Článek
V Itálii se v posledních dnech konala série referend o získání občanství. Ta mají rozhodnout, zda si Itálie ponechá v platnosti novelu zákona, která zpřísnila naturalizaci tím, že prodloužila čekací dobu žadatelů ze třetích zemí na deset let. Pokud by referenda novelu odmítla, vyhrála by italská opozice, která tvrdí, že pětiletá lhůta je dostačující. V rámci politického boje se nechal slyšet italský ministr Matteo Salvini, který prohlásil, že snížení čekací doby je nebezpečné, neboť Itálie schvaluje nejvíce žádostí ze všech států Evropské Unie vůbec.
Podle statistik Eurostatu Itálie skutečně schvalovala některé roky nejvíce žádostí. Prvenství si může připsat za roky 2020 (zhruba 132 tisíc udělených občanství) nebo 2022 (zhruba 214 tisíc udělených občanství) a patří tak dlouhodobě ke špičce zemí, která prohlásí nejvíce příchozích ze zemí mimo EU za nové občany Evropské Unie. Snížení povinné čekací doby by Itálii jistě ještě více posílilo na vedoucích příčkách. To se ale zřejmě nestane. Podle prvotních výsledků je refendum neplatné. Aby platné bylo, musela by být účast voličů více než 50 procent. Ta však byla jen něco málo přes třicet procent a tak může vláda premiérky Meloni slavit. Deset let zůstane i nadále ve hře.
A co říká Eurostat dále? Nejnovější údaje jsou z roku 2023. Pokud se zaměříme na celková čísla, pak nejvíce „novoevropanů“ vyrobilo Španělsko. Tam získalo nové občanství přes 240 tisíc žadatelů. Jde o téměř 23 procent ze všech udělených občanství v celé EU. Itálie se umístila na druhém místě. Zde získalo občanství 214 tisíc lidí. Bronzovou příčku drží Německo s 200 tisíci, následované Francií s 97 tisíci a Švédskem s 68 tisíci.
Pokud se porovnávají čísla s přepočtem na obyvatele, je pořadí jiné. V takovém žebříčku vede Lucembursko s 8,8 naturalizacemi na 1 tisíc obyvatel, za ním se drží Švédsko se 6,4. Pomyslné třetí místo drží Španělsko s pěti, následované Belgií se 4,7 naturalizacemi a první pětku uzavírá Itálie, kde na tisíc obyvatel připadá 3,6 úspěšných naturalizací. Na opačném konci je Slovensko, Bulharsko a Litva, které mají méně než půl schválené žádosti na jeden tisíc obyvatel. Eurostat se zabývá též počty z pohledu úspěšných žádostí a celkového počtu cizinců v dané zemi. Podle těchto kritérií vede Švédsko, následované Rumunskem a Itálií.
V Itálii tedy k zjednodušení podmínek nedošlo. Země tak má jedny z nejpřísnějších v Evropě. Stejně složité je získat občanství například ve Švýcarsku, Litvě nebo Slovinsku. Více zemí má podmínky jednodušší. Nižší pětiletá lhůta je vyžadována například ve Finsku, Francii nebo Portugalsku. V Belgii zvýšily poplatky za nové žádosti ze 150 na rovných 1000 euro. Zajímavá je Velká Británie, která také přiznává problémy se zvyšujícími se počty uprchlíků ve své zemi. V roce 2023 bylo přiznáno občanství více než 200 tisícům lidem. Britská vláda tak zvažuje, že podmínky zpřísní a prodlouží čekací lhůtu z pěti na deset let, pokud žadatel neprokáže skutečný a trvalý přínos pro ekonomiku země a její společnost.
