Tragédie v Minneapolisu: Zpackaný zásah nástrojem politické propagandy, ICE nepustil lékaře k ženě

Událost v Minneapolisu pravděpodobně neunikla nikomu, kdo sleduje aktuální dění. Pro mnohé je to jen další video na sociálních sítích, ale pro ty, kteří znají principy policejní práce a ctí právní stát, jde o mrazivý pohled na rozklad základních standardů bezpečnosti a spravedlnosti.

Vlna odporu, která se po incidentu zvedla, je oprávněná. Nejde jen o smrtelný výstřel, ale o celý řetězec fatálních selhání, která následně Trumpova administrativa maskuje konspiračními teoriemi.

Zde je kompletní rozbor celé situace podle CNN:

Celý zásah imigračního úřadu (ICE) lze označit za naprosto zpackaný. Na místě se objevilo neoznačené auto, ze kterého vystoupilo několik osob v civilním oblečení – džínech a maskáčích, které působily spíše jako výbava z armyshopu než jako uniforma federálních agentů. Pro běžného občana v krizové situaci bylo v podstatě nemožné okamžitě identifikovat, o koho jde a co tito lidé chtějí.

Taktický pohyb agentů na místě navíc připomínal spíše bandu amatérů než profesionální sbor. V USA přitom u policie platí striktní pravidlo „Tactical L“ – kolem zastaveného vozidla se smí bezpečně operovat pouze zleva a zezadu. Agenti v Minneapolisu se však pohybovali chaoticky, jeden z nich se ocitl vpravo a přímo před vozem, tedy v mrtvém úhlu řidičky. Tímto pohybem sám sebe vmanévroval do pozice ohrožení, což je v policejní terminologii hrubá chyba, která by nikdy neměla sloužit jako omluva pro střelbu.

Při podrobném zkoumání sekvence snímků je patrné, že realita se zásadně liší od oficiálních prohlášení o „pokusu o přejetí agenta“. Vozidlo bylo vyosené doprava ještě před samotným výstřelem. Trajektorie auta na sněhu a ledu byla plynulá a konzistentní, což naznačuje, že řidička prováděla únikový manévr směrem od agentů, nikoliv útok na ně.

Teorie o tom, že by plynulé zatočení volantu způsobilo až ochablé tělo po zásahu do hlavy, neodpovídá mechanice pohybu vozidla na kluzkém povrchu. Auto zkrátka pokračovalo v již nastaveném směru. Navíc osoba stojící vlevo nebyla vystavena přímému nájezdu - vozidlo ji míjelo bokem. Závěr je jasný. Střelba z bezprostřední blízkosti do hlavy nebyla sebeobranou, ale neadekvátní reakcí na situaci, kterou si agenti sami špatně připravili.

Pravidla versus realita

Federální směrnice ministerstva vnitra (DHS) jsou přitom jednoznačné. Agent má primární povinnost se střetu vyhnout. Pokud se k němu blíží vozidlo, má uskočit z cesty, nikoliv zahájit palbu. Střelba je přípustná až jako absolutně poslední možnost v situaci, kdy neexistuje žádná jiná obrana. Navíc je agentům výslovně zakázáno vytvářet tzv. „officer-created jeopardy“ – tedy situaci, kdy se agent úmyslně postaví do cesty vozu, aby následně mohl argumentovat ohrožením života a střílet. V Minneapolisu došlo k porušení všech těchto bodů.

Obětí tohoto chaosu se stala matka tří dětí, žena s křesťanskou minulostí, která se pravděpodobně dopustila pouze pasivní rezistence při snaze zkomplikovat razii na migranty. Pasivní rezistence není hrdelní zločin. Přesto reakce Trumpovy vlády místo omluvy a prošetření přinesla jen lži o „teroristce“.

Tento incident odhaluje mnohem hlubší problém. Trumpův režim, který se v minulosti odmítal vzdát moci navzdory výsledkům voleb, nyní využívá mizerně organizované milice proti vlastním lidem. Pokud jsou federální agenti schopni takto brutálně selhat a vláda jejich chyby kryje propagandou, ocitají se Američané v nebezpečné realitě. Při současných preferencích kolem 40 procent a vyhlídkách na další volební prohry je otázkou, jak se tato mocenská struktura zachová za pár let, pokud se už nyní neštítí označovat běžné občany za teroristy, aby ospravedlnila jejich likvidaci na ulici.

Killing of Renée Good

Who was Renee Nicole Good, the woman killed by ICE?

ICE-Schüsse in Minneapolis: Was über Renee Nicole Good bekannt ist