Článek
Močení v přírodě může působit jako banální a přirozená věc - zvlášť je-li člověk daleko od civilizace a toaleta není nikde v dohledu. Jenže pozor, ne všude jsou pravidla stejná a zákony benevolentní. Zatímco někde to považují za běžnou součást výletů do lesů, jiné země k tomu přistupují velmi přísně. V Česku je „nutkavá potřeba“ v přírodě většinou přehlížena, v Německu ale může přijít velmi draho.
U našich sousedů je totiž močení mimo veřejné toalety, tzv. „Wildpinkeln“, klasifikováno jako přestupek. Výše pokut se různí podle spolkové země, může dosáhnout klidně až stovek nebo tisíců euro. A v případě, že někdo močí veřejně a navíc ještě pobuřuje okolí, může se jednat o trestný čin s hrozbou odnětí svobody až na jeden rok. Policie i městská stráž v některých městech tento přestupek aktivně sledují, a to nejen na festivalech nebo akcích, ale i v běžném provozu města, v jejich okolí i v lesích.
Pokuty se pohybují nejčastěji mezi 35 až 5000 euro, v závislosti na konkrétním regionu. V některých městech proti takovému chování opravdu tvrdě zakročují. Jinde jsou rozumní - obzvláště v „naléhavých situacích“ to řeší výstrahou nebo nejnižší pokutou. Ve Frankfurtu nad Mohanem je od října 2025 pokuta za veřejné močení 300 euro, do té doby to bylo kolem 70 . V Bonnu činí pokuta v závislosti na místě činu 35 až 1 000 euro. Pokud někdo močí skrytý v keřích, zpravidla odejde s varováním nebo menší pokutou, pokud ale vykonává potřebu proti stěně domu ve městě, pokuta bude velmi vysoká. V Hamburgu a Augsburgu se pokuty pohybují mezi 50 až 1 000 euro. V Mnichově se počítá minimální pokuta od stovky. Ve městech jako Erfurt, Halle/Saale, Hannover, Kaiserslautern nebo Stuttgart může pokuta dosáhnout až 5 000 euro - v případech závažných nebo opakovaných přestupků. Některá menší města mají mnohem nižší pokuty – třeba Brémy začínají na cca padesátce, Berlín řeší takový přestupek dvaceti eury.
Jsou lidé, kteří to kvůli zdravotnímu stavu, napřiklad z důvodu oslabení močového měchýře, prostě nemohou „držet“. Jde ale vždy o „lidský faktor“, který rozhoduje. Například vedle v Rakousku se stal známým případ z roku 2018. Tehdy to jeden muž nevydržel, zastavil a vyčůral se u krajnice, protože už by to na záchod nestihl, ale měl tu smůlu, že jej odhalila policie. Případ se dostal až před komisi a ani tam neuspěl. Jeho argumentace, že trpí závažnou inkontinencí, nebyla uznána a musel zaplatit pokutu.
Ne vždy je ale pokuta automatická a vždy záleží na kontextu. Případ z Lübecku zase ukazuje opak. Jeden muž močil v noci na pobřeží Baltického moře a byl u toho přistižen. Případ se též dostal před komisi. Zde ale rozhodli, že nejde o přestupek, protože nedošlo ke zřejmému veřejnému pohoršení, nikdo si nestěžoval a lidé v okolí nebyli konáním dotyčného rušeni. Soud dokonce do zprávy napsal, že člověk „pod šíří nebes nemá menší práva než srna v lese nebo tuleň na mořském pobřeží“.
Ekologické argumenty proti močení v lesích jsou zmiňovány v každém německém článku o Wildpinkeln - lidská moč obsahuje dusík, draslík a další látky, které mohou v přírodě (zvlášť při vyšší koncentraci) narušit rovnováhu půdy a poškodit vegetaci, způsobit zápach a také je to dle Němců neohleduplné a nepříjemné pro ostatní návštěvníky. V chráněných oblastech je to obzvlášť nevhodné a také - hlídané. Některé lesní správy ale přiznávají, že pokud někdo zvolí diskrétní místo mimo cesty a chová se ohleduplně, přimhouří oko.
A jak je to v Česku? Česká legislativa močení na veřejnosti sice nejmenuje jako samostatný přestupek, může být ale postihováno podle zákona o přestupcích, konkrétně za znečišťování veřejného prostranství nebo pohoršování. Ve městech tedy pokuta přijít může, v přírodě se to ale v praxi málokdy stává. Policie často přihlíží k okolnostem – například zda byl člověk opilý, rušil veřejný pořádek, nebo šlo o nenápadné vykonání potřeby mimo civilzaci.
Zatímco se tedy v Česku na „lesní potřebu“ většinou díváme shovívavě, v Německu riskujete vysokou pokutu – i pokud se schováte mezi stromy. Německo je v tomto ohledu poměrně přísné. A pozor zejména ve městech a oblastech, kde existuje pravidelná kontrola a kde občané očekávají určitou úroveň veřejného pořádku. Pokuty mohou být velmi vysoké, zvláště při opakovaných přestupcích nebo pokud jde o chodníky, náměstí, či dokonce památky.
