Článek
Podělím se s Vámi o své osobní zážitky, kterým asi ne všichni uvěří. Je tomu tak i v mém okolí. Ti, co mě znají déle a vědí, co se mi od dětství v životě děje, ti už se nediví. Naopak se na mne obracejí s prosbou o pomoc či radu, nebo jen chtějí znát můj pohled či názor na jejich potíže.
Tak nějak se umím na situaci nějakým mě záhadným způsobem nacítit a dát jim na danou situaci jakýsi jiný pohled, pohled trochu od jinud. Povětšinou jde o to, že je nasměruji a upozorním na nějaký vzorec nebo program, ve kterém žijí a nevidí ho. Proto se jim ta situace děje, proto jim přišla do života, proto chodí kolikrát i opakovaně. A to právě proto, aby ji rozklíčovali, pochopili a hlavně - změnili. To je oč tu běží.
Tyto lidi už nepřekvapí, když před nimi zmíním některý ze svých zážitků, které se dotýkají těžko rozumově uchopitelných věcí, od práce s energiemi, vnímání entit, nebo duchovna. Tak nějak to u mě berou téměř jako samozřejmost a když mají sami u sebe doma zvláštní a nepochopitelné pocity, ozývají se a žádají o pomoc a radu.
Jako například teď nedávno. Obdržela jsem prosbu, zda bych se vzdáleně mohla „podívat“ do pronajatého bytu, kde se současné nájemkyni začaly dít divné věci a najednou se doma necítila dobře. Pípaly jí tam vybité a dlouho vypnuté hodinky, bylo tam najednou tak nějak podivně šedo, svůj domov jako by nepoznávala a vůbec se tam necítila uvolněně a komfortně jako doposud.
Slíbila jsem, že se pokusím, ale že nic neslibuji, protože to bylo i pro mne, takto na dálku a přes někoho, poprvé.
Domluvili jsme se na konkrétním čase, kdy Majka dorazí domů z práce a požadovala jsem po ní, aby si udělala pohodlí. Když dorazila, uvařila si čaj a usadila se do křesla. Potvrdili jsme si, že je již doma a já šla na věc. Mnoho zkušených to teď možná napadnou, že jsem na to šla špatně, ale já to vědomě neřídím, vždy poslouchám svou intuici a nechávám se vést. Jen proto jsem se osmělila zkusit i tuto novou zkušenost a plně u tuho respektovat pokyny, které přicházejí a nedělat vůbec, ale vůbec nic, jak se říká, na sílu.
Byla jsem připravena vše okamžitě přerušit, pokud by se jednalo o nějaké temnější entity, energie, se kterými bych si nevěděla rady. A popravdě, já si ani úplně nemyslela, že něco zmůžu a na dálku něco zvládnu. Ale ta zkušenost mě lákala, to přiznávám. Bylo to zase úplně něco jiného, než co jsem doposud poznala. A že za sebou již nějaké ty zkušenosti a zážitky s energiemi i duchovnem mám.
Nacítit Majku bylo překvapivě snazší. Šlo to úplně samo a to jsme byly od sebe vzdálené více než sto kilometrů. Cítila jsem její neklid a zároveň snahu o něj. Tu nervozitu z toho, co se bude dít a jestli vůbec „něco“ u ní doma je. Dozajista pracovala minimálně na nevědomé úrovní. Tuto chvíli sama popisuje takto: “ Najednou do mě šlo neuvěřitelné teplo po celém těle a pocit bezpečí a síly. Cítila jsem se neskutečně silně, v bezpečí a pod kontrolou.“
Přes ní jsem se pak nacítila dál, do prostoru jejího pronajatého bytu. Najednou vše zešedlo a energie ztěžkla. Něco tam opravdu bylo, něco jsem tam opravdu zachytila. Z té energie jsem ale neměla strach, nebyla pro mne nijak významně děsivá ani strašidelná a tak jsem se rozhodla prozkoumat ji blíže.
Vnímala jsem to. Vnímala jsem mladší energii. Rozvernou, škodolibou, takovou jakoby rošťácko-pubertální. Přišlo mi, že jde o dva chlapce nebo mladé muže. Pokusila jsem se s nimi navázat rozhovor, oslovila jsem je myšlenkou. Chvilku jsme se handrkovali. Oni to prostě měli za velkou srandu a zábavu, že se nájemkyně ve svém bytě leká a necítí dobře, když jí tam dělají naschvály a střílí si z ní.
Vysvětlila jsem jim, že tohle se lidem, kteří je nevidí, nedělá a vyloženě jim rozkázala, aby toho nechali a odešli. To se jim samozřejmě úplně nechtělo, ale přesto se mnou o tom dál nějak zásadně nediskutovali, neodmlouvali, nebojovali. Tuto část mi pak Majka popisovala ze svého pohledu asi nějak takto: “ Najednou se mi začala motat hlava a měla jsem pocit jako když se tu odehrává nějaký soubojíček“. Přesně tak bych to nazvala i já.
Energeticky jsem se vrátila k ženě, stále ještě sedící v křesle a na dálku k ní vyslala obrovský proud světla se záměrem prosvítit a pročistit její byt do okruhu minimálně 10 metrů od jejího těla. Majka tuto část popsala takto: „Poslední dvě, tři minuty než jste mi zavolala, se začal byt jakoby rozsvěcovat, zesvětlovat. Tak jsem koukala z okna jestli nějak nesvítí sluníčko, ale my jsme podkrovní byt, takže tam není úplně světlo z venku. V ňákou chvíli se ten oblak jakoby rozplýval, jak kdyby ho někdo jakoby vytahoval a mizel a najednou ten byt byl už zase můj.“
Po prosvícení jsem se vrátila znovu k pocitům ženy a zaznamenala u ní změnu oproti stavu na začátku. Bylo cítit jakési překvapení a zároveň velká síla a radost. S tím jsem byla spokojena a tak jsem napojení přerušila a Majce zavolala. Nepustila mne ke slovu, začala mi vše popisovat, aniž by mě nechala říct, co jsem zkoušela a já měla neuvěřitelnou radost, jelikož mi tak potvrzovala, že se to opravdu dělo, že to nebyl jen jakýsi můj přelud nebo výmysl představivosti. Ale že i když jsem jí ještě ani neřekla své poznatky, tak mi přesně potvrzuje ty sekvence tak, jak se děly. Nutno říct, že toto vše trvalo zhruba jen 10 minut. Ale bylo to neuvěřitelně silných 10 minut pro nás obě. Na druhý den jsme si ještě psaly. Už se vyspala dobře a v bytě se cítila zase svobodně a bezpečně.
Tolik k mému prvnímu zážitku a zkušenosti s čistěním prostoru na dálku. O ostatních věcech, které jsem v životě zažila a jsou nadpřirozeného charakteru, si můžeme říci někdy příště, pokud z vaší strany bude zájem.
(Z cyklu Mezi nebem a zemí)
