste v tuto dobu zvyklí odpočívat na gauči. A z donucení úspěch nevzejde.
Trénink musí bavit - ano, je to tak. Každé učení něčeho nového by mělo být pro zvířata i lidi pozitivní zkušeností. Pokud se nebavíte vy, pravděpodobně se nebaví ani vaše kočka. Takže se uvolněte, užívejte si to a oslavujte každé dílčí úspěchy, kterých společně dosáhnete.
Krátké tréninky - tohle je důležitý bod. Nikoho by nebavilo, kdyby do něj někdo půl dne s něčím hučel. Kočky mají krátký rozsah pozornosti, takže tréninky by neměly trvat déle než pět až deset minut. Kratší tréninky udrží snadněji pozornost kočky, i její chuť trénovat. Čím delší trénink, tím méně motivace.
Trpělivost především - určitě bude chvíli trvat, než si kočka osvojí nový trik – zde je potřeba trpělivosti. Takže - buďte trpěliví, zůstaňte důslední a neměňte způsob tréninku, vždy používejte stejné příkazy i odměny.
V jednoduchosti je síla - zde asi není třeba žádného velkého vysvětlování. Asi nikdo si nemyslí, že koupí pytlík s laskominami a za hodinu naučí svou kočku trojité salto s pěti vruty. Ne, ani když ji začnete říkat Valento. Začněte s jednoduchými cviky. Sedni, zůstaň a podobně. Jakmile kočka zvládne tyto povely, můžete teprve přejít k složitějším trikům.
Vždy končit happyendem - zakončení tréninku je důležitou součástí celého procesu. Když naposledy hodíte srolované ponožky a zakřičíte, „Přines“, pak máchnete rukou a řeknete, „Tak dneska končíme“ a půjdete pryč, zvířeti to moc nepřinese. Vždy zakončujte trénink odměnou, něčím, co zvířeti dodá pocit úspěchu. I kdyby třeba cvičený povel v tomto tréninku neovládlo úplně. Happyend totiž pomůže kočce spojit trénink s pozitivní zkušeností.
Tyto rady samozřejmě platí nejen pro kočky, ale i psy a jiné mazlíčky. Tak s chutí do toho!
