Článek
Ten den byly vyhlášeny dva zákony. Zákon o říšském občanství a Zákon na ochranu německé krve a německé cti.
Zákon o říšském občanství
§ 1
(1) Státním příslušníkem je ten, kdo náleží do ochranného svazku Německé říše a je jí za to zvláště zavázán.
(2) Státní příslušnost se získá podle ustanovení zákona o říšské a státní příslušnosti.
§ 2
(1) Říšským občanem jest pouze státní příslušník německé nebo příbuzné krve, který dokazuje svým chováním, že je ochoten a schopen věrně sloužit německému národu a říši.
(2) Říšského občanství se nabývá propůjčením listiny o říšském občanství.
(3) Říšský občan je jediným nositelem v zákonech stanovených plných politických práv.
Tento zákon zbavil Židy německého občanství. Byl zde položen počátek ztráty občanských a politických práv této skupiny obyvatel, kteří se stali Staatsangehörige (státními příslušníky). „Arijští“ Němci byli označeni jako Reichsbürger (říšští občané). V následujících měsících a letech byla dále vydávána prováděcí nařízení, která životy Židů ještě více ztížila a víceméně znemožnila. Těchto nařízení bylo celkem 13. První z nich, vydané v listopadu téhož roku, začalo tím, že určilo, kdo je vlastně Žid a rozdělilo obyvatelstvo do kategorií.
Zákon na ochranu německé krve a německé cti
§ 1
(1) Sňatky mezi židy a státními příslušníky německé nebo druhově příbuzné krve jsou zakázány. Manželství uzavřená proti tomuto zákonu jsou neplatná, i když byla k obcházení zákona uzavřena v cizině.
(2) Žalobu na prohlášení manželství za neplatné může podat pouze státní návladní.
§ 2
Mimomanželský styk mezi židy a státními příslušníky německé nebo druhově příbuzné krve je zakázán.
§ 3
Židé nesmějí ve své domácnosti zaměstnávat státní příslušníky německé nebo druhově příbuzné krve mladší 45 let.
§ 4
(1) Židům se zakazuje vztyčovat říšské a národní vlajky a užívání říšských barev.
(2) Užívati židovských barev je jim naproti tomu dovoleno. Výkon těchto oprávnění je pod státní ochranou.
§ 5
(1) Kdo jedná proti zákazu § 1, bude potrestán káznicí.
(2) Muž, který jedná proti zákazu § 2, bude potrestán vězením nebo káznicí.
(3) Kdo jedná proti ustanovení §§ 3 nebo 4, bude potrestán vězením až do jednoho roku a peněžitou pokutou, nebo jedním z těchto trestů.
Zákon na ochranu krve a cti měl za úkol zejména znemožnit styky mezi „nadřazenými“ Němci a „podřadnými“ Židy a tím, jak sám název napovídá, chránit německou krev. Tím došlo k oficiálnímu vyloučení Židů ze společnosti. Sňatky mezi Židy a ne-Židy byly protiprávní a ani ty uzavřené v cizině nebyly uznávány.
All that is necessary for the triumph of evil is that good men do nothing.
Výjimky z dřívějších antižidovských zákonů, které do té doby byly všeobecně tolerovány, přestaly vydáním Norimberských zákonů platit. Ty se týkaly zejména veteránů z první světové války a některých vysoce postavených státních úředníků. Od této chvíle měl prostě smůlu každý.
Kam až vedly Norimberské zákony a kam až může zajít lidská nesnášenlivost a rasismus historie ukázala. Na nás leží velmi důležitý úkol - připomínat společnosti tyto černé chvíle lidské historie a varovat nové generace před zlem, které může ve slabých chvílích opět přijít. Jedno zda z pravého, či z levého spektra, zda z náboženských nebo rasových pohnutek - zlu je třeba se vždy postavit a odhalit jej, dokud ještě z pomyslného plamínku není neuhasitelný požár.
Nejdřív přišli pro komunisty a já jsem se neozval, protože jsem nebyl komunista. Pak přišli pro Židy a já jsem se neozval, protože jsem nebyl Žid. Pak přišli pro odboráře a já jsem se neozval, protože jsem nebyl odborář. Pak přišli pro katolíky a já jsem se neozval, protože jsem byl protestant. Pak přišli pro mě a tehdy už nezbýval nikdo, kdo by se mohl ozvat.
