Článek
Hotovost byla dlouho považována za poslední svobodu a anonymitu ve finančním světě. Představa, že papírová bankovka nezanechává žádnou digitální stopu a není spojena se žádným jménem, kartou ani aplikací, je však čím dál více překonaná. Ve skutečnosti je každá bankovka jedinečná a nese řadu vlastností, které umožňují její identifikaci a sledování její cesty. Bezpečnostní složky a bankovní instituce tuto infrastrukturu již aktivně využívají. Německý PC Welt se fenoménu sledování bankovek věnoval a položil zažitý mýtus na lopatky.
Základem sledovatelnosti hotovosti je unikátní sériové číslo každé bankovky. Toto číslo není náhodné - kombinace písmen a číslic na přední straně bankovky poskytuje podrobné informace. Například první písmeno sériového čísla u eurobankovek indikuje zemi, ve které byla původně vydána (např. „X“ pro Německo, „U“ pro Francii, atd.), vysledovat lze i kódy tiskáren.
Kromě sériového čísla obsahují bankovky celou řadu bezpečnostních prvků, které mají za cíl nejen ztížit padělání, ale také usnadnit jejich pozdější identifikaci. Patří sem vodoznaky, hologramy, UV prvky, mikrotext nebo speciální fólie. Tyto prvky činí každou bankovku prakticky jedinečnou a umožňují její datování na základě data tisku, rozsahu sériových čísel nebo roku vydání. Teoreticky tak lze s přístupem k příslušným datům sledovat, kdy byla bankovka vyrobena, uvedena do oběhu a naposledy uložena.
Sériové číslo je ale pouze výchozí bod. K efektivnímu sledování cesty bankovky je nezbytný přístup k datům a vhodná infrastruktura, kterou disponují jak státní orgány, tak banky. Národní banky a Evropská centrální banka průběžně shromažďují informace o oběhu hotovosti. Ačkoli není každá jednotlivá bankovka aktivně „sledována“, s každým vkladem prostřednictvím bank, bankomatů nebo přepravy hotovosti jsou do systému přidávána cenná metadata. Ví se tedy kdy a kam bankovka dorazila, v jakém byla stavu a z jakého oběhu pocházela.
K tomuto účelu se využívají i technologické nástroje. Počítače peněz v bankách, supermarketech nebo kasinech dokáží zaznamenávat sériová čísla a stav bankovek. Vkladové automaty tato data rovněž sbírají, někdy i včetně obrázků. Existují dokonce soukromé projekty, jako je americký „Where's George“ nebo evropský EuroBillTracker, které demonstrují pohyb jednotlivých bankovek napříč zeměmi a městy, a to zcela bez vládního zásahu - pouze na základě dobrovolných vkladů uživatelů. Tyto iniciativy jasně ukazují, že technický základ pro systematické sledování hotovosti existuje již dlouho.
Sledování hotovosti v Německu a dalších zemích
V Německu není plošné sledování jednotlivých bankovek běžné, ale dochází k němu. Zejména při manipulaci s většími objemy hotovosti nebo v souvislosti s vyšetřováním trestné činnosti.
Policie a celní orgány využívají data z bankomatů, vkladových automatů nebo hotovostních center. V podezřelých případech, jako je praní špinavých peněz, daňové úniky nebo vydírání, to umožňuje vysledovat původ bankovky a i místa, kde byla naposledy v oběhu. Vyšetřovatelé během rozsáhlých razií cíleně zaznamenávají sériová čísla a následně je porovnávají v systémech i s reálnými penězi nebo bankovními vklady.
Technologie sledování se rovněž uplatňuje při přepravě hotovosti. Mnoho kufrů pro převoz peněz je vybaveno GPS, časovým zpožděním a inkoustovými kazetami, které v případě krádeže nejen znehodnotí peníze. Jejich poloha je tak pod drobnohledem a zdokumentována.
Digitální euro a budoucí scénáře
Zatímco hotovost si stále určitou míru anonymity uchovává, debata o digitálním euru naznačuje posun k ještě větší transparentnosti. Ačkoli se Evropská centrální banka zaštiťuje slovy o ochraně soukromí, neboť ví, že lidé by s digitalizací jinak měli problém, je zřejmé, že digitální měna bude „umět“ sledovat každou transakci do detailů. Každý nákup a každá platba by tak mohly být zaznamenány a být dostupné pro analýzy. Zastánci argumentují, že přechod na „digitál“ posílí boj proti kriminalitě a daňovým únikům, kritici se obávají ztráty finanční svobody a možnosti plošného dohledu nad finančním životem občanů. Implementace digitálního eura by mohla posunout hranici mezi bezpečnostními opatřeními a dohledem do dosud nevídané roviny, což by mělo dalekosáhlé důsledky pro soukromí jednotlivců.
Ochrana údajů a etické otázky
Ochránci soukromí dlouhodobě upozorňují na rizika spojená s plošným zaznamenáváním sériových čísel hotovosti a jejich kombinováním s dalšími daty, jako jsou záznamy z bezpečnostních kamer, transakce z pokladen nebo pohyby na účtech. Takové spojení může už teď vést k vytvoření detailního digitálního profilu jednotlivce.
I když v evropských zemích (zatím) nedochází k automatickému plošnému sledování, technické možnosti existují již dlouho. Kritici se obávají, že se tím stále více stírá hranice mezi legitimními bezpečnostními opatřeními a sledováním nad rámec nutnosti, čímž hotovost ztrácí svůj status posledního skutečně anonymního platebního prostředku. A přesto, že v současné době neexistuje žádný zákonný požadavek na zaznamenávání sériových čísel v běžném životě, infrastruktura pro sběr dat roste a s ní i obava, že takový stav přijde.
Závěr? Konec iluze anonymity
Hotovost má pověst anonymní formy placení beze stop. Realita je ale taková, že každá bankovka je jedinečná a moderní technologie usnadňují její trasování čím dál lépe, snadněji a detailněji. Ať už se jedná o bankovní vklady, bankomaty, přepravu nebo potřeby vyšetřování, infrastruktura pro sledování existuje a je využívána. Úřady ji mohou využívat k analýzám o pohybu hotovosti, zejména v podezřelých případech.
Ačkoliv to hotovost stále ještě nestaví na úroveň bankovních účtů a digitálních měn, minimálně to staví mýtus o plné anonymitě do nové perspektivy. Hotovost je již dlouho součástí daty řízené struktury sledování a tato tendence se s vývojem digitálních měn pravděpodobně jen prohloubí. A pokud o to „někdo“ bude opravdu stát, dokáže vaši bankovku vytrasovat a zjistit ve spojení s dalšími technologiemi, kdy, kde a za co jste ji utratili.
