Pětiminutovka: 5 mýtů, kterým jste do teď nejspíše věřili a ejhle - ono je to jinak

Pamatujete si ze školy na legendární „desetiminutovky“?? Tak teď si dáme Pětiminutovku - jednou až dvakrát týdně uděláme takové krátké přezkoušení vědomostí, které by snad měl ovládat každý, kdo prošel úspěšně základní školou, případně objasníme a vyvrátíme některé zažité mýty a pověry. Pochlubte se schválně do komentářů, jakou známku byste dostali. Co chybná odpověď, to známka dolů. Hodnocení jako ve škole - 1 nejlepší, 5 nejhorší. Tzn. pokud odpovíte vše správně, máte za jedna. Pokud uděláte dvě chyby, máte za tři. Čtyři chyby jsou za pět a všech pět špatně je pětka podtržená a za trest týden bez mobilu :)

1. Velká čínská zeď

Podle NASA není Velká čínská zeď z Měsíce vůbec vidět. Fáma vznikla v roce 1932, kdy sinolog Robert Ripley prohlásil, že jde o jedinou stavbu planety, která je vidět z Měsíce. Šlo však o fabulaci. Velká čínská zeď je prokazatelně stále ještě patrná z termosféry, která dosahuje výšky až 500, podle některých zdrojů dokonce 700 km, od povrchu země. Jde o tu část atmosféry, kde se vyskytuje polární záře. Z vesmíru tedy vidět lze, z Měsíce ale na Velkou čínskou zeď nedohlédneme. A ještě jeden mýtus můžeme vyvrátit. Z nízké oběžné dráhy lze vidět daleko více objektů vytvořených člověkem, Velká čínská zeď tak není jedinou z vesmíru pozorovatelnou stavbou. Astronauti z ISS vidí například osvícená města v noci i jejich obrysy během dne.

2. Ptačí máma už své mládě nepřijme, když se jej dotkne člověk.

Podle Scientific American je toto tvrzení mýtus. Sahat se nesmí na mláďata savců, a to ještě zejména jen na ta, která matka ponechává bez dozoru volně v krajině, tedy na zajíčky, srnčata, kolouchy a malé daňky. Když se k nim totiž matka vrátí, identifikuje je právě podle pachu. Ptáci nemají dobrý čich, k rozpoznávání potomků jej nepoužívají. Řídí se buď sluchem nebo prostě instinktem - co je v hnízdě, o to se postarám. Bez obav tedy můžete vypadlé ptáče vrátit zpět do hnízda. Toto tvrzení podporuje například i fakt, že ornitologové kroužkují a vrací zpět do hnízda malá ptáčata bez problémů. Samozřejmě, jen tak na ptáčata nesaháme a zbytečně je nestresujeme.

3. Zlatá rybka nemá schopnost si něco zapamatovat.

V roce 2003 prováděli odborníci ze School of Psychology na univerzitě v Plymouthu různé pokusy a studie právě se zlatými rybkami. A vyvrátili tento zažitý mýtus, že zlatá rybka nemá schopnost pamatovat si cokoliv déle než pár sekund. Výsledky ukázaly, že zlaté rybky mohou mít paměť delší než 3 měsíce a dokáží dokonce rozeznávat tvary, barvy a zvuky.

4. Býci a červená

Všichni jistě znají rčení: Působí to jako červená na býka. A mnoho lidí si opravdu myslí, že právě barva šátku, plachty, látky, kterou toreador v rukou má, opravdu býka provokuje a ten pak útočí jako smyslů zbavený právě kvůli rudé barvě na muže uprostřed arény. Ta látka se mimochodem nazývá muleta a bývá i fialová, nebo výjimečně žlutá. Ale v barvě to opravdu není. Býci a další skot jsou ve skutečnosti téměř barvoslepí. Velmi špatně rozlišují barvy, není jim dostupné celé barevné spektrum, které vidí například člověk. Podle Live Science je býk spíše podrážděný pohybem mulety, když s ní toreador točí a pohybuje.

5. Cukr a děti

Ačkoli mnoho rodičů nedává svým dětem cukr a sladké, protože se obávají, že budou hyperaktivní, jde jen o mýtus. Studie v Journal of the American Medical Association ukázala, že cukr ve stravě dětí nemá žádný vliv na jejich chování a rozhodně nezpůsobuje hyperaktivitu. Způsobí maximálně dočasné zvýšení energie, ale ne neposednost vašich ratolestí. S touto mýlkou přišel Dr. Feingold, který spojení cukr a hyperaktivita u dětí použil ve své knize a třebaže to nebylo nikdy prokázáno, žije tento mýtus svým vlastním životem dál. Jde však spíše o psychologický efekt rodičů, kteří tomu věří a svádí vše na v tomto případě nevinný cukr. Ten ale může spíše za zubní kazy a nadváhu než trvalé abnormálně aktivní chování, impulzivnost a vznětlivost.