Článek
Drážďany byly a jsou nádherné město. Leží ve spolkové zemi Sasko. A přezdívá se jim Florencie na Labi. Díky blízkosti českých hranic jsou oblíbeným cílem českých turistů, vyhlášené jsou zejména vánoční trhy. Na konci druhé světové války ale čelily vzdušnému útoku, který rozdělil historiky. Jedni ho obhajují, jako nezbytnou součást války proti nacismu a nutné zlo k jeho poražení, druzí odsuzují s tím, že šlo jen o demonstraci síly, nebo dokonce válečný zločin ze strany Spojenců, neboť už válka byla beztak rozhodnuta a sovětská Rudá armáda již před pěti dny překročila Odru a byla jen 70 km od Berlína.
Útok začal v noci z 13. na 14. února. V prvních dvou vlnách bombardéry zasahovaly zejména střed města, který byl totálně zničen. Přes den pak následovaly další. Zde došlo k mnoha navigačním chybám a tak některé letouny shodily bomby například na Prahu nebo Most. Třetí den bombardování pak měly být bombardovány cíle v souvislosti s palivovými zásobami Říše, ale letouny shazovaly náklad bomb opět po celém městě a to byla pro již zdevastované a hořící Drážďany poslední kapka. Třídenní operace totálně předčila jakékoliv bombardování, které Drážďany zažily za poslední rok. Sice nebyly nejhorším z bombardování německých měst (připomeňme třeba Hamburg), jeho hrůznost je ale právě v tom kobercovém způsobu - nepřetržité bombardování se tak vrylo do paměti lidí jako hrůzné memento.
Fantastická záře byla viditelná ze vzdálenosti 320 kilometrů. I z výšky 6700 metrů jsme ve světle plamenů rozeznávali podrobnosti města. Poprvé po mnoha náletech, jichž jsem se zúčastnil, jsem pocítil účast s lidmi tam dole
Město se nemělo pořádně ani čím bránit. Původně velmi silná protiletecká obrana byla částečně přesunuta na Západ a v lednu i na východní frontu, aby zamezila drtivé ofenzivě Rudé armády. Takovéto citelné oslabení Drážďan pak napomohlo hrozivé bilanci. Tu ještě umocňoval fakt, že se do města nahrnulo okolo 200 tisíc uprchlíků a město tak bylo přeplněno. Počty obětí se ale značně liší. Zatímco se v době krátce po útoku objevují statisícové odhady, které pak citují i někteří historikové (čísla se pohybují mezi 100 až 300 tisíci), oficiální policejní zpráva z března 1945 odhadovala počet mrtvých na 25 tisíc. Komunistická DDR mluvila o 35 tisících. A nezávislé komise z let 2008 a 2010 hovoří o 18 až 23 tisících a maximálně 25 tisících. Současná i poválečná nízká čísla jsou ale často napadána jako podhodnocená, údajně z důvodů korektní politiky, boje proti „neonacistům“, kteří se vezou na vlně osočování Západu z válečného zločinu, a z propagandistických důvodů. Na druhou stránku tyto desetinásobně nižší odhady podporují prohlášení policie z roku 1945. Ještě 12 let po útoku byla nalézána lidská těla a letecké pumy se objevují až do dnešních dní.
Současné Drážďany prošly celkovou rekonstrukcí a obnovou. Město si každý rok kobercové nálety připomíná. Letos je navíc jubileum - 80 let od tohoto masakru. Kromě různých vzpomínkových akcí, bohoslužeb a proslovů politiků, se též pořádá takzvaný Lidský řetěz. Ten vytvoří lidé, kteří se chytnou za ruce a tento had obepne centrum města. Letos kvůli na podzim spadlému mostu nepovede přes Labe. Lidský řetěz má představovat ochranný kruh pro soužití v míru a demokracii, spojení má připomínat rovnost, důstojnost a lidská práva každého člověka. To vše se děje za zvuků místních kostelních zvonů. Pokud to nemáte do Drážďan daleko, přijeďte se na pozdně odpolední akci podívat, případně se zapojit a zkusit překonat rekordy z předchozích let.
