Článek
Netopýři jsou fascinující. Jedni je obdivují, jiní se jich bojí. Ani ne tak pro pověry, které se kolem nich šíří, dnes už asi nikdo nevěří, že jde o upíra v jeho zvířecí podobě, který krouží nocí a hledá svoji oběť, ale spíše pro všeobecné povědomí, že jde o přenašeče mnohých nebezpečných nemocí. Ano, netopýři jsou hostiteli mnoha virů a to i takových nemocí jako je malárie, ebola nebo třeba viry ze skupiny SARS, které mohou mimo jiné i za koronavirovou epidemii, která před pár lety doslova obletěla svět. A přesto se tyto nemoci zvířatům většinou vyhýbají.
Skupina vědců se rozhodla přijít záhadě na kloub. Vzala tedy genomy deseti druhů netopýrů, které podrobila analýze. Ty srovnala s dalšími 115 různými vzorky jiných savců. A výsledek se dostavil. Vědci identifikovali genetické adaptace, které by mohly být příčinou jejich vysoké imunity a odolnosti. Gen ISG15, který je u lidí spojován do souvislosti s těžkým průběhem kovidu (SARS-CoV-2 obsahuje enzym, který umí ISG15 potlačovat až odstraňovat), je u netopýrů trošku jiný. Díky tomu snižuje nebezpečnost viru SARS o 80 až 90 procent. Navíc, jejich imunitní systém sám o sobě zabraňuje v daleko větší míře pronikání virů do buněk a výrazné změny jsou též v dalších buněčných procesech, které brání rozvoji zánětů a chrání zdravé buňky před těmi infikovanými.
Vědci připisují tyto adaptace rychlému metabolismu. Ten musí fungovat bezchybně, poskytovat dostatečnou okamžitou energii a umožnit netopýrům létat. Zároveň zlepšuje imunitní systém, který je aktivován vedlejšími produkty tohoto procesu. Vysoká tolerance netopýrů vůči virům by proto mohla být přímým důsledkem jejich evolučního vývoje jako létajících zvířat. Přesná funkce genu ISG15 ovšem zůstává i nadále zahalena tajemstvím. Gen je velmi aktivní i v době, kdy netopýři nebojují s viry. Vědci proto dospěli k závěru, že toho musí dělat daleko více, než jen plnit roli ochránce před infekcemi. Mohl by být také zodpovědný za produkci buněk.
Studie navazuje na jiné již provedené, například o odolnosti netopýrů a jejich „nestárnutí“, ta nejnovější podle vědců poskytuje průlomové poznatky o tom, jak se netopýří brání nemocem. O odolnosti netopýrů se ví již dlouho. Nyní se vědci rozhodli odhalit, které geny za to mohou a rozklíčovat souvislosti. Zároveň zdůrazňují důležitost dalších výzkumů genomu. Kompletní DNA mnoha zvířat dosud nebyla rozebrána, neboť to vyžaduje mnoho času a finančních prostředků. Podle vědců je však nutné identifikovat právě genové souvislosti, jako jsou například ty u netopýrů. Ať už pro lepší posouzení a zlepšení ochrany ohrožených druhů, o kterých je toho známo jen velmi málo a nebo pro posílení boje proti virům v medicíně i u člověka.
