Článek
V současné chvíli mají ukrajinští uprchlíci po příchodu do Německa nárok na Bürgergeld. Jde o jakousi občanskou superdávku. Ta se pohybuje mezi 357 euro pro dítě do pěti let věku až po 563 euro pro dospělou svobodnou osobu. K těmto penězům pak ještě může pobírač dávek dostat další různé příplatky, ale to teď nechme stranou. Bürgergeld je základní německou dávkou, v Německu ji dostávají všichni, kterým je schválena, bez ohledu na to, zda je člověk uprchlíkem z Ukrajiny a nebo Němcem.
Vládní návrh zákona počítá s tím, že by Ukrajince přemístil do kategorie žadatelů o azyl. Těmto lidem se totiž nevyplácí občanská dávka, nýbrž tzv. azylová a ta je o 122 euro nižší, než je nejvyšší hodnota Bürgergeldu. Německo by tak podle vlády ušetřilo až jednu miliardu euro. A to i přesto, že návrh by platil jen pro Ukrajince, kteří přišli po 1. dubnu 2025. Pro dřívější příchozí by se neměnilo nic.
V Německu je je v současné chvíli více než 1,2 milionu Ukrajinců, kteří přišli před 1. dubnem 2025. Z nich pobírá dávky téměř 700 tisíc lidí. Od dubna do posledního června přišlo podle statistik ministerstva vnitra dalších 20 955 lidí.
Návrh by měl být projednán po letní přestávce, kterou momentálně německý parlament má. Očekává se odpor u opozičních stran. S návrhem má ale problém i koaliční SPD. Ta tvrdí, že je návrh nedomyšlený a jde proti koaliční dohodě, kde bylo dohodnuto, že se na Bürgergeld sahat nebude. Zároveň tvrdí, že tento přesun části Ukrajinců nic neřeší, neboť náklady na dávky pro čekatele na azyl by vystoupaly (i s budoucím odhadem) přes 1,3 miliard euro a tak by byla úspora jako taková téměř nulová. SPD dále vyčítá svému koaličnímu partnerovi, že by se místo odebírání peněz měli jako vláda věnovat překážkám, které brání Ukrajincům v nové zemi pracovat, například se zaměřit na odstraňování jazykových bariér nebo uznávání kvalifikací a vzdělání z jejich domovské země.
Z vysílání rádia MDR Sachsen, ověřeno Bundesregierung will Leistungen streichen: Für diese Gruppen soll es bald kein Bürgergeld mehr geben
