Louskáček: Kde se vzala dřevěná figurka a jak krušnohorský panáček dobyl svět

Před mnoha a mnoha lety žil v Erzgebirge (v Krušných horách) jeden velmi bohatý sedlák. Jeho jmění pro něj bylo vším. Opájel se penězi a bohatstvím, až pozbyl veškerých citů a jeho srdce ztvrdlo, stejně jako byly tvrdé ořechy, které miloval. Každé Vánoce jich spořádal kvanta. Sám. Ve své honosné chalupě. Ale vadilo mu je louskat. Ořechy byly tvrdé a on byl velmi pohodlný na to, aby bojoval s každým z nich, s jejich tvrdou skořápkou. A tak se rozhodl, že odmění toho, kdo přijde s nápadem, jak otevřít ořechy bez námahy.

Nabídka se rozkřikla po širokém okolí. A lidé tak přicházeli s všelijakými nápady. Voják navrhoval ořechy střílet. Ale tento nápad se neukázal zrovna jako šťastný. Ořechy buď odlétly stranou a nebo byly úplně poničené. Nebo dokonce obojí. Tesař zase přinesl svou nejlepší pilu. S tou půjde ořech otevřít raz dva, řekl sedlákovi a jal se ořech rozříznout. Ale ten uskakoval a list pily se po tvrdé skořápce vždy jen sklouznul. Farmář doporučil své nejlepší slepice. Snažil se sedláka přesvědčit, že když je na ořechy nasadí, vysedí je jako kuřata - jádra ořechů se prostě vylíhnou sama. Ale ani to se neukázalo jako dobré řešení.

Jediný, kdo neběžel okamžitě radit sedlákovi pod vidinou velké odměny, byl starý řezbář panenek. Ten se zamyslel, zavřel se do své skromné a útulné dílničky a tři dny pilně vyřezával a vyřezával. Až se před ním zjevil panáček. Krásná statná figurka, oděna do slavnostního nedělního kostýmu krušnohorských horníků, s mohutnou čelistí, která si poradí s každým ořechem.

Bohatý sedlák byl nadšen z řezbářova díla. Doslova si Louskáčka zamiloval. Hravě si poradil s každým ořechem a byl tak nádherný. A v tu chvíli se stal zázrak. Tvrdé a necitelné srdce bohatého sedláka začalo měknout jako by to byl vosk vánoční svíčky. Najednou cítil teplo, cítil lásku. Už to nebyl ten bezcitný chamtivec. Svolal všechny lidi a rozdal jim své ořechy. Aby si i ostatní mohli užít krásné Vánoce. I starému řezbáři se odměnil. Nechal mu postavit novou dílnu, vybavil jej nejlepšími nástroji a spolu pak začali vyrábět ty nejkrásnější Louskáčky pro děti z celého světa.

Tak podle legendy přišla na svět dřevěná figurka z německé části Krušných hor. Ve skutečnosti vyrobil první Louskáčky krušnohorský řezbář Friedrich Wilhelm Füchtner v roce 1870. Tehdy ovšem ještě nečekal, že se jeho postavička stane neodmyslitelnou hvězdou Vánoc mnoha domácností, obchodních regálů i světového baletu.

Zpočátku kritiky ztrhaný baletní příběh Petra Iljiče Čajkovského, uvedený premiérově v Petrohradu roku 1892, opustil hranice Ruska. V roce 1908 jej jako první mimo ruské území viděla Praha, v roce 1934 se začal hrát v Anglii, a nakonec se stal světoznámým hitem a takřka vánoční legendou - obrovský boom zažil Louskáček v USA v roce 1954 díky newyorskému zpracování George Balanchina. Postavička se také stala v Americe slavnou díky vojákům, kteří ji z Německa vozili jako typický německý suvenýr. Dnes si Vánoce bez Louskáčka mnohé rodiny ani neumí představit.

Ovšem - Petr Iljič Čajkovskij nebyl tím, kdo s příběhem o Louskáčkovi a Myším králi přišel. Balet se nechal inspirovat francouzským příběhem Histoire d'un casse-noisette z pera slavného spisovatele Alexandra Dumase staršího z roku 1844. A ten zase jen lehce upravil o dost temnější příběh Nussknacker und Mausekönig, který v roce 1816 vydal německý spisovatel Ernst Theodor Amadeus Hoffmann. A zde se příběh uzavírá - právě tímto původním německým příběhem se při výrobě Louskáčka nechal krušnohorský řezbář Friedrich Wilhelm Füchtner inspirovat.

Mimochodem, v krušnohorském městečku Neuhausen dnes stojí největší muzeum Louskáčků na světě. Je v něm umístěno přes šest tisíc exponátů z více než 30 zemí světa. A leží těsně u českoněmeckých hranic.

čerpáno z Wie der Nussknacker die Welt eroberte – DW – 01.12.2021, Louskáček (balet) – Wikipedie, Nussknacker und Mausekönig – Wikipedia, E. T. A. Hoffmann – Wikipedia, Histoire d’un casse-noisette - Wikisource, Alexandre Dumas starší – Wikipedie, George Balanchine – Wikipedia, Der Nussknacker – Wikipedia, Friedrich Wilhelm Füchtner – Wikipedia