Článek
Jméno Josef Čapek zná asi každý. Uznávaný spisovatel, malíř a ilustrátor, autor příběhů o pejskovi a kočičce, které ožily i na televizních obrazovkách v legendárním Večerníčku, bratr slavného spisovatele Karla Čapka a autor celosvětově známého a používaného slova Robot. O něm však tento příběh není. Josef Čapek zemřel těsně před koncem druhé světové války v koncentračním táboře Bergen-Belsen. Josef Čapek, o kterém je řeč, zemřel 21 let před narozením slavnějšího jmenovce. A nikoliv přirozenou smrtí. Byl oběšen a šlo o úplně poslední plně veřejnou popravu v Brně.
Josef Čapek, místy jmenovaný jako Czappek, se narodil v roce 1833 v Olešnici v okrese Blansko. Vyučil se řezníkem, obchod mu ale příliš nevzkvétal a nakonec zbankrotoval. Své manželství vedl podobným způsobem a tak nedlouho poté opustil i svou ženu a dítě a odešel za štěstím do Rakouska. Zde se znovu oženil, ale ani tento svazek mu nevydržel. A tak se vrátil do Čech a začal se toulat. V osudném roce už měl třetí dítě, neměl stálé zaměstnání a k tomu všemu se rád napil.
Jeho životní styl a finanční situace, posilněné právě pitím, ho zřejmě stály život. V prosinci 1864 zahlédl před hospodou v Boskovicích povoz plný kukuřice. To by mohlo něco hodit, pomyslel si. Vstoupil do hospody, kde seděl vozka Chládek. Čapek si přisednul, rychle si získal Chládkovu důvěru a začal se ním pít. Jeho plán však nebyl získat nového kumpána, ale získat jeho majetek. A tak vozkovi do piva přiléval kořalku, aby ho opil, jak se říká, do němoty. Pak společně přejeli do další hospody, kde to pokračovalo úplně stejně. Třetí prejezd už se nekonal. Čapek, posilněný notnou dávkou alkoholu, značně opilého Chládka zabil.
Vozkovy mrtvoly se zbavil jednoduše. Prostě zastavil u řeky, kde mrtvolu vyhodil. Povoz i s kukuřicí byl jeho. Vrátil se do vesnice a poté celý náklad prodal. V tu chvíli mu to přišlo jako ten nejlepší nápad na světě a získané peníze ho v tom jen utvrzovaly. Jenže tím, že nešlo o žádnou promyšlenou vraždu s fígly, zametáním stop a perfektním plánem, byl Čapek také velmi rychle odhalen a zatčen.
Po několika měsících ve věznici ho v říjnu 1865 Zemský soud v Brně odsoudil k trestu smrti oběšením. Ten pak 28. ledna potvrdil nejvyšší soud, čímž byl Čapkův osud zpečetěn. Čapek údajně zůstal při čtení rozsudku úplně klidný. Podle práva a zvyklostí jej navštívil duchovní a bylo splněno poslední přání. Čapek chtěl kávu, víno a plnou dýmku tabáku. Poprava ale neproběhla okamžitě. Čapek v cele smrti čekal další 3 dny, až do 31. ledna. Toho dne vraha eskortovali na Cimp, kde bylo tehdy popraviště. Dnes je místo známé jako náměstí Míru na Kraví hoře. Tady si Čapka převzal kat a vraha veřejně oběsil.
Tím by mohl příběh 31. ledna skončit, ale bohužel nekončí. Veřejné popravy byly vždycky jakousi „společenskou akcí“, přitahovaly pozornost a spoustu zvědavců. A toho dne to nebylo jiné. Jenže jich přišlo tolik, že měli problém se do prostoru vůbec vměstnat. Každý chtěl mít co nejlepší výhled a tak v té tlačenici došlo k tragédii, kdy se z návrší jeden z diváků zřítil a zabil se. Ten den tedy smrt úřadovala na Cimlu dvakrát.
Od té doby už se v Brně žádná další veřejná poprava s volným přístupem na volném prostranství nekonala. Exekuce byly přesunuty do prostorů cejlské věznice, kam sice za určitých podmínek lidé také mohli „na čumendu“ přijít, ale už nešlo o veřejné popravy jako dosud. A dělo se tak na celém našem území. Popravy se stále častěji vykonávaly v uzavřených prostorech, až v roce 1871 proběhla v Plzni poslední veřejná poprava u nás vůbec. Ty se pak ještě v jisté podobě vrátily po druhé světové válce v rámci vypořádání se s válečnými zločinci, například s K.H.Frankem, ale to byla spíše výjimečná situace a trest smrti, který byl naposledy vykonán na vrahovi Svitkovi v roce 1989 a úplně zrušen o rok později, již nebyl oním známým veřejným divadlem se vždy zaplněným jevištěm po zážitku lačnících diváků.
Zdroje:
https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=9952
https://www.idnes.cz/brno/zpravy/posledni-verejna-poprava-v-brne.A160201_2222521_brno-zpravy_tr
http://www.lidskaprava.cz/student/all-topics/clanky/historie-trestu-smrti-v-ceskych-zemich
https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_%C4%8Capek
