Hlavní obsah

Životní příběh P. P. Gojdiče: Československý hrdina se postavil nacistům, utýrali jej až komunisté

Foto: Pixabay

Pavol Peter Gojdič (1888–1960) byl řeckokatolický biskup, jehož život se stal příběhem neochvějné víry, mučednictví a odvahy v boji proti totalitním režimům. Jeho osud je příkladem odvahy a integrity v tváří v tvář perzekuci.

Článek

Pavol Peter Gojdič se narodil v roce 1888 a po teologických studiích vstoupil do řádu baziliánů. V roce 1927 byl jmenován apoštolským administrátorem Prešovské eparchie a brzy nato vysvěcen na biskupa. Během své služby se zaměřoval na obnovu církevního života, charitativní činnost a na ochranu věřících, což se ukázalo jako klíčové během druhé světové války.

Foto: Misko3, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Pavol Peter Gojdič

​Během existence Slovenského štátu (1939–1945), který aktivně spolupracoval s nacistickým Německem (komplexní článek o Slovensku a holokaustu zde), se stal Gojdič stal ochráncem pronásledovaných Židů. Proti Tisově režimu ostře vystupoval. V roce 1942 zaslal vatikánskému diplomatu Giuseppe Burziovi dopis, kde nabádal Vatikán, aby zatlačil na prezidenta Tisa a ten tak ukončil židovské deportace. A to nebylo všechno. V dopise žádal, aby buď byly deportace zastaveny a nebo aby papež zbavil Tisa kněžství a donutil jej opustit prezidentský úřad. To bylo ve své době extrémně troufalé a nebezpečné.

Gojdič se nespokojil jen s jedním dopisem. Veřejně odsuzoval antisemitismus, protestoval proti slovenskému holokaustu a odmítal vydávat Židy Němcům. Využíval svého postavení k vydávání falešných křestních listů, které Židům umožnily vyhnout se deportacím. Prokazatelně podporoval ostatní kněze, aby se nebáli ukrývat pronásledované Židy a poskytovali jim ochranu i pomoc. Jeho odvážné jednání bylo v přímém rozporu s politikou režimu a vystavovalo ho nebezpečí. Gojdičův odpor pramenil z hlubokého přesvědčení, že křesťanští vůdci musí chránit všechny lidi bez ohledu na jejich vyznání.

Foto: Narodowe Archiwum Cyfrowe, Sygnatura: 2-12457, Public domain, via Wikimedia Commons

prezident Jozef Tiso

Osobně zachránil minimálně 27 lidí před jistou smrtí. Po válce bylo jeho hrdinské chování za této děsivé epochy Slovenska oceněno samotným Izraelem - byl mu posmrtně udělen titul Spravedlivý mezi národy, kterým jsou oceněni lidé nežidovského původu, kteří za války riskovali svůj vlastní život pro záchranu Židů.

​Po válce měli lidé pocit, že hrůzy jsou pryč. Ne však nadlouho. V roce 1948 se moci v Československu chopila Komunistická strana a mnohé čekaly hrůzy a represe znovu. Do hledáčku komunistů se dostaly i církve a ta řeckokatolická nebyla výjimkou. Režim ji považoval za „nepřítele státu“ a usiloval o její likvidaci a začlenění věřících do církve pravoslavné, kterou stát kontroloval. Gojdič se proti komunistickému záměru vymezoval a stal se tak pro režim hlavní překážkou, protože rozhodně odmítal odvolat svou věrnost papeži a podrobit se politickému tlaku.

​Režim ho opakovaně vyzýval, aby se vzdal úřadu a přidal se k pravoslaví, Gojdič všechny nabídky odmítl. V roce 1949 obsadil jeho úřad vládní zmocněnec a tím se nebojácný biskup dostal do režimu domácího vězení. Ani to jej nezlomilo a tak režim zahájil kvůli jeho neoblomnosti Akci P, což by se dalo označit za likvidaci řeckokatolické církve. V dubnu 1950 byly chrámy obsazeny a duchovní internováni. 28. dubna byl Gojdič zatčen, zbaven veškerého majetku a církev násilně sloučena s pravoslavnou.

Foto: Ľuboš Repta, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

​Gojdič byl postaven před vykonstruovaný politický proces, který se konal v lednu 1951 v Praze. Soud byl pečlivě připraven s cílem zdiskreditovat a zničit celou řeckokatolickou hierarchii. Byl obviněn z velezrady, špionáže a z přípravy protistátního puče. Jako důkaz posloužila smyšlená obvinění z napojení na Vatikán a z organizování protistátních skupin. V průběhu procesu Gojdič neprojevil žádné známky pokání a odvážně hájil své přesvědčení. Což mu ovšem bylo málo platné. Režim nehledal spravdlnost, režim se mstil a zbavoval…

​I bez prokázání viny padl doživotní rozsudek. Spolu s ním byl odsouzen také jeho pomocný biskup a další kněží, čímž komunisté fakticky zlikvidovali vedení řeckokatolické církve. Gojdič kromě doživotí dostal pokutu ve výši 200 000 Kčs, veškerý majetek propadl státu a ztratil všechna občanská práva.

​Po odsouzení byl internován v těch nejhorších věznicích, prošel Valdicemi, Ilavou a skončil v Leopoldově. Zde byl vystaven psychickému i fyzickému mučení, které mělo za cíl zlomit jeho ducha. Byl držen v izolaci, trpěl hladem, chladem a byl nucen k těžké fyzické práci. Navzdory nelidským podmínkám a podlomenému zdraví zůstal věrný své víře. Ostatní spoluvězni svědčili o jeho hluboké zbožnosti a o tom, že se stal pro mnohé z nich symbolem naděje.

Komunisté si byli vědomi, že Gojdiče nezlomí. Zároveň potřebovali jeho uznání, že spojení církví bylo správné. Od něj by to věřící vzali za své a nikdo už by nic nenamítal. Biskup ale zůstal neoblomný a věrný svým myšlenkám. A to i přesto, že mu jeho trýznitelé slibovali dokonce i propuštění a údajně i post patriarchy. Pavol Peter Gojdič odmítl.

Foto: Jozef Kotulič, CC BY 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/3.0>, via Wikimedia Commons

​Zemřel 17. července 1960 ve vězeňské nemocnici v Leopoldově, přesně v den svých 72. narozenin. Jeho smrt byla důsledkem nelidských podmínek ve vězení a utrpení, kterému byl po mnoho let vystaven. Rozsudek za jeho protistátní činnost byl v plném rozsahu zrušen až po 30 letech - v roce 1990. Ve stejném roce byly jeho ostatky uloženy do sarkofágu, který je umístěn v kapli prešovské katedrály. V roce 2001 uznala katolická církev jeho mučednictví a papež Jan Pavel II. prohlásil Pavola P. Gojdiče za blahoslaveného. O dalších sedm let později vyjádřili své děkuji statečnému biskupovi i Židé. Při slavnostním aktu 27. ledna 2008 získal titul Spravedlivý mezi národy.

Životní příběh blahoslaveného Pavola Petera Gojdiče se stal symbolem odvahy člověka tváří v tvář nejhorším režimům dvacátého století a neochvějné víry v boji proti totalitě.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz