Článek
Jen co skončila válka, stal se sever Československa epicentrem velkých změn a střetu nejrůznějších zájmů. Jaká byla situace krásně ukazuje dobový tisk. 26. května 1945 vychází první číslo „Stráž severu“ – listu Národní fronty v českém pohraničí – na jehož stránkách se odráží nejen oficiální politika, ale i syrová a často chaotická realita v tomto složitém období.
Základním pilířem nového pořádku se stala snaha o okamžité vypořádání se s Němci a s jejich majetkem. Hned v druhém čísle vychází na titulní straně v plném znění Dekret prezidenta republiky o nakládání s „majetkem Němců, Maďarů a zrádců českého lidu“. Prakticky okamžitě následují tvrdé kroky k „očistě“ i na Liberecku. Článek „Očista našeho pohraničí započala“ nekompromisně nařizuje všem Němcům, přistěhovaným po 28. září 1938, opustit Liberec do půlnoci 29. května (ještě tentýž den) s pouhými 30 kilogramy zavazadel. Kdo neuposlechne, bude „předán lidovému hrdelnímu soudu“.
Odsun je doprovázen zajišťováním majetku. Oficiálně je stanoveno, že se všechen majetek v opuštěných bytech stává národním majetkem a článek z prvního června varuje, že Národní výbory „nejsou zásadně oprávněny majetek takový zcizovati“. Nicméně, situace je velmi chaotická, celý proces stále ještě neřízený a tak se ve snaze získat nad vším kontrolu objevuje článek s nařízením, aby se všechny větší obnosy peněz, zlato a jiné ceniny posílaly do Prahy.
Spolu s odsuny Němců ale vyvstává nový problém. Chybí lidé. Zejména ve správě a průmyslu. Celé Sudety bojují s obrovskou poptávkou po nových českých obyvatelích. Oblasti vyzývají „vnitrozemce“, aby přišli pomáhat obnovit původní německé oblasti. Bohužel, jak se brzy zjišťuje, tato příležitost láká i ty „nejméně žádoucí elementy“.
Článek „Těm, kteří přicházejí“ hořce konstatuje, že přijíždí mnoho těch, kteří to s prací nemyslí vážně. Jejich „závěrečné krédo“ je podle novinářů pouze „urvat si pro sebe solidní zaopatření, uhnízdit se v nějakém podniku a pak už se jenom dívat na dav pracujících“ a nazývá je „požírači příležitostí“. Tento trend eskaluje do novodobé zlatokopecké horečky a objevuje se termín Klondike po česku.
Článek „Zlatokopové na českém severu“ z 26. června 1945 situaci popisuje s otevřeným odporem: „Zlatokopem se dnes nazývá ten, kdo přichází na český sever, aby tu místo slušného zaměstnání hledal opuštěné byty a závody, aby uchvátil, co se uchvátit dá.“ Článek dále píše, že „tito lidé, často ověšení odznaky (jde o narážku, kdy se tito lidé vydávají za gardisty, osvoboditele a odbojáře , putují z města do města – od Domažlic přes Plzeň a Cheb až po Liberec – kde podávají žádosti o národní správcovství nad opuštěným majetkem, s cynickým postojem, že: „Někde to neklapne, něco však přece ulovím.“) List označuje tyto jedince za „hyeny, jimž není nic svaté“ a vyzývá občany k tvrdému postupu proti nově příchozím a dokonce k jejich předávání bezpečnostním úřadům, protože jejich činnost ohrožuje „národ jako celek“.
Situace je natolik vážná, že noviny opakovaně apelují na nově příchozí, ať jsou „féroví“ a hlásí se jen na místa, na která mají kvalifikaci a nejsou „prostě vyčůraní“.
Kromě snahy o rychlé obsazení a obnovu regionů tak panovala v pohraničí i silná atmosféra nedůvěry a vzájemné kontroly. Ve čtvrtém čísle otiskla „Stráž severu“ na titulní straně výzvu „Nereptejte, ale jednejte“. Šlo o přímé nabádání k udávání. Občané byli vyzýváni, aby hlásili i jen podezření, že je na úřadech nebo v revolučním výboru někdo, kdo tam nepatří.
Kombinace tvrdého a rychlého odsunu původního obyvatelstva, chaotického zajišťování obrovského množství majetku, nekontrolovaný příliv nových, často nekvalifikovaných či přímo prospěchářských lidí a atmosféra udavačství a neustálých prověrek vytvářela z českého severu po roce 1945 divoký a neklidný kraj. Poměry zdaleka nepřipomínaly žádný idylický návrat a romantické osidlování. Šlo spíše o éru rychlého, drsného a často bezohledného přerozdělování moci a majetku, kde nejen úřady, ale i lidé, kteří to mysleli dobře a opravdu toužili po klidu a s nadšením se vrhali do budování nového pohraničí, museli čelit stejnému nepříteli - zlatokopům a prospěchářům, kteří v poválečném zmatku viděli pouze příležitost k rychlému obohacení.
Zdroje:
Krajská vědecká knihovna, Liberec
Digitální archiv Stráž severu, ročník 1945
Podcast Přepište dějiny
Wikipedie - hesla: Stráž severu, Vysídlení Němců z Československa
