Článek
AfD triumfuje na východě Německa, bez BSW nelze sestavit žádnou vládu
O výsledcích zemských voleb v Sasku a Duryňsku se také hojně diskutuje v zahraničí. Italské noviny píší - Putin je jistě potěšen, že jeho „pátá kolona ve východním Německu posílila“. Wall Street Journal píše, že nelze obviňovat voliče. Těm prostě dochází trpělivost s jejich „nefunkčními vládními stranami“.
Přehled mezinárodních tiskových zpráv ve zkratce
„La Stampa“, Itálie: „Pokud se k Duryňsku a Sasku 22. září v dalších zemských volbách přidá i Braniborsko, tradičně sociálně demokratická spolková země, bude pro Olafa Scholze velmi těžké pokračovat ve své terapeutické houževnatosti a přežít na pozici německého kancléře. Nejde o nic menšího než pomyslné srdce evropské integrace. Jak by mohly být navrhovány a dodržovány dohody, které v minulosti přinesly největší pokrok v evropské politice, v této situaci? S Francií, která stále hledá vládu a s Německem s rozbitou většinou?“ ptá se italský deník.
A dále: „Je těžké si představit, že by Uršula von der Leyen ve své roli předsedkyně Evropské komise mohla být baštou odporu proti pravicovým názorům při křehkosti vlastní vlády. Naopak Vladimír Putin jistě vnímá posílení své páté kolony ve východním Německu.“
„Corriere della Sera“, Itálie: „Z víru dvou zemských voleb vyvstává jiná země, jiné Německo. V Erfurtu a Drážďanech svěřuje většina zklamaných a frustrovaných obyvatel moc dvěma populistickým stranám - nacionalistické a xenofobní ultrapravicové straně AfD a neoperonistické hybridní straně BSW. Ta je nováček na politické scéně, je to strana Sahry Wagenknecht, která kombinuje proruský pacifismus, ekonomický statismus a tvrdou protiimigrační politiku.“
„34 let po znovusjednocení Německa a po tisících miliardách eur, investovaných v bývalé NDR, nemá většinová populace ve dvou spolkových zemích žádnou loajalitu k tradičním stranám. Neakceptují jejich rozhodnutí, nerozumí jejich kodexům, možná ani nesdílejí jejich pojetí demokracie. Cítí se jako Němci druhé kategorie, nebo ještě hůř, jako cizinci ve své vlasti.“
„La Repubblica“, Itálie: „Evropské institucionální systémy byly infiltrovány. V Itálii, ve Francii a nyní čím dál očividněji v Německu.“ Zatímco starý kontinent kráčí po tenké hranici možné války, musí se vypořádat i s vnitřním nepřítelem. „Semena putinismu rostou i ve strukturovaných zemích s pevnou demokratickou tradicí. To, co se stalo ve dvou německých regionech, je nejnovějším důkazem,“ shrnuje italský deník.
„Ruský prezident dosáhl mimořádného a znepokojivého politického vítězství. „Fašistická“ pravicová AfD a nostalgická levice jsou jeho stanovišti v EU spolu s dalšími evropskými formacemi, jako je Rassemblement National ve Francii nebo Lega v Itálii. Nezodpovědnost vůči válce na Ukrajině je maskována zjevnou touhou po míru.
„Voliči jsou otrávení Olafem Scholzem“
„Wall Street Journal“, USA: „Výsledky parlamentních voleb v Sasku a Duryňsku vyvolávají další zděšení na kontinentu, který je již tak zneklidněn úpadkem tradičních stran a vzestupem extremismu. (…) Co vypovídá společný vzestup AfD a BSW o rozpadu vládních stran v Německu?“
„Voliči už mají plné zuby Olafa Scholze a koalice, která nedokáže kontrolovat migraci a lpí na klimatických cílech navzdory hmatatelným a rostoucím ekonomickým škodám.“ Podle Wall Street Journal tak zůstali křesťanští demokraté (CDU a bavorská CSU) jedinou mainstreamovou alternativou k extremistickým stranám.
A dále: „Nemůžete vinit německé voliče, že jim dochází trpělivost s jejich nefunkčními vládními stranami. Měli byste vinit zavedené politiky, že jsou příliš pomalí a nedívají se kolem sebe, zatímco frustrace voličů roste.“
CNN, USA: „Poprvé od roku 1945 může pravicová extremistická strana v Německu vyhrát zemské volby.“ „V Německu existují vnitřní spory, neshody ohledně politiky a obvinění, že volení představitelé již nepředstavují hodnoty, pro které byli původně zvoleni.“
„New York Times“, USA: „Volby v německých státech mohou být vnímány jako znepokojivý ukazatel pro stav a budoucnost německé demokracie. Tyto výsledky by mohly dále zintenzivnit debatu o tom, zda a jak mohou mainstreamové strany izolovat extremistické síly a bránit jim ve vstupu do vlády.
Výsledky představují ještě větší azátěž pro tři strany vládní koalice pod vedením kancléře Olafa Scholze. Už teď se zdá být jasné, že mnozí východoněmečtí voliči odměnili strany na levém i pravém okraji politického spektra a potrestali vládní koalici v Berlíně. To podtrhuje přetrvávající rozdíly mezi oběma částmi Německa, dokonce i tolik let po znovusjednocení.
„Financial Times“, UK: „Výsledky odrážejí rostoucí frustraci ve východním Německu z vlády, kterou si mnozí spojují s vysokou inflací, ekonomickou stagnací, rostoucími náklady na energie a neustálými vnitřními spory. Také ukazují tendence voličů stále více opouštět strany středu ve prospěch populistických stran na politickém okraji. (…)
Ukázalo se, že 34 let po znovusjednocení Německa je většina lidí ve dvou regionech bývalého komunistického východu země zklamaná zavedenými centristickými stranami a frustrovaná tím, jak je Německo řízeno. (…)
Katastrofální výkon tří stran v koalici Olafa Scholze - SPD, Zelených a FDP - vedl ke spekulacím, že by jedna z nich mohla opustit vládu, což by vyvolalo nové volby. To však odborníci považují za nepravděpodobné. Všechny tři strany si vedou v celostátních průzkumech tak špatně, že je nepravděpodobné, že budou mít chuť a odvahu čelit voličům ještě před příštími celoněmeckými volbami na podzim 2025.
