Článek
Když se řekne žloutenka, většina lidí si vybaví nemoc z dětství nebo problém, který se týká spíše rozvojových zemí. Opak je ale pravdou. Virová hepatitida – jak se žloutenka odborně nazývá – je stále aktuální hrozbou i v Česku. Každý rok se objeví stovky nových případů a odborníci varují: podceňování prevence může mít vážné následky.
Nejde jen o „špinavé ruce“
Žloutenka není jen jedna nemoc – ve skutečnosti jde o souhrnné označení několika virových infekcí, z nichž nejčastější jsou typy A, B a C. Každá z nich má jiné způsoby přenosu a závažnost.
„Zatímco žloutenka typu A se přenáší především špinavýma rukama nebo kontaminovanou vodou, typ B a C jsou spojeny hlavně s krví – například při sdílení jehel nebo při nechráněném pohlavním styku,“ vysvětluje MUDr. Petra Novotná z Kliniky infekčních nemocí v Praze.
Nárůst případů: špička za 15 let
Do konce července 2025 bylo v Česku zachyceno více než 1 000 případů žloutenky typu A, což je nejvyšší úroveň od roku 2009. Ke konci srpna bylo hlášeno 1 348 případů a 15 úmrtí v souvislosti s touto nemocí.
V prvním čtvrtletí roku 2025 (do 28. března) evidoval Státní zdravotní ústav (SZÚ) 320 nových případů, což již představovalo více než polovinu počtu za celý rok 2024 (636 případů).
V Praze je situace obzvláště vážná. Za první pololetí bylo hlášeno přes 240 případů, přičemž za celý předchozí rok jich bylo jen zhruba 37. Je tak jasný prudký vývoj během několika měsíců – z desítek případů na stovky.
V roce 2024 bylo u klientů VZP již nejvyšší počet osob léčených s diagnózou virové hepatitidy za poslední roky. V roce 2024 evidovala náklady na léčbu hepatitidy ve výši 970 milionů korun, přičemž největší výkaz nákladů připadá na chronické formy onemocnění. Očkování proti hepatitidám A a B je stále podvyužíváno, zejména u dospělých – i když v některých případech roste zájem. Zvyšující se počty hospitalizací představují tlak na kapacity nemocnic a infekčních oddělení, zvláště ve spojení s dalším nárůstem v chladnějších obdobích roku.
Tyto statistiky ukazují, že jsme svědky návratu širší epidemie, nikoliv izolovaných výkyvů.
Kde se nemoc šíří a kdo je ohrožen
Analýza epidemiologické situace naznačuje, že nákaza se aktivně šíří v různých prostředích. Platí to pro školy a kolektivy s dětmi – návrat do lavic a blízký kontakt zvyšují riziko šíření a hygienici varují, že situace se může ještě zhoršit. Lidé by měli být obezřetní též v hromadné dopravě, v obchodech a veřejných prostorách. Virus může na předmětech, jako jsou madla nebo kliky, vydržet hodiny až dny a přenos tak může proběhnout i nepřímo. Velké riziko nákazy platí v sociálně znevýhodněných lokalitách, u bezdomovců, v ubytovnách, v komunitách s omezeným přístupem k hygieně. A pozor - u dětí i mladistvých je průběh často mírnější, nebo dokonce asymptomatický – to ale paradoxně ztěžuje včasné odhalení a kontrolu šíření.
Ostatní typy hepatitidy: pozadu, ale nebezpečné
Zatímco typ A stoupá viditelně, jiné formy hepatitidy nejsou bez významu. Tim je myslena Hepatitida C (HCV), kde včasná diagnóza a léčba umí vyléčit více než 90 % případů. A Hepatitida E (VHE), u které je v posledních letech pozorován nárůst neimportovaných případů v ČR. Například v 1. pololetí 2023 bylo zaznamenáno 383 neimportovaných případů. I když typ A dominuje mediálním zpravodajstvím, nelze ostatní varianty zanedbávat – představují skrytá rizika pro chronické poškození jater či vznik jaterní fibrózy.
Prevence? Máme ji, jen ji nevyužíváme
Vakcína existuje proti typům A i B. A právě očkování je podle odborníků nejsilnější zbraní. U dětí je vakcinace proti hepatitidě B už řadu let povinná, ale u dospělých je očkovanost velmi nízká. Zároveň je možné se nechat otestovat na hepatitidu C – některé zdravotní pojišťovny to v posledních letech dokonce nabízejí zdarma.
Co můžete udělat vy? Nechte se očkovat proti hepatitidě A a B, zvláště pokud cestujete nebo pracujete v rizikovém prostředí. Dbejte na hygienu – myjte si ruce, dávejte pozor, co jíte a pijete (pečlivé mytí rukou mýdlem a teplou vodou, zvláště po použití toalety, před jídlem, po kontaktu s veřejnými předměty). Vyhněte se rizikovému chování – sdílení jehel, nechráněný sex nebo pochybné tetovací salony mohou být cestou k nákaze.
Pokud máte podezření, že jste se mohli nakazit, nechte se otestovat (pokud se vyskytne např. únava, žluté zabarvení kůže nebo očí, tmavší moč, pobolívání v pravém podžebří, navštivte lékaře a domáhejte se testů na hepatitidu). Včasné odhalení výrazně zvyšuje šanci na úspěšnou léčbu. Sledujte varování hygienických stanic a ministerstva zdravotnictví, v komunitách či školách podporujte edukaci o prevenci, používejte dezinfekci.
Žloutenka není nemocí minulosti – naopak. V Česku každoročně ohrožuje mnoho lidí a často zůstává skryta až do chvíle, kdy je pozdě. Prevence, informovanost a zodpovědnost jsou klíčové. Současný vývoj navíc ukazuje, že žloutenka - konkrétně virová hepatitida typu A - se v Česku znovu stává vážným zdravotním problémem. Nárůsty nových případů, hospitalizací a úmrtí nejsou statistickými výkyvy, ale signálem potenciální epidemie.
